Domů     Příroda
Čmeláci sice létají, ale mohli by lépe!
21.stoleti 18.5.2009

Všichni jsme to už určitě někdy slyšeli – vědci prý spočítali, že čmelák je tak těžký, že by teoreticky ani neměl vzlétnout. Tento vědecký mýtus, který je založený na téměř 100 let starých výpočtech, už sice dávno padl, těžkopádný let čmeláků však vědce fascinuje stále. Britští vědci přišli nedávno s novými zjištěními o jejich letu, která jsou skutečně pozoruhodná. Všichni jsme to už určitě někdy slyšeli – vědci prý spočítali, že čmelák je tak těžký, že by teoreticky ani neměl vzlétnout. Tento vědecký mýtus, který je založený na téměř 100 let starých výpočtech, už sice dávno padl, těžkopádný let čmeláků však vědce fascinuje stále. Britští vědci přišli nedávno s novými zjištěními o jejich letu, která jsou skutečně pozoruhodná.

Čmeláci (Bombini), jsou sice blízkými příbuznými včel, k jejich dokonalé efektivnosti mají však na hony daleko. Oproti dokonale vystavěným a dokonale organizovaným včelím úlům připomínají čmeláčí hnízda na první pohled spíše anarchistické squaty. Však ani jejich let není příliš dokonalý – zatímco jejich pilné příbuzné letí neomylně a přímočaře za svým cílem, kulaťoučká těla „včelích medvídků“ se jakoby líně vznášejí nad rozkvetlými loukami.  Jen tu a tam si odskočí na lákavý květ nakrmit se výživným nektarem a nabrat zásobu pro své hnízdo. A právě jejich zvláštní způsob létání fascinoval vědce z prestižní britské Oxford University natolik, že se rozhodli jejich letové schopnosti podrobně prozkoumat. Nešli na to však přes teoretické modelování, které musí nutně pracovat s řadou zjednodušení,  ale rozhodli se studovat jejich let přímo na živých jedincích. Nechali čmeláky proletět aerodynamickým tunelem, ve kterém je snímali  pomocí speciální supercitlivé kamery. Výsledky poté pečlivě analyzovali a ukázalo se, že houpavý let čmeláků má nečekané příčiny. Zjistili jsme, že z čistě aerodynamického hlediska je let čmeláků skutečně velmi neefektivní. Během letu je čmelák jakoby rozpůlený. Pravý i levý pár křídel totiž nepracuje v přesné součinnosti, ale pouze „sám za sebe“ a celková aerodynamika letícího čmeláka tak není příliš šťastně vyvážena, popisuje závěry vědeckého týmu jeden ze spoluaurorů studie Richard Bomphrey. Namísto dokonalých aerodynamických fines, které nacházíme u velké řady druhů hmyzu tedy čmeláci létají jen díky enormní síle, kterou investují do pohánění svých křídel. K tomu, aby je dokázali pohánět, potřebují nejen obrovsky silné hrudní svaly, ale také dostatek „paliva“, které pro ně představuje výživný nektar. A proč se u čmeláků vyvinul tak odlišný způsob létání, než jaký mají jejich blízcí příbuzní? Za tento přístup čmeláků k létání je jistě částečně zodpovědný tvar jejich těla. Mohl se ale také vyvinout proto, že vylepšuje jejich manévrovací schopnosti. Čmeláci totiž nejvíce ze všeho připomínají tankery, jejichž úkolem je dopravit do úlu co nejvíce pylu a nektaru. Vysoká efektivnost letu proto není pro jejich životní styl nezbytná, spekuluje na závěr Bomphrey.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz