Medicína je neobyčejně živý obor, kde se snad každý den děje něco nového a mnohdy převratného. Které objevy posledních let však obohacují medicínu a tím šance na léčení lidí nejvíce?
Není tajemstvím, že mnohé převratné objevy se zrodily náhodně. Také v tom je jedno z kouzel vědy. Jindy se úspěchy dostaví až po dlouhém zkoumání. Nabízíme šest, podle názoru odborníků i redakce, nejvýznamnějších medicínských poznatků. O spolupráci i názor tentokrát 21. STOLETÍ požádalo dva světově známé odborníky:
prof. MUDr. Evu Sykovou, DrSc., ředitelku Ústavu experimentální medicíny AV ČR, přednostku Ústavu neurověd UK a vedoucí Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad UK v Praze a
prof. MC (Medical Genetics) Jaroslava Červenku, PhD., světoznámého amerického genetika českého původu, který nám své hodnocení zaslal z domovské Floridy.
Za redakci hodnotil PhDr. Milan Koukal
1. místo:
Genetické inženýrství
Syková: Genetické inženýrství jistě v budoucnu ještě více pomůže potřebným.
Hodnocení: 4
Červenka: Žijeme v době molekulární biologie a molekulární genetiky aplikované v genetickém inženýrství, které ovlivňuje mnoho oblastí – zemědělství, vývoj nových léků, léčbu zhoubných a chronických onemocnění, ovlivnění stárnutí, vývoj vakcín a imunologii. Soubor genů určitého organismu nazýváme genom. U mnoha organismů (včetně člověka) byl rozluštěn, ale stále existuje mnoho neznámých, zejména v regulaci genové aktivity.
Lze si jen zhruba představit obrovský potenciál manipulace genů, když víme, že všechny druhy rakoviny a leukémie jsou způsobeny produkty mutovaných genů, že většina neinfekčních nemocí je buď genetická nebo z větší části genomem ovlivněna. Lze tedy očekávat, že genové inženýrství podstatně ovlivní medicínu budoucnosti a náš život i v jiných oborech.
Hodnocení: 6
Koukal: Genetické inženýrství je vědeckou disciplínou biotechnologie. V principu jde o přenos jader z buňky jednoho organismu do buňky druhého s cílem získat jedince nebo více jedinců s alespoň jednou požadovanou vlastností, která je však původnímu organismu cizí.
Hodnocení: 6
Celkem: 16 bodů
2. místo:
Kmenové buňky
Syková: Studiem embryonálních kmenových buněk můžeme získat hlubší porozumění průběhu obnovy buněk lidského těla. Možnost využít tyto znalosti pro léčbu je veliká a sahá od produkce nových neuronů (nervových buněk) pro léčbu pacientů s Parkinsonovou chorobou až po poznání procesů na molekulární úrovni, které řídí vývoj nádorů..
Hodnocení: 5
Červenka: Nejnovější objev amerických vědců z letošního ledna, kteří získávají kmenové buňky z plodové vody, zásadně posunuje výzkum dopředu. Kmenové buňky embryonální, které dosud pocházely jen ze živých embryí, lze tedy snadno získat z amniové tekutiny, a to i později při porodu!
Tento objev také ukončí etické debaty o ničení embryí. Současně umožní získání neomezeného množství embryonálních kmenových buněk pro lékařské účely. Už se ukázala možnost jejich využití u mnoha desítek nemocí.
Hodnocení: 5
Koukal: Laicky řečeno jde zejména o „neutrální“(„naivní“) embryonální (zárodečné) buňky, které se mohou podle potřeby přetvářet v různé buňky specializované. Vedle embryonálních známe i jiné druhy kmenových buněk, jejichž zdrojem může být hlavně kostní dřeň, krev apod. Tyto buňky mají obecnou schopnost přeměňovat se v buňky orgánu, do kterého byly za speciálních podmínek dodány nebo ve kterém byly aktivovány.
Hodnocení: 5
Celkem: 15 bodů
3. místo:
Výzkum ribonukleové kyseliny (RNA)
Syková: Důležitost této oblasti dokazuje i udělení Nobelovy ceny.
Hodnocení: 6
Červenka: Jako genetik tento objev považuji za velice významný.
Hodnocení: 4
Koukal: Nobelovu cenu za medicínu v roce 2006 získali Andrew Fire a Craig Mello z USA. S týmem spolupracovníků objevili zásadní mechanismus pro kontrolu toku genetických informací. Jejich výzkum ribonukleové kyseliny (využili k tomu upravenou RNA) může v budoucnu pomoci při léčbě virových onemocnění, ale i rakoviny.
Hodnocení: 4
Celkem : 14 bodů
4. místo
Syntetická krev
Syková: Tady jde spíše o nový produkt, podobně jako je nový typ automobilu.
Hodnocení: 3
Červenka: Spojil jsem se s Jed Gorlinem, ředitelem Krevní banky Yale University. Podle něj krev připravovaná v prášku z lidské krve je velmi užitečným prostředkem, ale nenahradí krev skutečnou. Proč? Je připravována ze skladované prošlé krve, které však není dostatek (alespoň v USA).
Největší nadějí v transfúzi je dodávání hemoglobinu, tedy bílkoviny vázající a přepravující do tkání kyslík. Známe tři druhy hemoglobinu:
Dobytčí – může vyvolávat nepříznivé imunní reakce (je povolen jen v JAR.). Lidský – zatím není schválen k užívání nikde. Způsobuje zvýšení krevního tlaku. Jinak je dobře snášen, ale působí pouze jeden den.
Rekombinantní – plně syntetický, vyráběný genetickým inženýrstvím. Zatím se jeví jako nepraktický kvůli vysokým výrobním nákladům.
Poslední výzkumy ukazují velké možnosti umělé krve, zvlášť při kombinaci s jinými substancemi (albumin aj.), které prodlužují jeho účinnost a snižují krevní tlak.
Hodnocení : 3
Koukal: Krev má formu prášku, který může být léta skladován a těsně před použitím se rozpustí. K přípravě se používá krev „skutečná“, která má však mnohem menší trvanlivost. Imunitní systém krev vítá, rozvod kyslíku je rychlejší než u krve skutečné (výhoda např. při infarktu) a dokonce nezáleží ani na krevní skupině pacienta.
Vývoj začal v 80. letech 20. století, kdy kulminovaly obavy z epidemie choroby AIDS. Vědci uvažovali o tom, zda není lepší vyrobit syntetickou krev, takže by už nebylo zapotřebí krevních transfúzí. Některé umělé náhražky krve se vyrábějí z chemikálií založených na fluóru, které jsou příbuzné teflonu. Jiné jsou geneticky pozměněným lidským či zvířecím hemoglobinem. Dokážou zastoupit funkci krve, tedy přenášet kyslík do srdce a odnášet od něho kysličník uhličitý.
Další výhodou umělé krve je dlouhá životnost (až šest měsíců), kdežto u skutečné krve je to pouhých šest týdnů. Umělá krev nemusí rozlišovat krevní
skupiny, takže je vhodná mj. pro nouzové, rychlé operace, např. při velkých nehodách.
Negativa: Podobné látky nepřenášejí tolik kyslíku jako opravdová krev. Modifikovaný hemoglobin má potenciálně určitou toxicitu. Neví se, jak by na takový hemoglobin reagoval lidský imunitní systém.
Hodnocení: 3
CELKEM: 9 bodů
5. místo
Preventivní působení kyseliny listové
Syková: Toto zjištění známe už 20 let, ale stále zůstává velice aktuální.
Hodnocení 2
Červenka: Nynější studie se rovněž zabývají vlivem kyseliny listové na snížení rizika demence, srdečních nemoci (díky snížení homocysteinu), ale i rakoviny prsu, střeva a plic. Lidský organismus absorbuje syntetickou kyselinu listovou lépe než z rýže, čočky, špenátu..
Hodnocení: 2
Koukal: Kyselina listová je běžným jednoduchým vitaminem. Žena před početím by měla denně zkonzumovat 0,4 mg kyseliny listové, v těhotenství 0,6 mg. Tak se výrazně snižuje riziko, že porodí potomka s různými deformacemi –mj. rozštěpem páteře, poškozením mozku. Kyselina listová, kterou obsahuje mj. listová zelenina, pomáhá i proti zákeřnému homocysteinu.
Hodnocení: 2
Celkem : 6 bodů
6. místo:
Rehabilitace organismu pomocí endogenního (vnitřního) dýchání
Syková: Rehabilitace pomocí endogenního dýchání je pouze jakousi hypotézou, která zatím nemá dostatečný vědecký podklad.
Hodnocení: 1
Červenka: Způsob dýchání nemá nejmenší vliv na dlouhý věk. Dlouhověkost je totiž výsledkem genetické konstituce. Ovlivňuje ji i způsob stravy, výskyt chronických onemocnění, intenzivní cvičení, fyzická práce a jiné okolnosti.
Hodnocení:1
Koukal: Považuje se za objev ruského vědce a biochemika Vladimíra Frolova. Při rakovině byl léčen cytostatiky a velmi trpěl, operaci však odmítl. Na základě pozorování způsobu dýchání lidí v oblastech, kde se dožívají vysokého věku, jogínů a různých živočichů. sestrojil dýchací trenažér. Díky němu lze dýchat tzv. endogenním (vnitřním) způsobem a překvapivě regenerovat organismus (vyznavači jógy tvrdí, že tento princip jóga uplatňuje už stovky let.)
Hodnocení: 1
Celkem: 3 body