Domů     Příroda
Ohrožené včely: Způsobí mobily zánik lidstva?
21.stoleti 18.10.2008

Pozemské ekosystémy jsou velmi křehkou záležitostí. Stačí, aby z řetězce vypadl jeden článek, a katastrofa je na spadnutí. A týká se to samozřejmě i lidstva. Například většinu plodin, na kterých je člověk závislý, opylují včely. Jak by ovšem situace vypadala, kdyby včely zmizely? Ještě před několika lety zněla tato otázka absurdně. Jenže drtivý úbytek včel v poslední době dává této otázce naléhavou důležitost.Pozemské ekosystémy jsou velmi křehkou záležitostí. Stačí, aby z řetězce vypadl jeden článek, a katastrofa je na spadnutí. A týká se to samozřejmě i lidstva. Například většinu plodin, na kterých je člověk závislý, opylují včely. Jak by ovšem situace vypadala, kdyby včely zmizely? Ještě před několika lety zněla tato otázka absurdně. Jenže drtivý úbytek včel v poslední době dává této otázce naléhavou důležitost.

V uplynulých dvou letech ve Spojených státech vymizelo 70 % včelí populace. Ve Velké Británii ztráty činily 66 %. Podobně katastrofální situace nyní nastává i na pevninské Evropě, mizení včel hlásí především jih Evropy, dále pak Švýcarsko, Německo a Polsko. Podle řady vědců za tímto stavem stojí včelí nemoc zvaná CCD (Colony Collapse Disorder – syndrom vymírajících včelstev). Projevuje se tak, že veškeré dělnice opustí svůj úl a zanechají v něm jen královnu a vajíčka. Včely se už nikdy nenajdou, zřejmě umírají kdesi daleko od svého domova. Včely z jiných společenství se pak takto postiženému úlu vyhnou velikým obloukem. Což je bezesporu zajímavé, protože za normálních okolností by je přilákal zbylý med. Opuštěný úl nenapadají ani paraziti, takže se zdá, jako by byl zahalen čímsi neviditelným a zkázonosným.

Záření narušuje orientační smysl
Jeden příklad za tisíce jiných. Na jaře zjistil britský včelař John Chapple, že 23 z jeho čtyřiceti úlů zůstalo zničehonic osiřelých. Chapple svůj problém konzultoval s včelařskými kolegy a ke svému úžasu zjistil, že podobné neštěstí nepostihlo zdaleka jen jeho. Britští včelaři se obrátili na britské ministerstvo životního prostředí. Jeho odpověď? Velmi mlhavá a nejasná, syndrom CCD však podle něj za tento stav nemůže.
Příčiny této nemoci jsou nejasné. Podle některých vědců mají tuto chorobu na svědomí změny klimatu, podle jiných zas podvýživa, neznámé patogeny, roztoči, pesticidy nebo geneticky modifikované plodiny. V poslední době se však začalo hovořit o možné vině mobilních telefonů. To potvrzuje i studie pocházející z pera vědců z německé Koblenzské univerzity. Mobily totiž narušují orientační smysl včel, ty pak nejsou schopny vrátit se do úlu a pomalu umírají ve velké vzdálenosti od svého domova. Koneckonců, CCD postihuje především oblasti, kde jsou mobilní sítě značně rozvinuté. Americký vědec George Carlo, který pracuje pro vládu USA a připravil pro ni i obsáhlou studii o účincích mobilních telefonů, upozorňuje, že jeho němečtí kolegové mohou mít pravdu a to by vedlo k nedozírným následkům. „Jsem přesvědčený, že tato možnost je reálná,“ varuje Carlo.

Demence na vrcholu sil
Mobilní telefon vysílá určitou dávku záření. Jeho účinky zatím nejsou dostatečně prozkoumány. Někdo tvrdí, že může způsobovat i rakovinu. Švédští vědci zase upozorňují na fakt, že záření z mobilního telefonu může zabít mozkové buňky, takže dnešní telefonující „náctiletí“ klidně mohou být senilní už ve věku čtyřiceti let. Proti decimování včelích společenství je však potenciální brzká demence dnešních teenagerů docela legrace.
Německá studie samozřejmě ještě čeká na své potvrzení – jistě se brzy najdou vědci, kteří se ji budou snažit vyvrátit, a to ať za podpory mobilních operátorů nebo bez ní. Neoddiskutovatelným faktem je, že česká populace včel byla za poslední zimu také značně decimována. Nepřežila ji celá třetina včel. Ovšem včelaři mají za to, že příčinou tohoto stavu je nemoc, zvaná varroáza.

Mobilem k apokalypse?
Varroáza je parazitní onemocnění včelího plodu i dospělých včel, které vyvolává roztoč Varroa destructor. Do našich krajů pronikl postupně z Asie přes Balkánský poloostrov koncem sedmdesátých let minulého století. Roztoč vyvolávající nemoc není v naší přírodě původním druhem, a proto nemá ve zdejším klimatickém pásmu přirozené nepřátele.
Lidstvo je na včelách životně závislé. Celých 80 % rostlin, rozmnožujících se opylením, nemůže opylovat jiný hmyz než včela. Jen v Evropě by bez včel v krátké době vyhynulo 20 000 druhů rostlin. Tak by se nenávratně narušil potravní řetězec a došlo by k masovému vymírání (zvířat?). A nedostatek potravin by se pochopitelně týkal i lidstva. Nastal by hladomor, lidstvo by kosily nemoci, civilizace by neodvratně spěla ke svému zániku, zkrátka apokalypsa jako vystřižená z těch nejhorších hororů. Ostatně už Albert Einstein prohlásil, že bez včel by lidstvu zbývaly pouhé čtyři roky života. S nadsázkou se tedy můžeme zeptat: Kolik času nám vyměří mobilní telefony?


Čtenářská anketa na internetových stránkách www.21stoleti.cz

V poslední době některé vědecké kruhy upozorňují na to, že moderní technologie, například mobily, mohou mít negativní dopad na ekosystémy. Jako důkaz se uvádějí mimo jiné mizející včelstva. Co si o tom myslíte?
1. Je to nesmysl, moderní technologie přírodě jen prospívají.     24 %
2. Některé technologie jsou k zamyšlení, většina z nich je však neškodná.   8  %
3. Moderní mírové technologie jsou v pohodě, horší je to s těmi vojenskými.   7  %
4. Něco na tom být může, ale zodpovědná místa nemají na průzkumu dopadu moderních technologií na přírodu zájem.         12 %
5. Vůbec nemáme tušení, co vše tyto technologie mohou způsobit, protože je používáme příliš krátce a nemáme relevantní data o jejich účincích.       49 %
Ze čtenářské diskuze internetových stránkách www.21stoleti.cz
Podľa mňa to môže byť kľudne kvôli mobilom, i keď mobily tu máme už dlho, ale až v posledných rokoch je pokrytie veľmi silné. Hlavne sa to (?) začína plniť aj internetovým mobilným signálom, čo značne zvyšuje elektrosmog, veľmi sa rozšírili aj wi-fi siete. V poslednej dobe často nájdem dezorientovanú včelu sa „váľať“ po zemi. To som predtým nikdy nevidel, iba v chladnom počasí. Bývam v dome a na dvore máme kôlňu, mali sme tam vždy plno osích hniezd. V posledných dvoch rokoch je to tam takmer prázdne.
(autor?)

Vývoj počtu včelstev v ČR

2000   534 814
2001   537 226
2002   517 743
2003   477 743
2004   556 853
2005   551 681
2006   525 560
2007   520 084
2008   287 292*
   
 * údaj k 30. 4. 2008, o dalších 113 477 včelstev nebyly v té době informace. Za tuto výraznou ztrátu může podle včelařů roztoč zvaný Varroa destruktor.

Zdroj: Český svaz včelařů

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz