Domů     Zajímavosti
Rozpoznávají zvířata lidské jazyky?
21.stoleti 18.2.2005

Španělští vědci zjistili, že lidský mozek pravděpodobně není jediný, který dokáže rozpoznat rozdíl mezi jednotlivými jazyky – stejnou schopnost mají opice tamaríni a jak se nyní prokázalo i krysy.Španělští vědci zjistili, že lidský mozek pravděpodobně není jediný, který dokáže rozpoznat rozdíl mezi jednotlivými jazyky – stejnou schopnost mají opice tamaríni a jak se nyní prokázalo i krysy.

Vědci sice ověřili schopnost krys odlišit, zatím, jen dva různé jazyky, japonštinu a holandštinu, ale jejich výzkum v této oblasti rozhodně ještě nekončí. Uvedené jazyky jsou totiž z  hlediska tohoto výzkumu výhodné tím, že mají odlišný rytmus i melodii, což jsou tito savci schopni zaregistrovat. Navíc již byly krysy s úspěchem využívány při předchozích pokusech. 

Krysy reagují na rytmus
Výzkum prokázal, že u krys je rozlišování jazyků umožněno vrozeným citem pro rytmy a rytmické vzory. Tento smysl se u nich vyvinul pravděpodobně proto, aby zvířata ve svém prostředí mohla rozpoznávat například šelest způsobený blížícím se nepřítelem. Podle různých vzorů šelestů mohou krysy mj. rozpoznávat i změny v chování nepřátel. Barcelonský neurolog Juan Tora  se rozhodl této krysí vlastnosti využít a se svým vědeckým týmem připravil pokus, při němž zkoumal chování 64 dospělých krysích samců. Jednu polovinu krys naučili reagovat na japonskou větu klepnutím na klávesu a totéž provedli i u druhé krysí skupiny, ale s holandskou větou.

Úspěch či prohra?
Když vědci následně pouštěli krysám ukázky jednotlivých jazyků, krysy vycvičené na japonštinu reagovaly na tento jazyk naučeným klepnutím, zatímco na holandštinu nikoliv. Zvířata z druhé skupiny se zachovala přesně naopak, reagovala jen když zaslechla holandštinu. Při tomto pokusu však vědci dospěli ještě k jednomu zjištění. Pokud věty v příslušném jazyce opakovala jiná osoba, než ta na kterou byla zvířata navyklá, přestala reagovat. Juan Toro to vysvětluje tím, že krysy jsou sice schopny odlišnosti rozpoznat, ale nemají stejné jazykové schopnosti jako lidé. S podobnou reakcí se lze podle jeho slov setkat i u lidských novorozeňat.

Ovládnou myšovití hlodavci svět?
Myši jsou úžasně přizpůsobivé a učenlivé, velice rychle se rozmnožují a díky těmto vlastnostem se mohou poměrně rychle a snadno šířit. Ve stopách člověka osídlili prakticky celou zeměkouli myši domácí (Mus musculus), krysy (Rattus rattus) a potkani (Rattus norvegicus). Tito hlodavci mají ze soužití s člověkem značný prospěch, sami však člověku nic dobrého nepřinášejí.

Inteligentní potkan
Pravděpodobně nejinteligentnější a zároveň i nejsilnější a nestatečnější jsou potkani. Výborně plavou, skáčou a šplhají, prohlodají i betonové stěny, proplouvají odpadními trubkami i do vyšších pater budov, dovedně se vyhýbají nástrahám, pastem a dokonce i otráveným návnadám. Dospělý potkan zahnaný do kouta neváhá zaútočit i na člověka a při útoku je schopen vyskočit až do výše prsou. Krysy tak agresivní nebývají, ale mnoho lidí není schopno tyto dva druhy od sebe rozlišit. Oba druhy však téměř se stoprocentní jistotou pomáhá identifikovat jejich chování. Prchá-li vyplašený hlodavec směrem vzhůru, obratně šplhá po trámech a mizí kdesi ve střešních krovech, jedná se prakticky vždy o krysu. Potkan ve většině případů zamíří směrem dolů, kde hledá úkryt v kanále či jiném podzemním prostoru.

Související články
Staletí zanechávají na olejomalbách významných i těch méně známých mistrů výrazné stopy. Přirozené stárnutí děl má za následek praskliny, odlupování kousků pigmentů, změny barev a nejrůznější drobné skvrny. Oprava škod může restaurátorům trvat roky, takže je toto úsilí vyhrazeno jen pro nejcennější díla. Těm ostatním nyní nabízí záchranu umělá inteligence… Restaurování uměleckých děl je náročná […]
V průběhu zimy došlo v Severní Americe k úhynu 60 % včelích populací. Dlouho trvalo, než vědci odhalili příčinu. Nyní už vědí, že za zkázou stál parazitický roztoč zvaný kleštík včelí (Varroa destructor). Ještě horší zprávou je, že se tento stává odolným vůči postřikům, které dosud k ochraně včelstev postačovaly. Odborníci proto volají po urychleném […]
Moře a oceány ani zdaleka nejsou oázou ticha. Ani nemohou být. Život se tu už od svých počátků učil využívat zvuky k orientaci a komunikaci. Fungovalo to dobře, dokud nepřišel člověk se svou technikou. Vojenské sonary a vzdušná děla přinesly hluk takové úrovně, že ohrožuje vše živé od planktonu až po velryby. Za celý problém přitom […]
Zvířata jsou často vnímána jako tvorové žijící instinktivně, bez rozumu, emocí nebo péče o hygienu. Jenže nová zjištění z výzkumu chování lidoopů obracejí tuto představu naruby. Zvláště šimpanzi. Naši nejbližší evoluční příbuzní totiž předvádějí, že péče o zdraví a tělo není výsadou lidí. Vědecký tým z Max Planckova institutu zaznamenal hned několik situací, kdy šimpanzi […]
Krevní testy, které hledají rakovinné markery existují již desítky let, ale nejnovější generace se soustředí na drobné fragmenty DNA jednotlivých nádorových buněk v krvi člověka. Díky tomu jsou schopny návrat rakoviny odhalit až o 5 měsíců dříve než běžné zobrazovací metody. Je to přínosem pro pacienty? Technologie personalizovaných testů ctDNA vychází z poznatku, že rakovinné […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz