Španělští vědci zjistili, že lidský mozek pravděpodobně není jediný, který dokáže rozpoznat rozdíl mezi jednotlivými jazyky – stejnou schopnost mají opice tamaríni a jak se nyní prokázalo i krysy.
Vědci sice ověřili schopnost krys odlišit, zatím, jen dva různé jazyky, japonštinu a holandštinu, ale jejich výzkum v této oblasti rozhodně ještě nekončí. Uvedené jazyky jsou totiž z hlediska tohoto výzkumu výhodné tím, že mají odlišný rytmus i melodii, což jsou tito savci schopni zaregistrovat. Navíc již byly krysy s úspěchem využívány při předchozích pokusech.
Krysy reagují na rytmus
Výzkum prokázal, že u krys je rozlišování jazyků umožněno vrozeným citem pro rytmy a rytmické vzory. Tento smysl se u nich vyvinul pravděpodobně proto, aby zvířata ve svém prostředí mohla rozpoznávat například šelest způsobený blížícím se nepřítelem. Podle různých vzorů šelestů mohou krysy mj. rozpoznávat i změny v chování nepřátel. Barcelonský neurolog Juan Tora se rozhodl této krysí vlastnosti využít a se svým vědeckým týmem připravil pokus, při němž zkoumal chování 64 dospělých krysích samců. Jednu polovinu krys naučili reagovat na japonskou větu klepnutím na klávesu a totéž provedli i u druhé krysí skupiny, ale s holandskou větou.
Úspěch či prohra?
Když vědci následně pouštěli krysám ukázky jednotlivých jazyků, krysy vycvičené na japonštinu reagovaly na tento jazyk naučeným klepnutím, zatímco na holandštinu nikoliv. Zvířata z druhé skupiny se zachovala přesně naopak, reagovala jen když zaslechla holandštinu. Při tomto pokusu však vědci dospěli ještě k jednomu zjištění. Pokud věty v příslušném jazyce opakovala jiná osoba, než ta na kterou byla zvířata navyklá, přestala reagovat. Juan Toro to vysvětluje tím, že krysy jsou sice schopny odlišnosti rozpoznat, ale nemají stejné jazykové schopnosti jako lidé. S podobnou reakcí se lze podle jeho slov setkat i u lidských novorozeňat.
Ovládnou myšovití hlodavci svět?
Myši jsou úžasně přizpůsobivé a učenlivé, velice rychle se rozmnožují a díky těmto vlastnostem se mohou poměrně rychle a snadno šířit. Ve stopách člověka osídlili prakticky celou zeměkouli myši domácí (Mus musculus), krysy (Rattus rattus) a potkani (Rattus norvegicus). Tito hlodavci mají ze soužití s člověkem značný prospěch, sami však člověku nic dobrého nepřinášejí.
Inteligentní potkan
Pravděpodobně nejinteligentnější a zároveň i nejsilnější a nestatečnější jsou potkani. Výborně plavou, skáčou a šplhají, prohlodají i betonové stěny, proplouvají odpadními trubkami i do vyšších pater budov, dovedně se vyhýbají nástrahám, pastem a dokonce i otráveným návnadám. Dospělý potkan zahnaný do kouta neváhá zaútočit i na člověka a při útoku je schopen vyskočit až do výše prsou. Krysy tak agresivní nebývají, ale mnoho lidí není schopno tyto dva druhy od sebe rozlišit. Oba druhy však téměř se stoprocentní jistotou pomáhá identifikovat jejich chování. Prchá-li vyplašený hlodavec směrem vzhůru, obratně šplhá po trámech a mizí kdesi ve střešních krovech, jedná se prakticky vždy o krysu. Potkan ve většině případů zamíří směrem dolů, kde hledá úkryt v kanále či jiném podzemním prostoru.