Domů     Příroda
V thajském Krabi číhají kamenní zabijáci
21.stoleti 19.3.2008

Lidé na pobřeží Indického oceánu znají rozličné mořské potvory. Stejný děs jako gangsteři či všehoschopní překupníci u nich vyvolávají mořští živočichové, kteří se dovedou maskovat tak dokonale, že je přehlédne i ostřílený potápěč. Lidé na pobřeží Indického oceánu znají rozličné mořské potvory. Stejný děs jako gangsteři či všehoschopní překupníci u nich vyvolávají mořští živočichové, kteří se dovedou maskovat tak dokonale, že je přehlédne i ostřílený potápěč.

Stačí dotek, a „kamenná ryba“ (stonefish) vám píchne do těla pořádnou porci jedu. Někdy to může být „smrtící injekce“.

Když narazíte na podivný předmět, který splývá se dnem, nejdřív si myslíte, že je to kus omšelého korálového útesu. Po prvním doteku však začíná zmatek. Bodnutí do ruky sice nekrvácí, ale pálí jako když strčíte dlaň do ohně. „Pokud se někdo takzvaně opře o tuto zvláštní rybu, pozná na vlastní kůži její obrannou sílu. Žlázou produkovaný jed se pomocí ostrých ploutví dostává do vetřelcova těla,“ dozvídáme se od místního lékaře Diega Sartoria o rybě zvané Scorpaena scorfa (ropušnice obecná). Potápěč se může přiblížit až těsně k ní a 35 centimetrová ryba nehne ani brvou. Zaútočí až po doteku.

Medicína tápe
Podle nejnovějších výzkumů odborníků se končetina, která dostala od ropušnice zásah, nesmí zaškrcovat či podvazovat. Američtí lékaři z floridské univerzity doporučují postiženou část těla bandážovat stejně jako při poranění kloubu. U takto ošetřené rány dochází k pomalejší vnikání jedu do tkáně. Proč? Oběh krve se v postižené končetině zbrzdí. Po uvolnění škrtidla se toxin dostane rychleji do celého těla a může způsobit vážné problémy i smrt.

Co se děje pod kůží?
Hřbetní ploutev ropušnic je rozdělena na 12 tvrdých jedovatých ostnů. Nebezpečné jsou i tři ostny řitní ploutve a po jednom na prsních ploutví. Tento na pohled nevábný obrněnec plný jedových šípů v sobě vyrábí jed zvaný scorpaenotoxin, který vniká do tkáně. Po poranění dochází k prudké místní bolesti a k místnímu nezvykle prudkému otoku. Je-li vpich hlubší (což v této lokalitě bývá u ropušnic běžné), může dojít k selhání životně důležitých funkcí těla postiženého.

Mají stejně nebezpečné kamarády
Čeleď odrancovitých (Synanceiidae), se kterou se na Krabi můžete rovněž setkat, je považována za nejjedovatější mezi rybami. Odranci mají na svědomí desítky lidských životů. Jejich zbraň je podobná jako u ropušnic, avšak při použití jedových žláz jsou mnohem dokonalejší a důslednější. Ten, kdo se jich dotkne, si vlastně píchne pořádnou dávku toxinu sám. Jsou tak zamaskovaní s okolím, že je mnoho potápěčů nikdy v životě nevidělo. Neznamená to však, že by byli vzácní. Prostě, umí splynout s okolím. Velké nebezpečí je také v tom, že oběť neví, co jí vlastně píchlo. Kromě ropušnic a odranců se ve zdejších vodách pohybují i lenošivý perutýni (například Pterois miles). Jsou nádherně vybarvení. Patří mezi nejatraktivnější obyvatele korálových útesů. Rybáři a potápěči jim říkají „manekýni“. Začínají útočit se soumrakem.

Sérum je na světě!
Jak radí zkušení potápěči, při bodnutí nebezpečným odrancem, je nejlepší okolí vpichu zahřívat vodou. Na moři je ji možno získat třeba z chladiče přívěsného lodního motoru. Zpomalí se tím vnikání jedu do těla. Navíc, protijed proti toxinu těchto ryb je už na světě. Vyrábí se už dlouho v Austrálii. Avšak do světových potápěčských center se zatím dostává jen pomalu.

Otravují i v Evropě
*Nebezpečí, že šlápnete na jedovatou rybu, nehrozí pouze v tropických lagunách.
*Obávaní ostnatci se vyskytují v mělkých vodách Baltského, Severního, i Středozemního moře.
*Leží obvykle na dně v písku. Když se k nim člověk přiblíží, nastaví hřbetní ploutev s jedovými ostny.
*Patří k nejnebezpečnějším jedovatým živočichům v Evropě, i když kontakt s nimi zpravidla nekončí smrtí.


Kliďasi i nerváci
*Odborníci rozlišují aktivně a pasivně jedovaté ryby podle toho, zda jed působí jako obrana při kontaktu s nimi nebo až po jejich požití.
*K 250 druhům aktivně jedovatých ryb patří vedle odranců a ostnatců například trnuchy (z řádu rejnoků) či sumec korálový (plotos páskovaný )


Pozor na fugu!
*Zvláštní místo mezi pasivně jedovatými rybami zaujímá bezesporu japonská ryba fugu z čeledi Tetraodontidae (řád čtverzubci), která je však v Japonsku vyhledávanou pochoutkou..

*Její jed tetrodotoxin blokuje šíření nervových impulzů. Nástup příznaků se projevuje za 5 – 45 minut po konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením a průjmy.

*Následují závratě, znecitlivění končetin a poruchy dýchání. Smrt nastává kvůli znehybnění dýchacích svalů.

Související články
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivést k životu. Budou se po naší planetě znovu prohánět mamuti, tasmánští tygři či blbouni nejapní? V dubnu letošního roku představila americká společnost Colossal Biosciences světu […]
Příroda 3.7.2025
Bez slunce by nebyl život. Ale co kdybychom se naučili jeho sílu napodobit? Vědci jsou na stopě zázraku, který by mohl změnit svět. A pomáhá jim při tom kvantová magie. Každý zelený list je malá chemická továrna. V tichosti a s dokonalou přesností přeměňuje sluneční světlo, vodu a oxid uhličitý na kyslík a cukr. Tím […]
S rostoucími globálními teplotami jsou sezónní alergici vystaveni většímu množství pylu v ovzduší po delší dobu. To ale ještě není to nejhorší. Teplejší planeta s sebou přináší rovněž jevy zvané pylové bouře. Triliony pylových částic jsou během nich nasáty do mraků a v nich roztříštěny na menší úlomky, aby se následně vrátily zpět dolů, kde […]
Když se řekne „atom“, naprosté většině lidí vytane na mysli malá sluneční soustava, tzv. Rutherfordův model. Možná kvůli tomu, že je všudypřítomný – esteticky rozvířené elektrony se staly symbolem ateistů, Mezinárodní agentury pro atomovou energii i TV seriálu Teorie velkého třesku. A to navzdory tomu, že je vadný – svět na něm vystavený by zkolaboval […]
Objevy Příroda 30.6.2025
Vypadají jako medúzy, ale jsou úplně něco jiného. Jsou nejstarším známým pokusem o vývoj živočichů na naší planetě. Slovo primitivní se na ně ale nějak nehodí. Mají tak podivuhodné schopnosti, že by jim mohli závidět nejen mnohem pokročilejší živočichové, ale i autoři sci-fi. Jsou to pouhé dva roky, kdy věda definitivně potvrdila, co jsou žebernatky […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz