Domů     Medicína
Švédská věda vyvrací mýty
21.stoleti 21.4.2005

Stockholm se může pyšnit vědeckým centrem, které jako jediné na světě rozhoduje o některých nositelích Nobelovy ceny. Navíc se nedávno připomnělo vyvrácením zažité teorie o negativním vlivu slunečního záření na lidské zdraví.Stockholm se může pyšnit vědeckým centrem, které jako jediné na světě rozhoduje o některých nositelích Nobelovy ceny. Navíc se nedávno připomnělo vyvrácením zažité teorie o negativním vlivu slunečního záření na lidské zdraví.

Karolinský institut ve švédském hlavním městě je ověnčen řadou vítězství v boji s nebezpečnými chorobami a jeho branami prošly celé zástupy uznávaných odborníků, kteří pozvedli prestiž tamní univerzity. Patří bezesporu mezi nejvýznamnější evropská vědecká pracoviště v oboru medicíny. Jeho čelní představitelé navíc jako jediní na světě mají výsadní právo každoročně rozhodovat o nositelích Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu.

Medicína pod jednou střechou
Pod názvem Karolinský institut se neskrývá pouze vědecké pracoviště, ale i věhlasná univerzita, která úzce spolupracuje s nemocnicemi ve švédské metropoli, což jejím studentům umožňuje uplatnit své teoretické poznatky v praxi pod dohledem zkušených expertů.
Institutu právem náleží několik NEJ…
– Patří mezi nejrychleji se rozrůstající školy ve Švédsku a jako jediná univerzita v zemi se zabývá medicínou zcela komplexně.
– Náleží k němu nejrozsáhlejší lékařská knihovna ve Skandinávii disponující závratným počtem tisíců medicínských publikací.
– Vědecké pracoviště Karolinského institutu, zabývající se výzkumem Alzheimerovy choroby, patří mezi největší na naší planetě.
– Na svém celosvětovém významu postupně nabývá i tamní centrum zkoumající rakovinová onemocnění.

Věda pro bitevní pole
Vznik věhlasného lékařského institutu se datuje do počátku 19. století, kdy zuřila švédsko-ruská válka. Během ní kvůli nízké úrovni vzdělání personálu polních lazaretů umíralo velké množství vojáků. Švédský král Karel XIII. proto v roce 1810 založil školu, kde se vojenským lékařům dostalo patřičné kvalifikace. Institut od té doby nese jeho jméno.
Dalším mezníkem v jeho historii pak byl rok 1861, kdy získal statut univerzity. Výjimečné postavení Karolinského institutu stvrdil v roce 1895 švédský chemik, průmyslník a vynálezce Alfred Nobel, který školu pověřil rozhodováním o nositelích ceny za medicínu a fyziologii.
Během svého vývoje se institut rozrůstal a expandoval do mnoha lékařských oblastí. Spojoval se s dalšími významnými školami v zemi, až se z něj stala největší švédská lékařská univerzita. Jako světově významné vědecké pracoviště dnes Karolinský institut spolupracuje s dalšími univerzitami, odbornými ústavy i s firmami farmaceutického průmyslu. Každý rok sem přicházejí stovky hostujících vědců a zahraničních studentů, aby se alespoň na chvíli stali jeho součástí.   

Na zdraví se nešetří
V současnosti univerzita uchazečům o lékařské vzdělání nabízí v rámci 27 vědeckých center a ústavů 19 studijních programů a bezpočet dalších výukových kurzů z nejrozmanitějších medicínských oborů. Výzkum na Karolinském institutu se soustřeďuje do několika hlavních oblastí: mozkové funkce a mentální poruchy, epidemiologie, ošetřovatelství, infekce a imunitní systém, stomatologie a genetika. Jeho objem představuje celkem 40 procent veškerého vědeckého bádání v oblasti medicíny ve Švédsku a škola na něj ze svého rozpočtu každoročně vydá podstatnou část, v přepočtu 11,5 miliardy Kč (pro srovnání v České republice se letos na veškerou vědu a výzkum věnuje ze státního rozpočtu zhruba 16 miliard Kč). Směr, kterým se bude výzkum ubírat, se pak plánuje s deseti až patnáctiletým předstihem. Jen díky takovému skvělému zázemí se mohou tamní odborníci věnovat celé řadě dílčích výzkumů, počínaje zkoumáním molekul až po studie rozsáhlých demografických skupin obyvatelstva.

V institutu se boří mýty
Jeden z nejnovějších výzkumů, jehož výsledky odborníci z Karolinského institutu v nedávné době publikovali, se týká vlivu slunečního záření na lidské zdraví. Jejich závěry doslova ohromily celý svět. Zviklaly totiž všechny dosavadní teorie o tom, že sluneční záření má na organismus negativní vliv a často stojí za vznikem zhoubného rakovinového nádoru.
Při rozsáhlé studii, na níž spolupracovali se svými kolegy z univerzity v Uppsale a s dánskými experty, lékaři z Karolinského institutu telefonicky kontaktovali na šest tisíc lidí a na základě jejich odpovědí na propracovaný systém otázek zjistili, že ultrafialové paprsky nebo záření v soláriích naopak snižují riziko rozvoje rakoviny v lymfatických uzlinách o neuvěřitelných 30 až 40 procent. 
„Podobný vztah mezi slunečním zářením a nižším rizikem vzniku a rozvoje zhoubného nádoru jsme objevili, i když jsme analyzovali zdravotní stav lidí rozdílného původu a s různým typem pleti,“ říká Karin Ekström Smedby z Lékařského oddělení epidemiologie a biostatistiky, podle níž to podtrhuje důvěryhodnost celého výzkumu. Odborníci nyní budou ve své práci pokračovat, aby ještě důkladně prověřili biologické mechanismy tohoto vztahu. Zdůrazňují ale, že jejich závěry automaticky neznamenají, že by lidé měli ihned vyrazit na sluníčko a začít se „opékat“. 

Jak se rozhoduje o Nobelově ceně?
Výběr toho nejlepšího kandidáta na prestižní Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii provází složitý nominační proces. Původně za volbu budoucího laureáta ceny zodpovídali všichni vyučující z Karolinského institutu, ale dnes o něm již rozhoduje pouze řádně ustanovený výbor. Ten se skládá z padesáti volených členů, kteří patří mezi profesory univerzity. Výbor sestaví pracovní komisi, jež při výběru kandidáta vykoná předběžnou „úřednickou“ práci a následně přizve další reprezentanty odborné lékařské společnosti, aby předložili své návrhy na vhodného kandidáta. Komise podněty zpracuje a předloží je výboru, který definitivně rozhodne o novém držiteli ocenění. Všechny Nobelovy ceny, kromě té za mír, která se předává v norském Oslu, se pak každoročně 10. prosince udělují ve Stockholmu při slavnostním ceremoniálu za účasti švédského panovníka.

Nobelova cena na domácí půdě
Od roku 1901, kdy se Nobelova cena za významné vědecké objevy v oblasti medicíny a fyziologie uděluje, ji získalo osm švédských odborníků. Pět z nich pocházelo právě z Karolinského institutu.
1955 – Fyziolog s biochemik Hugo Theorell mimo jiné proslul jako autor testu na zjištění množství alkoholu v krvi. Nobelovu cenu ale obdržel za svůj výzkum oxidačních enzymů.
1967 – Neurofyziolog Ragnar Granit získal vzácné ocenění za objevy primárních chemických a fyziologických mechanismů vidění, na nichž se podílel společně s americkými biochemiky Haldanem K. Hartlinem a Georgem Waldem. 
1970 – Fyziolog Ulf von Euler dostal Nobelovu cenu za objev přenosu nervových vzruchů mezi jednotlivými neurony prostřednictvím specifických chemických látek.
1982 – Biochemikové Sune Bergström a Bengt Samuelsson společně získali prestižní ocenění za svou dlouholetou průkopnickou práci o prostaglandinech, látkách podporujících úspěšnou cestu spermií k vajíčku.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Mezi lidmi přibývá těch, kteří trpí nějakým neurodegenerativním onemocněním, především ve vyšším věku, jehož nyní dosáhne více lidí. Plně porozumět těmto poruchám není pomocí současných výzkumných metod možné. Proto se vědci snaží přijít s novými, inovativními přístupy. Jedním z nich je tvorba hybridních mozků, kdy jsou myším implantovány neurony z krys. „Máme krásné modely mozkových […]
Navzdory podfinancování, stávkám a přes všechny problémy je české zdravotnictví na vysoké úrovni. A výkladní skříní celého kolosu je porodnictví, i přes rostoucí neplodnost, vyšší počet těhotenských komplikací a ne zcela zdravých těhotných žen. České porodnictví se dlouhodobě drží na mimořádné úrovni. V nejvýznamnějších parametrech, jako je novorozenecká nebo mateřská úmrtnost, se ČR svými výsledky […]
Válka, drahé hypotéky i úzkost z dopadů klimatických změn. To vše jsou podle odborníků důvody prudkého poklesu nově narozených dětí, ke kterému došlo v loňském roce. Obavy z budoucnosti trápí stále více mladých párů. Loni se v Česku podle Českého statistického úřadu narodilo přibližně 91 000 dětí – nejméně za posledních 22 let. „Průměrný věk […]
Bolest hlavy trápí až 85 % dospělých, častěji se objevuje u žen a více než polovina pacientů bývá do věku 45 let. Nejčastěji se bolest hlavy, která není spojena s jiným onemocněním, například virózou, projeví jako migréna či tenzní bolest hlavy. Odborníci upozorňují, že mohou mít spojitost s přetížením a změnami na trapézovém svalu. Trapézový […]
Od loňska známe celkem přesnou odpověď: U štíhlého dospělého muže vědci napočítali celkem 36 bilionů buněk, u ženy 28 bilionů a u desetiletého dítěte 17 bilionů. Zjistili i počty jednotlivých typů buněk. Do mravenčí práce s počítáním buněk se pustil tým Iana A. Hattona z Institutu Maxe Plancka pro matematiku ve vědách, který sídlí v Lipsku. Dali […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz