Klíště útočí už v zimě

Zkuste si představit město, ve kterém bude žít 13 231 mužů, žen a dětí. Každý z nich se musel nakazit virem klíšťové encefalitidy, což dokázalo laboratorní vyšetření. Ne, to není fikce, ale statistika z let 1971 – 2003 v České republice.Zkuste si představit město, ve kterém bude žít 13 231 mužů, žen a dětí. Každý z nich se musel nakazit virem klíšťové encefalitidy, což dokázalo laboratorní vyšetření. Ne, to není fikce, ale statistika z let 1971 – 2003 v České republice.

Pro tisíce postižených setkání s maličkým roztočem znamenalo ohromné zdravotní následky, často trvalé. Nechyběla však ani náhlá smrt! Na rozdíl od minulosti zákeřná klíšťata teď číhají i na horách: Oproti dřívějším 700 metrům byl nyní jejich výskyt zaznamenán o půl kilometru výše a doba jejich hrozby se na jaře i na podzim prodloužila zhruba o měsíc.

Nyní začínají útočit již od března a mnohde jsou aktivní až do listopadu. Co se musí s klíštětem stát, než nám může začít sát krev? Jeho vývoj začíná z vajíčka. Larvy se vyvíjejí přes jedinou nymfu až do dospělosti.

Ve všech zmíněných vývojových stadiích však zákeřný roztoč saje cizí krev. Jinak by se nemohl rozvíjet. V každém stadiu zpravidla po nasátí opouští hostitele (zvíře, člověka) a mimo něj se svléká do dalšího – vyššího – stadia.

Někdy však všechny vývojové formy prodělá na jediném hostiteli. Odborníci tak podle přenosu nemocí nyní dělí klíšťata na jedno-, dvou či trojhostitelská.

Hrozba číhá na stéblech!Hladová klíšťata vyčkávají na nic netušící příští hostitele na rostlinách v různé výši (podle stadia vývoje). Jelikož potřebují přízemní vlhkost, nespouštějí se ze stromu, jak se často tvrdí, naopak je nejčastěji objevíme na stéblech trávy do výše kolem jednoho metru.

Při „lovu“ mají rozevřený přední pár nohou, kde je tzv. Hallerův orgán – jamka vyplněná smyslovými receptory – , takže blížící se oběť jim prozradí její pach. Když se k nim pak nějaký živočich přiblíží, mistrně se na něm přichytí.

Na těle vyhledávají nejvhodnější místo k přisání – milují teplou měkkou kůži. „Nemusí se přisát hned, ale dokážou po těle pochodovat i několik hodin. Nezřídka se schovají do vlasů, takže je při kontrole po návratu z přírody hned nenajdeme.

Přisají se až v noci,“ dozvědělo se 21. STOLETÍ od RNDr. Milana Daniela, DrSc. ze Státního zdravotního ústavu v Praze.

Nejvíce škodí samiceVzhledem k tomu, že každé ze tří stadií čeká na kořist v různé výšce vegetace, může se stát, že na jediném hostiteli budou současně hodovat tři krvelačná vývojová stádia – larva, nymfa a dospělá samička.

Ta svůj objem dokáže zvětšit až dvěstěkrát! Dospělý sameček naopak nepije a dokonce vůbec nepřijímá potravu! Klíště pomocí klepítek šikovně nařízne kůži hostitele a do ranky zasune rypáček opatřený zpětnými háčky.

Když se pevně zachytí, vypouští sliny, které plní důležité funkce: Jednak obsahují látky způsobující místní znecitlivění, takže postižený člověk necítí bolest. Navíc zvyšují přívod krve a snižují její srážlivost.

Ze slin se vylučuje i látka, která kolem místa vpichu vytváří tzv. cement. Ten tvrdne a tím zvyšuje stabilitu vetřelce na hostiteli. Zajímavé je, že když se klíště nasaje a chce oběť opustit, vypouští sekrety, které dokážou cement zcela rozpustit.

Očkuje se celoročněCizopasník se rád přisává v záhlaví skotu a způsobuje mu nebezpečné ochrnutí, ba i uhynutí.Ještě nebezpečnější je, když klíště infikuje člověka. Virus klíšťové encefalitidy (KE) vůbec poprvé v Evropě odhalili čeští odborníci roku 1948.

Jde o těžkou virovou neuroinfekci, často končící úmrtím. KE mohou na člověka přenést všechna vývojová stadia klíšťat (larvy, nymfy, dospělci), přičemž vlastní iirus encefalitidy je přenášen slinami klíštěte.

První příznaky onemocnění KE připomínají chřipku (horečka, únava, bolesti hlavy a páteře, zvracení, nechutenství) a objevují za dva až 28 dnů po přisátí infikovaného klíštěte. Prodělané onemocnění je příčinou chronických bolestí hlavy, poruch koncentrace, obrny, snížené výkonnosti či deprese.

Jak nám ze své praxe upřesnila primářka FN Motol MUDr. Jiřina Hobstová, KE nejvíce ohrožuje osoby ve věku 15 – 54 let. Na „klíšťovku“ neexistuje účinný lék, takže preventivní očkování (celoroční) je naší jedinou zbraní.

Základní se skládá ze tří dávek očkovací látky. Druhá dávka se aplikuje v rozmezí jednoho až tří měsíců po první, čímž se zajistí dostatečná ochrana na jeden rok. Třetí dávka se je podávána 9 až 12 měsíců po druhé dávce a ochranná hladina protilátek je tím zajištěna nejméně na dobu tří let.

Cena jedné dávky se pohybuje kolem 300 Kč a některé zdravotní pojišťovny dokonce poskytují příspěvky na její úhradu.Klíšťata mohou na člověka přenést rovněž i bakteriální původce lymeské boreliózy či viry způsobující klíšťový zánět mozku.

Pokud tedy na pokožce pozorujete mapovité zarudnutí, které není na dotek bolestivé, vyhledejte bez odkladu lékaře, protože to mohou být první příznaky boreliózy. Zvýšenou pozornost je nutno věnovat právě dětem, které si hrají v parcích a na sídlištních trávnících .

Počet infikovaných klíšťat se udává mezi 1-20%. Neplatí tedy v žádném případě, že přisátí klíštěte znamená vždy ohrožení. Borrelie se nacházejí obvykle v méně než 10% klíšťat a virus KE pak u méně než procenta všech klíšťat.

Klíště není hmyzKlíšťata (Ixodidae) náleží mezi roztoče a tam do třídy pavoukovců (Arachnoidea – z řeckého Arachne = pavouk.). Sem náleží mj. i pavouci a štíři. Tělo pavoukovců se, podobně jako u korýšů, dělí na hlavohruď a zadeček.

Mají čtyři páry článkovaných nohou, které jsou připojeny k hlavohrudi. Na rozdíl od hmyzu či korýšů pavoukovci postrádají tykadla. Klíšťata se od ostatních roztočů odlišují velikostí a kožovitým tělním pokryvem.

V počtu chorob, které přenášejí, si na smutném žebříčku vybojovala klíšťata druhé místo za komáry. Přenášejí těžká až smrtelná onemocnění – viry, rikketsie, baktérie, spirochéty, prvoky- a hrají tragickou roli v tzv.

přírodně ohniskových nákazách člověka ( např.klíšťová encefalitida).Životní vývoj většina z nich dokončí za 1 – 3 roky, některé druhy však vegetují i pět a více let. U nás nejznámější je klíště obecné (Ixodes ricinus) – nevelký lesklý roztoč.

Nejčastěji mívá načervenalé zbarvení, výjimkou však není ani žlutavá barva. Po nasátí krví je šedavé, s tmavým až černavým štítem. Hladové samičky, které běžně měří 3,5 – 4, 5 mm, svou velikost po nasycení zvětší i na více než jeden centimetr.

Samečci bývají menší (2,2 – 2, 5 mm) a krev nesají. Klíště obecné nemá oči! Zrakové orgány naopak nechybějí jeho příbuznému – pijáku lužnímu (Dermacentor reticulkatus) , který je o něco větší než klíště obecné.

Na štítku má bělavé skvrny připomínající smalt. Vegetuje v lužních lesích na pastvinách s křovisky a na lesních pasekách. V dospělém stadiu útočí na zvířata divoká (králíci, srnčí, jeleni aj.) i domácí (kozy, skot, koně, ovce).

U nás se Vyskytuje se především na jižní Moravě.V teplejších zemích celého světa si připisuje stále nové oběti klíšťák zhoubný- např. na Středním východě útočí na spící lidi. Nebezpečná je i klíšť dobytčí.

V holubnících a kurnících zas žije klíšťák holubí.

Šroubování raději ani nezkoušejteJak se máme klíštěte zbavit? I v mnoha odborných publikacích se dosud můžeme dočíst: „Přichycené klíče lze z ranky vyjmout buď po předchozím zakapání olejem nebo tzv. vytáčením.

To je účinné, rychlé a nezáleží na tom, kterým směrem se provádí.“ To však dnes již neplatí. Jak nám vysvětlil RNDr. Milan Daniel, sací ústrojí klíštěte je ploché, dlátovitě, takže při likvidaci nepomáhá ani šroubování.

Když s roztočem zatočíme, může se naopak přetrhnout, zvláště pokud je fixován tzv. betonem. Ani zakapání olejíčkem ho nezadusí. „Při záplavách na Moravě vydržela klíšťata živá pod vodou i šest týdnů,“dodává dr. Daniel. Hlavní zásady: Před manipulací s klíštětem jen zasažené místo zvlhčete a dezinfikujte. Pomocí ploché pinzety uchopte klíště u hlavičky (nikoli u zadečku, hrozí vymáčknutí obsahu jeho střev do ranky i s borreliemi).

Kýváním vlevo a vpravo do stran ho uvolněte. Viklejte opatrně, dokud se klíště nepustí kůže. Nikdy ho nemačkejte a nepolévejte olejem (usmrcené klíště uvolňuje ze střevního obsahu bakterie do krve člověka).

Po vyjmutí opět místo dezinfikujte. Pozor: Při odstraňování klíšťat musíte zabránit potřísnění kůže či očních spojivek střevním obsahem klíšťat. Také při odstraňování klíšťat ze psů používejte gumové rukavice.

Nikdy klíště po vytáhnutí nelikvidujte rozmačkáním mezi prsty, protože škodlivé látky se vám mohou dostat do těla přes drobné oděrky. Doporučuje se dát klíště do papíru a spálit.

Jak předcházet přisátí?Klíšťata se nečastěji vyskytují v travnatých, křovinatých či lesních porostech. Nejvíce jich je v listnatých a smíšených lesích, ale pozor i na přechody dvou různých vegetací, např.

mladého a staršího porostu. V jehličnatém lese jsou nebezpečné zejména okraje, prosluněné cesty a mýtiny s vyšší trávou. Klíšťat přibývá v městských parcích a na zahradách. Jejich hlavním spojencem je zvyšující se teplota a vlhkost.

Zejména do lesa se doporučuje ochranné oblečení – vysoká obuv, světle barevný oděv s dlouhými rukávy a dlouhými nohavicemi zastrčenými do ponožek. (Na světlém oděvu lze přítomnost klíšťat snáze odhalit.) Vhodné je preventivně použít repelentní prostředky proti klíšťatům, po návratu domů se převléknout, oděv vytřepat a prohlédnout celé tělo.

Pozornost je třeba věnovat i domácím mazlíčkům – psům, kočkám.

Více se dozvíte:www.doktorka.cz

Autor: Milan Koukal
Rubriky:  Zdraví
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Zdravotnické centrum následné péče v Letňanech

Zdravotnické centrum následné...

Nemocnice Na Bulovce je poskytovatelem zdravotních služeb a provozovatelem...
Očkování proti chřipce – nedostatek vakcíny

Očkování proti chřipce –...

Češi se v minulých letech o očkování proti chřipce příliš nezajímali,...
Snaha o zdolání „informační blokády“ u pacientů s Parkinsonem

Snaha o zdolání „informační...

Téměř 70 % dotázaných pacientů s Parkinsonovou chorobou nedostává od svých...
Když se lámou kosti

Když se lámou kosti

Mírný pád, lehký náraz nebo pouhé kýchnutí. Situace, které mohou skončit...
Altán pro onkologické pacienty jako místo odpočinku

Altán pro onkologické pacienty...

Nadějné vyhlídky, tak zněl název kreativního úkolu, v rámci něhož osm...
Pacienty po covidu chtějí sledovat plicní lékaři

Pacienty po covidu chtějí sledovat...

Měl by člověk, který prodělal koronavirovou infekci, jít za pneumologem a...
Jak bude Česko bojovat proti rakovině?

Jak bude Česko bojovat proti...

Lékaři, pacienti a politici – ti všichni budou debatovat o tom, jak by...
Antikoncepce nezpůsobuje neplodnost

Antikoncepce nezpůsobuje neplodnost

Zodpovědný přístup k plánování rodičovství si dnes mnozí pletou s jeho oddalováním, a...
Nová série Medikomiksů vysvětluje dětem, co to jsou vážné nemoci

Nová série Medikomiksů vysvětluje...

Po kreslených příbězích o hemofilii a lymfomu vznikl ve spolupráci s lékaři, pacienty a...
Jižní polokoule hlásí rekordní úbytek běžné chřipky

Jižní polokoule hlásí rekordní...

V covidovém tunelu se rozsvěcuje světýlko chřipkové naděje. Země jižní polokoule,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Objevili obří kočku

Objevili obří kočku

Kočku skutečně úctyhodných rozměrů se podařilo objevit archeologům v...
Slunatec nádherný se náležitě představil

Slunatec nádherný se náležitě...

Ačkoliv měří sice jen něco málo přes 40 centimetrů a jeho hmotnost dosahuje ani...
Rudolf II. se kvůli přísné etiketě málem udusil

Rudolf II. se kvůli přísné...

Zaskočí mu sousto a marně se snaží opakovaným kašláním dostat ho ven. Chybí mu vzduch a...
Smrt kvůli pokroku: Znáte šest objevitelů, které zabil vlastní vynález?

Smrt kvůli pokroku: Znáte šest...

Některé věci dnes už používáme téměř automaticky. Než vznikly, museli...
Želvušky pod ochranou

Želvušky pod ochranou

Co do velikosti jsou bezobratlé želvušky (Tardigrada) skutečně malými tvory –...
Proč opustili Vikingové Grónsko?

Proč opustili Vikingové Grónsko?

Byl to slavný Erik Rudý, kdo osídlil tento ostrov. Vikingové zde...
Jak si plave robodelfín?

Jak si plave robodelfín?

Plavání s živými delfíny již dnes není nic výjimečného, v době, kdy...
Proč není klávesnice abecedně?

Proč není klávesnice abecedně?

Za ta léta jsme si na pořadí písmen na počítačové...
Pacienty po covidu chtějí sledovat plicní lékaři

Pacienty po covidu chtějí sledovat...

Měl by člověk, který prodělal koronavirovou infekci, jít za pneumologem a...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.