Vejce je nejen jedním ze symbolů Velikonoc, ale především skvělým přírodním vynálezem, který pomáhá k udržení života na planetě Zemi. Jaká všemožná tajemství v sobě vajíčka ukrývají?

KRMENÍ MLÁĎAT V DĚLOZE

Velmi originální způsob péče o vajíčka byste našli u pravěké lalokoploutvé ryby, latimérie podivné. To je vejcoživorodá ryba, jejíž vajíčka se vyvíjejí v těle samice a v průměru mají až 9 cm.

Latimérie krmí svá mláďata v děloze neoplozenými vajíčky. Mláďata mají dobře vyvinutý celý trávicí trakt a vajíčka normálně požírají. Tím to ale zdaleka nekončí, postupně se mláďata požírají i mezi sebou navzájem přímo v těle své matky.

PARAZITI VAJÍČEK

V přírodě občas najdeme prapodivné zvláštnosti, například to, že i ve vajíčkách se usídlí paraziti. Uvnitř vajíček jesetera žije zvláštní tvor – Polypodium hydriforme. Dnes víme, že patří mezi žahavce a je blízce příbuzný parazitickým výtrusenkám (Myxozoa).

Jiná strategie se vyvinula u korýšů skupiny Rhizocephala (Kořenohlavci), kteří žijí uvnitř krabů a krevet. Tento parazit prorůstá tělo hostitele jako rakovina, vykastruje ho a na zadečku, kde mívá samice vajíčka, vytvoří vnější oválný orgán sloužící k rozmnožování.

Krabí máma a dokonce i táta (který se o vajíčka normálně nemusí starat) nevědomky pečuje o parazita jako o vlastní vajíčka.

MÍCHANÁ, VAŘENÁ, ZTRACENÁ, ZAKOPANÁ…

Slepičí vejce jsou všem jedlíkům dobře známá z české kuchyně – klasická míchaná, vařená, nebo ztracená. V Číně ale používají trochu nechutný způsob přípravy. Nejdříve zakopou čerstvá vajíčka do země, nechají je tam několik měsíců, pak je vyhrabou a sní. Musíme přiznat, že to není chuťově tak špatné.

JAK NAJÍT CESTU DO VAJÍČKA?

Vajíčka hmyzu jsou kryta poměrně pevným obalem, chránícím vyvíjející se embryo. Tento obal se tvoří ještě před oplozením vajíčka v těle samice, takže spermie se přes něj nemá šanci dostat dovnitř.

Na povrchu hmyzího vajíčka je proto jeden či několik drobných otvorů (říká se jim mikropyle). Spermie jej musí najít a proniknout jím dovnitř.

JE LIBO KAVIÁR?

Ano, i rybí vajíčka (jikry) patří mezi vyhlášené lahůdky. Ochutnali jste už kaviár? Pravý se vyrábí z nasolených jiker jesetera, které vypadají jako drobné černé kuličky, a je velmi drahý.

Běžněji se setkáme s náhražkou z lososovitých ryb (větší červené kuličky), či z dalších druhů mořských, ale i sladkovodních ryb. A nejen to. Jako kaviár se dají konzumovat také vajíčka některých plžů.

STAROSTLIVÉ HMYZÍ MATKY

Některé druhy hmyzu se o svá vajíčka pečlivě starají a jejich rodičovské nasazení je srovnatelné s ptáky či savci. Například samice škvora nakladená vajíčka chrání před vetřelci a často je olizuje, aby vajíčka nezplesnivěla, neshnila nebo nevyschla, následně pečuje i o larvy.

ŠAMPIONKY V KLADENÍ VAJÍČEK

Množství vajíček nakladené některými hmyzími matkami je těžko představitelné. Včelí královna v době jarního rozvoje naklade okolo 2500 vajíček denně, což je 1,6krát víc než její hmotnost. Vyprodukuje tak ročně vajíčka ve váze stokrát až 130krát větší, než sama váží.

Ještě plodnějšími šampionkami jsou samice některých termitů. Ty kladou denně desetitisíce vajíček (v podstatě jedno vajíčko každých několik vteřin), přičemž žijí a pokračují v tomto tempu i několik desítek let.

Dalšími přeborníky v množství nakladených vajíček jsou také parazitičtí červi. Taková tasemnice škulovec široký (Dibothriocephalus latus) vyprodukuje až 1 milión vajíček denně!

VAJÍČKA V HEDVÁBNÉ PEŘINCE

Samičky řady druhů pavouků jsou obrazem starostlivého rodiče. Svá vajíčka totiž kladou do hedvábných vláken, jež následně sbalí do ranečku, tedy odborně kokonu, který může nabývat roztodivných tvarů.

Některé druhy nechávají kokon připevněný k podkladu, ať už se jedná o pavučinu, list, větev, nebo například omítku domů, jiné svůj raneček nosí, kudy chodí. I laik pak může podle toho, jak samička nosí svůj kokon, poznat některé čeledě pavouků.

Například slíďáci nosí svůj kokon připevněný ke snovacím bradavkách, zatímco třesavky nebo lovčíci (na obrázku samička lovčíka hajního) nosí svůj kokon v klepítkách a často během péče o něj ani nepřijímají potravu.

VAJÍČKA S VYSTŘELOVACÍM PÉREM

V porovnání s říší bezobratlých živočichů by se mohlo zdát, že skořápka ptačích vajec je úplně nudná. Na povrchu hmyzích vajíček totiž často najdeme rozmanité struktury.

U některých jepic, které kladou vajíčka do vody, jsou na povrchu spirály, které fungují jako péra z gauče. Jakmile se vajíčko dostane do vody, spirálovitě stočené vlákno se napřímí a může se zachytit o nějaký objekt ve vodě – vajíčko pak řeka nesplavuje dále po proudu.

VŠICHNI JSME Z VAJEC

I pouť člověka v podstatě začíná ve vajíčku. Oproti mužské pohlavní buňce, spermii, která je jen takový malý pulec s hlavičkou velkou pět mikrometrů, vypadá ženské vajíčko jako opravdový buněčný gigant.

Má totiž průměr větší než 0,1 milimetru, což je šířka lidského vlasu, a dá se vidět pouhým okem.

V poměru k tělu je ale lidské vajíčko docela malinké. Představte si, že bychom měli vajíčka velká jako například milimetrový brouček pirník, jehož samice klade vajíčka dosahující poloviny celého jejího těla!