Domů     Zajímavosti
Rozpoznávají zvířata lidské jazyky?
21.stoleti 18.2.2005

Španělští vědci zjistili, že lidský mozek pravděpodobně není jediný, který dokáže rozpoznat rozdíl mezi jednotlivými jazyky – stejnou schopnost mají opice tamaríni a jak se nyní prokázalo i krysy.Španělští vědci zjistili, že lidský mozek pravděpodobně není jediný, který dokáže rozpoznat rozdíl mezi jednotlivými jazyky – stejnou schopnost mají opice tamaríni a jak se nyní prokázalo i krysy.

Vědci sice ověřili schopnost krys odlišit, zatím, jen dva různé jazyky, japonštinu a holandštinu, ale jejich výzkum v této oblasti rozhodně ještě nekončí. Uvedené jazyky jsou totiž z  hlediska tohoto výzkumu výhodné tím, že mají odlišný rytmus i melodii, což jsou tito savci schopni zaregistrovat. Navíc již byly krysy s úspěchem využívány při předchozích pokusech. 

Krysy reagují na rytmus
Výzkum prokázal, že u krys je rozlišování jazyků umožněno vrozeným citem pro rytmy a rytmické vzory. Tento smysl se u nich vyvinul pravděpodobně proto, aby zvířata ve svém prostředí mohla rozpoznávat například šelest způsobený blížícím se nepřítelem. Podle různých vzorů šelestů mohou krysy mj. rozpoznávat i změny v chování nepřátel. Barcelonský neurolog Juan Tora  se rozhodl této krysí vlastnosti využít a se svým vědeckým týmem připravil pokus, při němž zkoumal chování 64 dospělých krysích samců. Jednu polovinu krys naučili reagovat na japonskou větu klepnutím na klávesu a totéž provedli i u druhé krysí skupiny, ale s holandskou větou.

Úspěch či prohra?
Když vědci následně pouštěli krysám ukázky jednotlivých jazyků, krysy vycvičené na japonštinu reagovaly na tento jazyk naučeným klepnutím, zatímco na holandštinu nikoliv. Zvířata z druhé skupiny se zachovala přesně naopak, reagovala jen když zaslechla holandštinu. Při tomto pokusu však vědci dospěli ještě k jednomu zjištění. Pokud věty v příslušném jazyce opakovala jiná osoba, než ta na kterou byla zvířata navyklá, přestala reagovat. Juan Toro to vysvětluje tím, že krysy jsou sice schopny odlišnosti rozpoznat, ale nemají stejné jazykové schopnosti jako lidé. S podobnou reakcí se lze podle jeho slov setkat i u lidských novorozeňat.

Ovládnou myšovití hlodavci svět?
Myši jsou úžasně přizpůsobivé a učenlivé, velice rychle se rozmnožují a díky těmto vlastnostem se mohou poměrně rychle a snadno šířit. Ve stopách člověka osídlili prakticky celou zeměkouli myši domácí (Mus musculus), krysy (Rattus rattus) a potkani (Rattus norvegicus). Tito hlodavci mají ze soužití s člověkem značný prospěch, sami však člověku nic dobrého nepřinášejí.

Inteligentní potkan
Pravděpodobně nejinteligentnější a zároveň i nejsilnější a nestatečnější jsou potkani. Výborně plavou, skáčou a šplhají, prohlodají i betonové stěny, proplouvají odpadními trubkami i do vyšších pater budov, dovedně se vyhýbají nástrahám, pastem a dokonce i otráveným návnadám. Dospělý potkan zahnaný do kouta neváhá zaútočit i na člověka a při útoku je schopen vyskočit až do výše prsou. Krysy tak agresivní nebývají, ale mnoho lidí není schopno tyto dva druhy od sebe rozlišit. Oba druhy však téměř se stoprocentní jistotou pomáhá identifikovat jejich chování. Prchá-li vyplašený hlodavec směrem vzhůru, obratně šplhá po trámech a mizí kdesi ve střešních krovech, jedná se prakticky vždy o krysu. Potkan ve většině případů zamíří směrem dolů, kde hledá úkryt v kanále či jiném podzemním prostoru.

Související články
Výrok Billa Gatese zněl jasně. Výroba mléčných produktů má až příliš vysokou uhlíkovou stopu. Aby tuto skutečnost zvrátil, rozhodl se podpořit kalifornský start-up, jež hodlá klasické máslo nahradit umělým. Společnost Savor ze San Jose využívá k výrobě tuku podobného živočišnému termochemický proces, který by měl být levný a zároveň energeticky nenáročný. „Vycházeli z faktu, že […]
Co se stane, když si dva bratři vezmou dvě sestry a mají dvě děti? Normálně by děti byli bratranci, ale co když otcové jsou dvě identická dvojčata a matky také dvě identická dvojčata? Pak podle genetiky jsou vlastně sourozenci a ne bratranci. Vědci jsou dvojčaty fascinováni odjakživa. Už multižánrový vědec Francis Galton v roce 1875 […]
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Zatímco z kdysi zázračného produktu se stal veřejný nepřítel číslo jedna, dnes ho bereme na milost. Plasty ale nejsou zlo. „Špatnou reklamu plastům dělají obalové výrobky s krátkou dobou použitelnosti, ale především lidské chování, jak s nimi nakládáme…“ řekl nám ředitel Ústavu makromolekulární chemie […]
Pohádky, které dnes známe a milujeme, jsou oproti svým původním verzím jen slabými odvary. Jádra mrazivých nebo lechtivých příběhů, z nichž kdysi povstaly, v nich nicméně přetrvávají dodnes.   Lidové pohádky bývaly lechtivých motivů, vulgarit a jadrného humoru plné. Vyprávěli si je totiž hlavně dospělí, třeba pro zpestření dlouhých zimních večerů. K proměně těchto často velice nekompromisních a […]
Experimenty s koloniemi hlodavců, kterým americký etolog John Calhoun dopřál vše potřebné ke spokojenému životu, s výjimkou životního prostoru, patří k nejvlivnějším psychologickým studiím vůbec. Mluvilo se o nich mezi odborníky a laiky a staly se „vědeckým důkazem“ sociálního rozkladu moderní společnosti. Calhoun přitom dobře věděl, jak se „myší ráj“ může zvrhnout.   Svou nejznámější kolonii, tzv. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz