Domů     Příroda
V thajském Krabi číhají kamenní zabijáci
21.stoleti
od 21.stoleti 19.3.2008

Lidé na pobřeží Indického oceánu znají rozličné mořské potvory. Stejný děs jako gangsteři či všehoschopní překupníci u nich vyvolávají mořští živočichové, kteří se dovedou maskovat tak dokonale, že je přehlédne i ostřílený potápěč. Lidé na pobřeží Indického oceánu znají rozličné mořské potvory. Stejný děs jako gangsteři či všehoschopní překupníci u nich vyvolávají mořští živočichové, kteří se dovedou maskovat tak dokonale, že je přehlédne i ostřílený potápěč.

Stačí dotek, a „kamenná ryba“ (stonefish) vám píchne do těla pořádnou porci jedu. Někdy to může být „smrtící injekce“.

Když narazíte na podivný předmět, který splývá se dnem, nejdřív si myslíte, že je to kus omšelého korálového útesu. Po prvním doteku však začíná zmatek. Bodnutí do ruky sice nekrvácí, ale pálí jako když strčíte dlaň do ohně. „Pokud se někdo takzvaně opře o tuto zvláštní rybu, pozná na vlastní kůži její obrannou sílu. Žlázou produkovaný jed se pomocí ostrých ploutví dostává do vetřelcova těla,“ dozvídáme se od místního lékaře Diega Sartoria o rybě zvané Scorpaena scorfa (ropušnice obecná). Potápěč se může přiblížit až těsně k ní a 35 centimetrová ryba nehne ani brvou. Zaútočí až po doteku.

Medicína tápe
Podle nejnovějších výzkumů odborníků se končetina, která dostala od ropušnice zásah, nesmí zaškrcovat či podvazovat. Američtí lékaři z floridské univerzity doporučují postiženou část těla bandážovat stejně jako při poranění kloubu. U takto ošetřené rány dochází k pomalejší vnikání jedu do tkáně. Proč? Oběh krve se v postižené končetině zbrzdí. Po uvolnění škrtidla se toxin dostane rychleji do celého těla a může způsobit vážné problémy i smrt.

Co se děje pod kůží?
Hřbetní ploutev ropušnic je rozdělena na 12 tvrdých jedovatých ostnů. Nebezpečné jsou i tři ostny řitní ploutve a po jednom na prsních ploutví. Tento na pohled nevábný obrněnec plný jedových šípů v sobě vyrábí jed zvaný scorpaenotoxin, který vniká do tkáně. Po poranění dochází k prudké místní bolesti a k místnímu nezvykle prudkému otoku. Je-li vpich hlubší (což v této lokalitě bývá u ropušnic běžné), může dojít k selhání životně důležitých funkcí těla postiženého.

Mají stejně nebezpečné kamarády
Čeleď odrancovitých (Synanceiidae), se kterou se na Krabi můžete rovněž setkat, je považována za nejjedovatější mezi rybami. Odranci mají na svědomí desítky lidských životů. Jejich zbraň je podobná jako u ropušnic, avšak při použití jedových žláz jsou mnohem dokonalejší a důslednější. Ten, kdo se jich dotkne, si vlastně píchne pořádnou dávku toxinu sám. Jsou tak zamaskovaní s okolím, že je mnoho potápěčů nikdy v životě nevidělo. Neznamená to však, že by byli vzácní. Prostě, umí splynout s okolím. Velké nebezpečí je také v tom, že oběť neví, co jí vlastně píchlo. Kromě ropušnic a odranců se ve zdejších vodách pohybují i lenošivý perutýni (například Pterois miles). Jsou nádherně vybarvení. Patří mezi nejatraktivnější obyvatele korálových útesů. Rybáři a potápěči jim říkají „manekýni“. Začínají útočit se soumrakem.

Sérum je na světě!
Jak radí zkušení potápěči, při bodnutí nebezpečným odrancem, je nejlepší okolí vpichu zahřívat vodou. Na moři je ji možno získat třeba z chladiče přívěsného lodního motoru. Zpomalí se tím vnikání jedu do těla. Navíc, protijed proti toxinu těchto ryb je už na světě. Vyrábí se už dlouho v Austrálii. Avšak do světových potápěčských center se zatím dostává jen pomalu.

Otravují i v Evropě
*Nebezpečí, že šlápnete na jedovatou rybu, nehrozí pouze v tropických lagunách.
*Obávaní ostnatci se vyskytují v mělkých vodách Baltského, Severního, i Středozemního moře.
*Leží obvykle na dně v písku. Když se k nim člověk přiblíží, nastaví hřbetní ploutev s jedovými ostny.
*Patří k nejnebezpečnějším jedovatým živočichům v Evropě, i když kontakt s nimi zpravidla nekončí smrtí.


Kliďasi i nerváci
*Odborníci rozlišují aktivně a pasivně jedovaté ryby podle toho, zda jed působí jako obrana při kontaktu s nimi nebo až po jejich požití.
*K 250 druhům aktivně jedovatých ryb patří vedle odranců a ostnatců například trnuchy (z řádu rejnoků) či sumec korálový (plotos páskovaný )


Pozor na fugu!
*Zvláštní místo mezi pasivně jedovatými rybami zaujímá bezesporu japonská ryba fugu z čeledi Tetraodontidae (řád čtverzubci), která je však v Japonsku vyhledávanou pochoutkou..

*Její jed tetrodotoxin blokuje šíření nervových impulzů. Nástup příznaků se projevuje za 5 – 45 minut po konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením a průjmy.

*Následují závratě, znecitlivění končetin a poruchy dýchání. Smrt nastává kvůli znehybnění dýchacích svalů.

reklama
Související články
Herbář zdraví nezajímají písmena, bylinky se na abecedu dívají skrze listy. Je jedno, jestli jde o jetel, kozlík nebo křídlatku. To nejzákladnější je, aby rostliny prospívaly… V naší přírodě se nachází více jak 280 druhů léčivých rostlin. Nazýváme je bylinami a staly se zdrojem léčivých tzv. biologicky aktivních látek. Ve 26. díle našeho seriálu o […]
Evropa, ač to nemusí být na první pohled patrné, je domovem úchvatných živočichů. Ti musí v posledních desetiletích čelit výzvám dynamicky měnícího se světa, ale i klimatu. V unikátní šestidílné dokumentární sérii, kterou uvede Viasat Nature, se seznámíte s největšími, nejrychlejšími a nejvzácnějšími zvířaty žijícími na starém kontinentu. Setkáte se s největším evropským dravcem, kterým […]
Svět nebude v blízké budoucnosti bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, ale zároveň se bude potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 poptávka podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence několikanásobně vzroste a vytvoří se deficit 1,8 megatun ročně. Tomuto problému by se podle ředitele výzkumu Toyoty Motor Corporation Gilla […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz