Domů     Příroda
Stá zebra Chapmanova v liberecké zoo
Dagmar Garciová 5.1.2021

Zebry Chapmanovy (Equus quagga chapmani) mohou návštěvníci v liberecké zoo obdivovat již od roku 1970. Koncem loňského roku tedy uplynulo jubilejních padesát let od počátku jejich chovu a za tu dobu přišlo v Liberci na svět rovných sto mláďat. To poslední, sté, se narodilo na první svátek vánoční, 25. prosince.

Chov zeber Chapmanových má v Zoo Liberec dlouholetou tradici. První trio přicestovalo do zoo pod Ještědem již v roce 1970 ze Zoo Dvůr Králové. Jednalo se o divoké jedince pocházející z volné přírody, které za účelem rozšíření populace a záchrany druhu přivezl z Jihoafrické republiky do tehdejšího Československa Josef Vágner v rámci jednoho ze svých transportů.

Že se zebrám v liberecké zoo daří, dokládá i fakt, že za padesát let jejich chovu se v zahradě narodilo rovných sto mláďat. Poslední, sté hříbě, přišlo na svět 25. prosince a jedná se o samičku. Zkušená matka ji přivedla na svět po roce trvající březosti v brzkých ranních hodinách a nachystala tím svým ošetřovatelům milé vánoční překvapení.

Většinu dne pobývá malá zebra se svou matkou v teple zázemí, ale v případě příznivého počasí již i pravidelně prozkoumává svůj venkovní výběh.

Jsem velice rád, že se nám dlouhodobě daří pomáhat udržovat populaci zeber Chapmanových chovanou v zoologických zahradách stabilní a dostatečně silnou, protože ve volné přírodě jejich počty postupně klesají.

Od počátku chovu v roce 1970 se u nás narodilo celkem 57 hřebců a 43 klisen tohoto podruhu zebry stepní,“ říká zoolog Luboš Melichar.

V souvislosti s tímto jubileem liberecká zahrada vyzývá a prosí veřejnost, aby ji celou historii chovu zeber Chapmanových pomohla zdokumentovat. „V našich archivech bohužel mnoho historických fotografií nemáme, a tak hledáme datované snímky starší 15 let,“ doplňuje Barbara Tesařová, tisková mluvčí zahrady.

Autorské fotografie budou následně využity k obohacení archivu zoologické zahrady, a především ke zmapování proměny výběhu zeber v průběhu historie. „Každý, kdo se s námi o svoji fotografii podělí, bude zařazen do slosování o mimořádnou prohlídku zázemí chovu zeber za doprovodu našeho hlavního zoologa a odborníka na chov zeber, Luboše Melichara,“ dodává Tesařová.

Zebra Chapmanova je poddruhem zebry stepní a obývá rozsáhlé savany Zimbabwe, Botswany a Mozambiku v jihovýchodní Africe. Pro maso a kůži je vybíjena ve své domovině pytláky. Tato zebra má na světlé srsti široké černé pruhy s hnědými mezipásy.

Charakteristické zbarvení slouží jako velmi dobré maskování, protože z dálky nejsou zebry téměř vidět a zblízka se jeví mohutnější. Pruhy také usnadňují komunikaci uvnitř stáda, žádné dvě zebry nemají stejné pruhování.

Zebry žijí ve skupinách 10–30 jedinců s harémovou strukturou, kdy je ve stádě pouze jeden dospělý samec, který se páří se všemi samicemi. Samice je březí 350 dní a poté rodí jedno mládě. To se již po pár hodinách přidává ke stádu.

Stádo vede nejstarší a rovněž i nejdominantnější klisna, která při cestách kráčí první, za ní jdou mláďata, další členové stáda a nakonec samec. V případě nebezpečí se stádo semkne do kruhu, s mláďaty uprostřed.

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz