Jelikož si po svém odtržení musela Austrálie vystačit výhradně s původními zdroji, náleží stejně jako prakticky všichni ostatní místní savci i původní místní predátoři do řádu vačnatců. Na zdi jedné z jeskyní nalezli nedávno archeologové portrét dávno vyhynulého predátora, vačnatého lva.

Původní australská fauna je v současné době stále více ohrožována náporem invazních druhů živočichů, kteří se na australskou pevninu dostaly spolu s člověkem. Ani lidé se však po většinu času nechovali k místním druhům příliš přívětivě a mnohé proto zmizely díky jejich přičinění.

Nejznámější australský predátor, vakovlk, byl již vyhuben zcela, ďábel medvědovitý („tasmánský čert“) má v poslední době také namále. Během čtvrtohor však Austrálii obývala i řada druhů, které nepadly za oběť ani lidem či jiným nevítaným vetřelcům, ale nejspíše změnám klimatu.

Patřil mezi ně i zřejmě největší australský masožravec všech dob, Thylacoleo carnifex přezdívaný „vačnatý lev“, který byl vědcům doposud znám pouze díky několika nalezeným kostrám. Toto zvíře vážilo okolo 100 kg – velikostí tedy spíše než lva připomínalo jeho příbuzného levharta.

Ve svých hrozivě vyhlížejících čelistech měl však tento vládce australských buší neuvěřitelný stisk – vědci odhadují, že se skutečně blížil síle dnešních lvů. V kamenném přístřešku nedaleko severozápadního pobřeží Austrálie byla nedávno nalezena kamenná rytina, která zobrazovala zvíře s výraznými předními tlapami a nápadně pruhovaným hřbetem.

Antropolog Kim Akerman nedávno přesně určil druh zvířete – jedná se bezpochyby právě o tohoto predátora, který z australské přírody vymizel nejspíše před 30 000 roky. Díky tomuto zobrazení si dnes můžeme udělat lepší představu o tom, jak zvíře vlastně vypadalo – pruhy na jeho zádech či střapec chlupů na ocasu se totiž pochopitelně na kostrách nezachovaly.

První lidé se v Austrálii objevili před asi 40 000 roky a celých 10 000 let museli s tímto dravcem soupeřit o potravu. Dost možná, že v jeho vyhubení tedy nebyli zase až tak nevinně.