Domů     Příroda
Kobylky chodí stejně jako lidé
21.stoleti 28.12.2009

Otázka, jak vlastně chodí hmyz, může skutečně napadnout jenom vědce. Když se pak takový vědátor, například z prestižní britské univerzity v Cambridge, vybaví vysokorychlostní kamerou a obrní trpělivostí, zjistí zajímavé věci. Například to, že kobylky se při chůzi orientují zejména zrakem. Stejně jako lidé. Otázka, jak vlastně chodí hmyz, může skutečně napadnout jenom vědce. Když se pak takový vědátor, například z prestižní britské univerzity v Cambridge, vybaví vysokorychlostní kamerou a obrní trpělivostí, zjistí zajímavé věci. Například to, že kobylky se při chůzi orientují zejména zrakem. Stejně jako lidé.

Studium hmyzu je  velmi často inspirací pro lidské inženýry, kteří při svých honbách za stále dokonalejšími roboty nápady matky přírody rádi kopírují. Zájem vědců o pohybové schopnosti hmyzu se z velké části soustředí na jejich podivuhodné letové schopnosti. Vzlétání, přistávání či křivky, které opisují křídla hmyzu za letu byly prozkoumávány již mnohokrát. Řada druhů hmyzu  však stejně jako my lidé celý život tráví plahočením po zemském povrchu a o létání si musí nechat jen zdát. Vědci z britské univerzity v Cambridge se v již delší dobu věnují výzkumu druhu, který sice létá, velkou část svého života však také tráví lezením po zemi – sarančím. Aby jejich způsoby chůze detailně prověřili, připravili si pro ně důmyslný test. Nechali hmyz lézt po jakémsi „žebříčku“ a natáčeli jeho pohyb velmi citlivou kamerou. Díky kombinaci různých úkolů se jim podařilo dokázat, že když se má saranče rozhodnout kam umístí přední nohu, rozhoduje se stejně jako my lidé s pomocí zraku. „Ukázali jsme, že když si saranče nevidí na jednu z předních noh, přestane ji používat. Namísto toho dá přednost noze, na kterou si vidí,“ vysvětluje princip jejich objevu dr. Jeremy Nive, který byl hlavním autorem studie publikované v prestižním časopise Current Biology. Jejich objev má však ještě  rozsáhlejší důsledky, než jen pouhé zjištění, jak se vlastně tento hmyz pohybuje po zemi. „Savci mají díky svým velkým mozkům více neuronů ve svém vizuálním systému, než má saranče v celém mozku. Naše výsledky však ukazují, že i malé mozky jsou schopny řešit velmi komplexní úkoly. Hmyz nám tedy ukazuje, že různí živočichové si  ke splnění totožných úkolů rozvinuli zcela odlišné strategie,“ dodává ke svým závěrům dr. Nive.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz