Domů     Příroda
Samečka potřebují jen jednou za rok!
21.stoleti 19.1.2007

Mají vaše rostliny obaleny listy černým lepem, zakrňují a prakticky nenasazují na květ? Většinou postačí zkontrolovat spodní stranu listů a příčina je odhalena. Tady škodí mšice!Mají vaše rostliny obaleny listy černým lepem, zakrňují a prakticky nenasazují na květ? Většinou postačí zkontrolovat spodní stranu listů a příčina je odhalena. Tady škodí mšice!

S koloniemi mšic se můžeme setkat prakticky všude. Napadají téměř všechny druhy rostlin, rychle se množí a jsou přenašeči různých rostlinných chorob. Jsou 1 až 3 mm dlouhé, mají hruškovitý tvar se třemi páry nohou a jejich tykadla měří zhruba polovinu délky celého těla. Od ostatních škůdců je lze rozeznat podle malého výběžku, připomínajícího jaksi ocásek. 
Většina mšic přežívá zimu ve stádiu vajíček, která jsou nalepena na stoncích nebo jiných částí rostlin. Z vajíček se pak líhnou okřídlené nymfy. Během 7 až 10 dnů dospějí, ztratí křídla a stanou se z nich živorodé samičky, které žijí 7 až 21 dní. Tyto samičky se mohou rozmnožovat bez oplození.K dozrání vajíčka a vylíhnutí nového jedince dochází uvnitř těla a na svět přicházejí již mladé nymfy.
Všechny nymfy, které se na jaře vylíhnou z vajíček, jsou samice, přičemž jedna dospělá mšice zplodí během svého života 50 až 250 nových samiček. Pokud jsou příznivé podmínky, opakuje se celý cyklus během jednoho roku až 30krát. Dojde-li pak k přemnožení, narostou mladým samičkám křídla a přesunou se na nová útočiště. 
V době, kdy poklesne teplota a den se začne zkracovat, vylíhnou se kromě samiček konečně i samečkové. Dojde pak ke spáření, samičky nakladou vajíčka k přezimování a celý ten kolotoč může začít znovu.   

Náš dnešní snímek představuje mšici druhu Homoptera v třicetinásobném zvětšení, respektive její hlavu s tykadly, dvěma složenýma očima (červená) a trubkovitým ústním otvorem, kterým proniká do rostliny.

Voňavá pomsta
Kanadští entomologové nedávno zkoumali mšice a jejich poplašný feromon – voňavou látku. Vědci zjistili, že tuto látku začíná mšice vylučovat v okamžiku napadení a označkuje s ní útočníka, kterým může být například slunéčko sedmitečné. Označený lovec je pak cítit na dálku, varované mšice přestanou sát, popadají z rostliny na zem a utečou. První ulovená mšice se tak útočníkovi vlastně mstí – zašpiněná slunéčka toho mnoho nechytí.

Související články
Medicína Příroda 5.2.2026
Chuť na hořké v nás spouští jeden z nejstarších ochranných reflexů. V přírodě totiž hořkost často signalizovala jedovaté látky v rostlinách. Mozek se proto během evoluce naučil, že hořké rovná se potenciálně nebezpečné. I dnes, v době laboratorně testovaných potravin, tento mechanismus funguje téměř automaticky. U většiny lidí vyvolává hořká chuť instinktivní odpor, někdy dokonce […]
Příroda 4.2.2026
V minulosti získávali a dodnes někde získávají lučištníci jed na své šípy z různých zdrojů. Z rostlin, od hadů. Kapitolu samo o sobě představují takzvané šípové žáby. Jde o extrémně jedovaté a přitom malé, i kolem jednoho centimetru měřící jihoamerické pralesničky. Vyznačují se výraznými barvami, jimiž všem predátorům dávají jasně najevo, aby se jim zdaleka […]
Příroda 4.2.2026
Lesní požáry lidé z tuzemska často vnímají jako problematiku, která se týká spíš Austrálie nebo Kalifornie. Ovšem podle expertů se i ve střední Evropě, regionu, kde na tenhle typ pohromy nejsme příliš zvyklí, začnou objevovat častěji. Jak ničivě mohou naši krajinu postihnout, jasně ukázal rok 2022, kdy oheň vzplál v Národním parku České Švýcarsko. Tak […]
Proces fotosyntézy, při níž rostliny za využití slunečního světla získávají důležité živiny, je považován za naprosto klíčový. Jak se však ukázalo, ne každá rostlina ho pro svou existenci potřebuje. Buk z Moravského krasu na Blanensku se obejde i bez něj. Asi metr vysoký strom se vyznačuje tím, že jeho listy jsou bílé, nikoli zelené. Postrádá […]
Historie Příroda 28.1.2026
Mezi nejděsivější tvory druhohorních oceánů patřili bezesporu plazi z řádu Plesiosauria, respektive z podřádu Pliosauroidea. Jeho zástupci se řadili k mohutným, masivním predátorům, kteří mohli směle konkurovat obávaným dinosauřím dravcům. Za zmínku stojí rozhodně monstra z rodu Kronosaurus, jejichž pozůstatky nalezli badatelé v Austrálii a jihoamerické Kolumbii. Tito lovci s názvem odkazujícím na řeckou mytologii, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz