Domů     Příroda
Čmeláci sice létají, ale mohli by lépe!
21.stoleti 18.5.2009

Všichni jsme to už určitě někdy slyšeli – vědci prý spočítali, že čmelák je tak těžký, že by teoreticky ani neměl vzlétnout. Tento vědecký mýtus, který je založený na téměř 100 let starých výpočtech, už sice dávno padl, těžkopádný let čmeláků však vědce fascinuje stále. Britští vědci přišli nedávno s novými zjištěními o jejich letu, která jsou skutečně pozoruhodná. Všichni jsme to už určitě někdy slyšeli – vědci prý spočítali, že čmelák je tak těžký, že by teoreticky ani neměl vzlétnout. Tento vědecký mýtus, který je založený na téměř 100 let starých výpočtech, už sice dávno padl, těžkopádný let čmeláků však vědce fascinuje stále. Britští vědci přišli nedávno s novými zjištěními o jejich letu, která jsou skutečně pozoruhodná.

Čmeláci (Bombini), jsou sice blízkými příbuznými včel, k jejich dokonalé efektivnosti mají však na hony daleko. Oproti dokonale vystavěným a dokonale organizovaným včelím úlům připomínají čmeláčí hnízda na první pohled spíše anarchistické squaty. Však ani jejich let není příliš dokonalý – zatímco jejich pilné příbuzné letí neomylně a přímočaře za svým cílem, kulaťoučká těla „včelích medvídků“ se jakoby líně vznášejí nad rozkvetlými loukami.  Jen tu a tam si odskočí na lákavý květ nakrmit se výživným nektarem a nabrat zásobu pro své hnízdo. A právě jejich zvláštní způsob létání fascinoval vědce z prestižní britské Oxford University natolik, že se rozhodli jejich letové schopnosti podrobně prozkoumat. Nešli na to však přes teoretické modelování, které musí nutně pracovat s řadou zjednodušení,  ale rozhodli se studovat jejich let přímo na živých jedincích. Nechali čmeláky proletět aerodynamickým tunelem, ve kterém je snímali  pomocí speciální supercitlivé kamery. Výsledky poté pečlivě analyzovali a ukázalo se, že houpavý let čmeláků má nečekané příčiny. Zjistili jsme, že z čistě aerodynamického hlediska je let čmeláků skutečně velmi neefektivní. Během letu je čmelák jakoby rozpůlený. Pravý i levý pár křídel totiž nepracuje v přesné součinnosti, ale pouze „sám za sebe“ a celková aerodynamika letícího čmeláka tak není příliš šťastně vyvážena, popisuje závěry vědeckého týmu jeden ze spoluaurorů studie Richard Bomphrey. Namísto dokonalých aerodynamických fines, které nacházíme u velké řady druhů hmyzu tedy čmeláci létají jen díky enormní síle, kterou investují do pohánění svých křídel. K tomu, aby je dokázali pohánět, potřebují nejen obrovsky silné hrudní svaly, ale také dostatek „paliva“, které pro ně představuje výživný nektar. A proč se u čmeláků vyvinul tak odlišný způsob létání, než jaký mají jejich blízcí příbuzní? Za tento přístup čmeláků k létání je jistě částečně zodpovědný tvar jejich těla. Mohl se ale také vyvinout proto, že vylepšuje jejich manévrovací schopnosti. Čmeláci totiž nejvíce ze všeho připomínají tankery, jejichž úkolem je dopravit do úlu co nejvíce pylu a nektaru. Vysoká efektivnost letu proto není pro jejich životní styl nezbytná, spekuluje na závěr Bomphrey.

Související články
Mračno much se snáší k nádobě, umístěné v otevřené krajině. Přitahuje je „vůně“, které zkrátka nedokážou odolat – rozkládající se kuřecí játra. Jde však o past. Mouchy se tak nedobrovolně stanou součástí výzkumu ohledně šíření tasemnice mezi jeleny wapiti. Mouchy, komáři a další dotěrný hmyz se netěší právě dobré pověsti – i s ohledem na […]
Klepítkatci jsou členovci pojmenovaní podle klepítek neboli chelicer. Ty jsou přeměněným prvním párem končetin a skládají se ze dvou či tří článků. Že české označení klepítka nemusí být úplně přiléhavé, svědčí fakt, že výraz chelicery vychází z řeckého slova chélé, jež lze přeložit i jako dráp. Chelicery mohou bodat, kousat, efektivně manipulovat s potravou, mohou […]
Historie Příroda 11.8.2026
Vědci se domnívají, že zahájení konzumace masa bylo oním zlomovým bodem, díky kterému se lidské mozky mohly začít zvětšovat, což nám dalo kognitivní náskok před jinými druhy. Nejnovější studie však upozorňuje na to, že zřejmě i cukry sehrály v tomto procesu významnou roli… Během 4 milionů let lidské evoluce se náš mozek zvětšil z přibližně […]
Zoborožec kaferský je bez jakýchkoli debat impozantním ptákem s rozpětím křídel až 170 centimetrů. Přirozeným prostředím jsou mu africké savany, kterými si zpravidla vykračuje – drží se totiž spíše při zemi. Nicméně v přírodě je tento druh na úbytě, patří ke zranitelným živočichům. V zoo ve stověžaté metropoli se zoborožci kaferští objevili již před více […]
Příroda 10.8.2026
Vznik velkých ploch obdělávané půdy změnil v průběhu let tvář naší krajiny. Připravil ji o její mozaikovitost a mnohé živočichy o útočiště, jež nacházeli v remízkách, alejích či na mezích. Tato homogenizace v zemědělství měla za následek úbytek biodiverzity. Do jaké míry zasáhl daný proces zvířecí říši, můžeme vysledovat například na populacích polních ptáků. Za […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz