Domů     Historie
Jak to vlastně bylo s hobity?
21.stoleti 13.8.2009

Od objevení pozůstatků drobných človíčků na indonéském ostrově Flores v roce 2004 snad nemine měsíc, kdy by antropologové neohlásili nějakou novinku o jejich výzkumu. Zatím poslední zajímavou zprávou o „hobitech“, na které byli záhy překřtěni je to, že jejich vývojová linie je mnohem starší, než se čekalo. Od objevení pozůstatků drobných človíčků na indonéském ostrově Flores v roce 2004 snad nemine měsíc, kdy by antropologové neohlásili nějakou novinku o jejich výzkumu. Zatím poslední zajímavou zprávou o „hobitech“, na které byli záhy překřtěni je to, že jejich vývojová linie je mnohem starší, než se čekalo.

I přes to, že většina současných vědců již uznává druh Homo floresiensis za samostatný druh, není dosud jisté, do jaké míry byli tito „hobiti“ spřízněni s ostatními, dnes již vyhynulými druhy hominidů. Antropoložka Debbie Argueová z Australské národní univerzity v Canbeře se specializuje na vztahy mezi různými druhy hominidů na samém počátku čtvrtohor (v raném pleistocénu). Proto ji zajímalo, do jaké míry byl floreský hobit příbuzný nejen současným lidem, ale zejména hominidům dávným, kteří přímými předky dnešních lidí nebyli. Vzhledem k tomu, že DNA „hobitů“ je značně poškozená a neúplná, musela ke své srovnávací analýze použít metody podstatně tradičnější. Na kostrách nejrůznějších vymřelých druhů rodu Homo si vytipovala asi 60 znaků, pečlivě je změřila a poté nechala počítače, aby konaly svoji práci. S jejich pomocí se snažila nalézt jednoduchý „evoluční strom“, který by rekonstruoval nejpravděpodobnější scénář, podle něhož vývoj lidského rodu postupoval. K analýze dat použila dvě zcela nezávislé výpočetní metody. A jaké byly její závěry? Nechme promluvit samotnou autorku: „Naše kladistické analýzy vytvořily dva velmi podobné evoluční stromy. Z obou z nich vyplývá, že původ druhu Homo floresiensis sahá až k samotným počátkům rodu Homo. Zdá se tedy nepochybné, že tento Homo floresiensis nejenže nebyl zdegenerovaným příslušníkem dnešního druhu Homo sapiens, ale nebyl dokonce ani jeho blízkým příbuzným.“ Teorie dávného původu „hobitů“ staví na hlavu ještě další představu, na níž byli antropologové po dlouhá léta navyklí. Kdyby byly závěry Argueové skutečně správné, pak museli první hominidé opustit Afriku mnohem dříve, něž se původně myslelo.

Související články
Doba kamenná, bronzová, železná i římská. Jeskyně, keltské hroby, zlaté prsteny a mamutí mládě. A k tomu knihy, které generace čtenářů neodložily, dokud nedočetly do poslední stránky. Výstava Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha, otevřená od 26. června v Nové budově Národního muzea, představuje fascinující svět českého autora, který spojil literaturu, pedagogiku a archeologii v jeden poutavý […]
Malomocenství neboli lepra činila po dlouhá staletí ze svých obětí znetvořená monstra, kterých se zdraví panicky báli. Dlouho se mělo za to, že na americký kontinent nemoc zanesli evropští kolonizátoři. Nejnovější mezinárodní výzkum však dospěl ke zcela jiným závěrům, existuje tam nejméně tisíc let! Jak je to možné? Lepra, známá také jako Hansenova choroba, je […]
Přezdívá se jí „božská částice“ – Higgsův boson. Ač její jméno zní téměř mysticky, jde o velmi reálný, vědecky doložený objev, který proměnil naše chápání vesmíru. Právě ona totiž dává elementárním částicím jejich hmotnost, a tedy i podmínky pro vznik hvězd, planet i života samotného. V červenci 2012 se v podzemí u Ženevy otřásl svět […]
Staletí zanechávají na olejomalbách významných i těch méně známých mistrů výrazné stopy. Přirozené stárnutí děl má za následek praskliny, odlupování kousků pigmentů, změny barev a nejrůznější drobné skvrny. Oprava škod může restaurátorům trvat roky, takže je toto úsilí vyhrazeno jen pro nejcennější díla. Těm ostatním nyní nabízí záchranu umělá inteligence… Restaurování uměleckých děl je náročná […]
Historie Objevy 12.6.2025
Jak mohl skutečně vypadat svatý Václav? Na to se pokusil odpovědět mezinárodní tým vědců, který za pomoci nejmodernějších forenzních technik vytvořil digitální rekonstrukci podoby slavného českého knížete a světce. Využili k tomu lebku uloženou v rámci Svatovítského pokladu v Praze, přičemž výsledky svého výzkumu zveřejnili v odborném časopise Heritage. Na projektu se podíleli odborníci z […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz