Norská společnost Ulstein představila ekologickou loď, která bude mít nulové emise oxidu uhličitého. Dokonce bude umět dodávat energii čtyřem dalším lodím s bateriovým pohonem. Vítejte v budoucnosti….

Plavidlo nesoucí jméno Thor odkazuje nejen na severského boha hromu, ale především na prvek thorium, který by měl pohánět jeho palubní jaderný reaktor. Zařízení Thorium Molten Salt Reactor (MSR) představuje typ jaderného reaktoru s roztavenou solí, který byl poprvé testován už v 60. letech 20. století a je považován za bezpečnější alternativu k tradičním jaderným reaktorům. Protože pracuje při mnohem nižším tlaku a jeho roztavení je nemožné.

V jádře MSR by radioaktivní thorium, o jehož využití jakožto zdroje energie se hovoří už od roku 2008, ohřívalo roztavenou sůl, která by měnila vodu na páru a ta potom poháněla turbínu na výrobu elektřiny.

Pokud by se aktivní zóna přehřála, solná směs by automaticky stekla do ochranné nádoby, kde by bezpečně ztuhla. Loď fungující na tomto principu by nikdy nepotřebovala doplňovat palivo, naopak by si ještě tvořila vlastní zásobu elektřiny.

Elektřina pro čtyři manželky

Tou by mohl 149 metrů dlouhý Thor zásobovat až čtyři doprovodné lodě. Jednu takovou, pojmenovanou Sif podle zlatovlasé severské bohyně a Thorovy manželky, společnost Ulstein představila rovněž. Výletní loď Sif měří 100 metrů a na svoji palubu pojme až 80 cestujících a 80 členů posádky.

Vybavena by měla být polovodičovými bateriemi. Tento nový typ baterie je vnitřně pevný, na rozdíl od dnes používaných, tekutých lithiových baterií, a nabízí větší kapacitu i lepší odolnost vůči ohni. Očekává se, že by právě tyto baterie mohly do deseti let pohánět i novou generaci elektromobilů.

Vodní doprava přispívá k znečišťování životního prostředí roční produkcí téměř 940 milionů tun oxidu uhličitého, což představuje 2,5 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Obě lodě tak mají obrovský potenciál umožnit emisně čistou lodní dopravu.

Thor vybavený vrtulníky, hasičskou výbavou, záchrannými rameny, pracovními čluny, autonomními povrchovými vozidly, drony, jeřáby, laboratořemi či přednáškovými sály může dlouhodobě působit v nejrůznějších podmínkách.

Emisně čistá lodní doprava

Sif je pak klasickou výletní lodí, která se může plavit bezemisně například i v arktických a antarktických vodách. Do roku 2026 budou západonorské fjordy, dvě dlouhé pobřežní zátoky v jihozápadním Norsku, jež jsou na seznamu světového dědictví UNESCO, uzavřeny pro výletní lodě a trajekty.

Vjezd bude umožněn jen plavidlům s nulovými emisemi. Pokud by podobné předpisy vstoupily v platnost i jinde ve světě, umožnilo by to rychlejší přechod na čistší lodní dopravu.

Jak Thor, tak Sif mají neobvyklou, dozadu skloněnou příď, která se nazývá X-BOW. Na rozdíl od klasické přídě, která se zvedá na vlnách a pak někdy prudce klesá, děla tento design loď stabilnější, schopnou vlny prorážet.

Výsledkem je nejen hladší plavba, ale i snížená spotřeba paliva a menší mechanické opotřebení lodi. Hlavní designér Ulsteinu Øyvind Gjerde Kamsvåg věří, že „plně funkční loď bychom mohli spustit za 10 až 15 let.“.