Každý vědec dobře ví, že i ty nejlépe promyšlené plány se mohou velmi lehce zvrtnout a skončit totálním fiaskem. Stačí si vzpomenout, co způsobilo havárii evropské sondy vyslané k Marsu, Mars Climate Orbiteru. Neuvěřitelná záměna jednotek metrického za imperiální měrný systém způsobila špatný propočet dráhy a mnohamilionový projekt skončil v troskách.
1. Teleskop rozprášený po Antartidě
Datum: 2. 1. 2007
Oblast: Antarktida
Autorská země: USA, Kanada, Velká Británie
Příčina: Závada v mechanismu uvolňující padák
Na počátku byl nápad, že teleskop nesený balónem může přinést skvělé infračervené snímky hvězdných formací. Do projektu BLAST telescope investovaly, NASA, Kanadská vesmírná agentura a Britská vědecká rada pro fyziku částic a astronomii 10 milionů dolarů. Po 12 dní od svého vypuštění se sonda nerušeně vznášela 40 km nad Antarktidou a spolehlivě sbírala data. 2. ledna 2007 se podle plánu odpojil obrovský balón, který sondu udržoval ve výšce, a BLAST zahájil přistávání. Nicméně elektronika, která měla po dopadu odepnout padáky, selhala. Antarktický vítr je nadul do formy obrovských plachet a cenný náklad odsoudil k nekontrolovatelnému brázdění zasněžených plání na vzduchem poháněných rychlosaních. „Jelo to stejně rychle, jako dokáže běžet špičkový sprinter,“ líčí Mark Devlin, jenž vše sledoval na obrazovce svého počítače. Vědci, kteří měli za úkol zařízení vyzvednout, mohli jen bezmocně sledovat, jek se BLAST řítí po ledu a rozbíjí se na drobné kousíčky. „Zastavilo se to až po 24 hodinách, kdy se sonda zaklínila v trhlině 200 km od původního místa přistání,“ říká Delvin. Hledání trosek bylo velmi obtížné, jelikož NASA celé zařízení nalakovala bílou barvou. Naštěstí se podařilo nalézt alespoň část se záznamem cenných dat. Teleskop však byl nenávratně zničen a rozprášen v bílé pustině. „Od té doby se mi velmi líbí myšlenka fluorescenčně oranžových nátěrů podobných zařízení,“ dodává Delvin.
2. Velký kopec smůly pro jednu malou raketu
Datum: listopad 2005 až únor 2007
Oblast: tichomořský atol Kwajalein
Autorská země: USA
Příčina: potíže s palivovými rozvody
Vývoj raket nemá zrovna dobrou pověst, většinou se dá čekat, že něco bouchne. Své by o tom mohl vyprávět třeba zakladatel raketové společnosti SpaceX Elon Musk. Jeho první raketa Falcon 1 měla odstartovat z tichomořského atolu Kwajalein v listopadu 2005. Od tohoto okamžiku, se však začaly vršit jeden problém za druhým. Nejprve se ukázalo, že raketa spaluje více kapalného kyslíku než se předpokládalo, pak se pro jistotu ještě porouchal generátor kyslíku. Nové palivo měl dovést tanker z Havaje, nicméně během cesty došlo k úniku kyslíku a na místo dorazila pouze pětina původního množství. To by sice na odstartování i stačilo, během finálních příprav se však uvolnil ventil a většina kapalného kyslíku přišla vniveč. Start musel být odložen a čekalo se na novou dodávku paliva, která měla dorazit příští měsíc. Raketa se tentokrát zásobila palivem podle očekávání, jenže pak atol zasáhla větrná smršť. Kvůli bezpečnosti bylo rozhodnuto palivo opět odčerpat. Jenže vinou nastavení přetlakového ventilu se uvnitř nádrží vytvořil silný podtlak, v jehož důsledku se měkké stěny zdeformovaly do tvaru přejetého sudu od piva.
Falcon 1. byl opraven a připraven k novému pokusu tři měsíce poté. Jenže po startu došlo v hlavním motoru opět k úniku paliva a raketa se v doprovodu efektního ohnivého ocasu ve smrtelných spirálách zřítila k zemi. Později se zjistilo, že za vším bylo zkorodované palivové vedení.
Rok poté se konečně znovu vybudovaný Falcon 1 dostal bez újmy do vzduchu. Nadšení vydrželo plných pět minut. Nicméně řídící systém nezvládl přechod do druhé fáze letu a uvedl raketu do nekontrolovatelné rotace. Vinou toho došlo k předčasnému ukončení činnosti raketových motorů pro druhou fázi letu. Falcon 1 sice dosáhl hranice vesmíru, ale ne v rychlosti, která by mu umožnila usadit na oběžné dráze.
3.Zbloudilá ponorka
Datum: 2005
Oblast: Antarktida
Autorská země: USA
Příčina: neznámá
Mise ponorky Autosub 2 zněla poměrně jednoduše. Měla za úkol natáčet život pod věčným ledem pokrývajícím moře kolem Antarktidy. Sedmimetrová ponorka měla být autonomní, řízená robotickým naváděcím systémem.
V letech 2003 a 2004 Autosub 2 úspěšně podstoupila zkušení mise, a tak se v roce 2005 všech schylovalo k vyslání pod antarktický led. Vše šlo podle plánu až do pěti hodin po startu. Nějak se přihodilo, že zařízení za 1,5 milionu dolarů zabloudilo a uvízlo hluboko pod ledem. Doprovodný tým nemohl nic dělat. „Uvažovali jsme o tom, že jí na pomoc vyšleme další automatickou ponorku, ale nebezpečí, že by tam zůstala také, bylo příliš vysoké,“ popisuje jeden z konstruktérů Atosub 2, Američan Miles Pedoby tehdejší situaci. Autosub 2 naposledy vyslala poslední výstražný signál (který správně informoval o její bezvýchodné situaci) pět dní poté. Pak se jí vybily baterie a vědcům nezbylo, než ji zanechat svému osudu. O příčině poruchy se jen spekuluje, protože zatím nikdo nepřišel s řešením, jak zařízení z pod ledu dostat. Pravděpodobnou příčinou je hardwarová chyba, která zapříčinila přerušení dodávky energie. V důsledku toho se ponorka rozhodla vynořit, nicméně „zapomněla“, že je stále ještě na území pokrytém ledem, a uvízla.
4. Návrat do budoucnosti
Datum: únor 2007
Oblast: Tichý oceán
Autorská země: USA
Příčina: Softwarová chyba navigačního systému
V únoru 2007 vzlétly z letecké základny na Havaji nové průzkumné stíhačky F-22Raptory. Měly přistát na japonské Okinavě a uskutečnit tak svůj první zaoceánský let. Vše šlo hladce až do chvíle, kdy dosáhly 180. poledníku, kolem kterého probíhá tzv. Datová hranice. Najednou několika pilotům selhala veškerá navigační zařízení, a ti se tak ocitli v supermoderních strojích s navigační technikou srovnatelnou s úrovní z první světové války. Naštěstí bylo zrovna jasno, a tak piloti mohli následovat doprovodné letecké tankery a vrátit se zpět na havajskou základnu. Později se ukázalo, že za vše mohly zmatené počítače, které se nedokázaly vyrovnat se změnou data při překročení Datové hranice a zasekly se na výpočtu pozice letounů. Program byl opraven a F-22Raptory tři dna na to svůj let zopakovaly. Tentokrát bez jediného zádrhelu přistály v Japonsku.
5. Svéhlavá čočka
Datum: 2003-2004
Oblast: Havaj
Autorská země: USA
Příčina: neznámá
V roce 2003 začali američtí vědci prozkoumávat oblohu za pomoci teleskopu CFHT (Canada-France-Hawai telescope), vybaveného novou digitální kamerou. Zařízení bylo největší svého druhu na světě. CFHT byl vybaven čtyřmi silnými čočkami, takže kamera mohla zabírat velkou část oblohy. Jenže teleskop nesplnil očekávání. Získané snímky byly na středu mnohem více rozostřené než u okrajů. Nikdo nemohl přijít na to, proč snímky nejsou tak ostré, jak by měly být, a tak se ve využívání teleskopu pokračovalo až do května 2004. Tehdy řídící komise prohlásila, že nízká kvalita snímků ohrožuje celý projekt. Následovaly důkladné testy, v jejichž rámci se optické zařízení každý den rozebíralo a znovu skládalo, nicméně k řešení vědci nedospěli. Jednoho dne jeden z techniků popletl umístění jedné z čoček a vložil ji do teleskopu obráceně. „Od té chvíle byla kvalita obrazu přesně takové, jak jsem si představoval,“ říká vedoucí projektu Christian Ceillet. „Nikdy jsme však nepřišli na to, proč obrácená čočka zapříčinila takové zlepšení. Po několika týdnech zkoumání jsme to prostě nechali být.
