Domů     Historie
Koperník měl modré oči
21.stoleti 14.7.2009

V roce 2005 objevili polští archeologové kostru, o níž se dnes soudí, že patřila německo-polskému astronomovi, matematikovi a knězi Mikuláši Koperníkovi. Nedávno přišli genetikové se zjištěním, že na nebeskou oblohu se Koperník díval nebesky modrýma očima. V roce 2005 objevili polští archeologové kostru, o níž se dnes soudí, že patřila německo-polskému astronomovi, matematikovi a knězi Mikuláši Koperníkovi. Nedávno přišli genetikové se zjištěním, že na nebeskou oblohu se Koperník díval nebesky modrýma očima.

Mikuláš Koperník prožil podstatnou část svého života ve Fromborku v dnešním severním Polsku, kde v místní katedrále zastával funkci kanovníka.  Podle dobového zvyku byl proto pohřben v blízkosti oltáře, který měl během svého života na starosti. Nebylo však přesně známo, o který z oltářů se Koperník staral a tak nad přesným místem jeho posledního odpočinku visela po staletí řada otazníků. V roce 2005 nalezli archeologové v katedrále lebku, kterou podrobili počítačové analýze, užívané běžně policisty k identifikaci neznámých ostatků. Jelikož se tvář asi 70letého muže nápadně shodovala s dobovými vyobrazeními slavného astronoma, prohlásili vědci nalezenou kostru za skutečné Koperníkovy ostatky. Tím však zkoumání totožnosti nebožtíka z fromborské katedrály neskončilo. Kosterní pozůstatky začal švédsko-polský tým genetiků  podrobovat genetické analýze. Poté, co z něj získali dostatek genetického materiálu, jej srovnali s DNA získanou z vlasů nalezených v jedné z knih, které měl astronom prokazatelně ve vlastnictví. Když se potvrdilo, že DNA z nalezených ostatků i vlasů se shoduje, nemohli vědci již pochybovat – jednalo se skutečně o kostru samotného Koperníka! Průzkumu cenného vzorku genetické informace jednoho z nejvýznamnějších myslitelů v dějinách se však vědci nevzdali. V nedávné době ohlásili, že Koperník měl specifickou variantu genu HERC2, kterou nacházíme u lidí s modrýma očima a světlou pletí. V Evropě je tato varianta genu nejvíce rozšířena ve skandinávských zemích. Zdá se však, že tento objev spíše více otázek otevírá, než zodpovídá. Dobové malby včetně těch, které sloužily k jeho první identifikaci,  totiž zobrazují Koperníka tmavovlasého.

Související články
Pouhý metr vysocí zástupci druhu Homo floresiensis, kterým se proto přezdívá „hobiti“, žili na indonéském ostrově Flores asi 700 000 let. Dlouho se mělo za to, že to byli vrcholní predátoři, kteří lovili slonům podobné chobotnatce. Nejnovější výzkum ovšem naznačuje, že nejspíš jen dojídali po jiných V roce 2014 byly objeveny na nalezišti Mata Menge […]
Historie 14.9.2026
Gulag – to jediné slovo vyvolává mrazení v zádech. Systém pracovně-nápravných táborů představoval jednu z nejtemnějších stránek Sovětského svazu. Badatelé ze Západočeské univerzity v Plzni ve spolupráci s organizací Gulag.cz a kazašskými odborníky zahájili nedávno první archeologický výzkum jednoho takového tábora. Ten patřil do takzvaného Stěplagu, což byl neblaze proslulý komplex v Kazachstánu. „V Rusku […]
Hned tři meteorologické týmy měly generálu Eisenhowerovi zajistit co nejpřesnější informace o tom, jaké počasí bude vládnout při operaci Overload. Zdroje dat byly omezené, možnost bouře velká a odpovědnost ležela na jediném muži, kapitánu Jamesi Staggovi Film Presssure, který právě vstupuje do kin, pojednává o 72 hodinách, které předcházely vylodění spojenců v Normandii, neboli Dnem […]
Slovo „kuru“ znamenalo v jazyce Foreů „třes“. A to ne ledajaký. U Foreů, malého etnika žijícího v odlehlé divočině Papuy Nové Guineje, představoval jistý rozsudek smrti. Záhadná nemoc sice počátkem našeho století vymizela, ale než se tak stalo, poskytla vědě důležitá vodítka pro unikátní léčbu pomocí RNA. Ta právě prochází klinickými testy. O Papuáncích se po staletí […]
Dimetrodon je tvor, o němž se dá říct, že s dinosaury do jisté míry sdílí jejich proslulost. Ostatně někteří jej mezi dinosaury mylně zařazují. Je to dáno jeho „ještěřím“ vzhledem, jemuž dominuje velká hřbetní plachta podobná té, jíž se vyznačovali třeba spinosauři. Fakticky však dimetrodoni náleží mezi synapsidy. Ještě konkrétněji patří do skupiny masožravých pelykosaurů. […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz