Domů     Historie
Pradávný kořen lidské pořádkumilovnosti
21.stoleti 30.12.2009

Schopnost upravit si své bezprostřední životní okolí podle nejen praktických, ale i estetických kritérií je v nebývalé míře vlastní nám, lidem. Izraelští archeologové nedávno nalezli krásně „uklizené“ sídlo dávných hominidů staré 790 000 let a ukázali, že lidská praktičnost a čistotnost má dávnější kořen, než si dříve mysleli.Schopnost upravit si své bezprostřední životní okolí podle nejen praktických, ale i estetických kritérií je v nebývalé míře vlastní nám, lidem. Izraelští archeologové nedávno nalezli krásně „uklizené“ sídlo dávných hominidů staré 790 000 let a ukázali, že lidská praktičnost a čistotnost má dávnější kořen, než si dříve mysleli.

Lidé si začali poprvé stavět trvalá bydliště asi před 15 000 lety. Do té doby žili výhradně potulným způsobem sběračů a lovců a na nejrůznějších místech přebývali vždy jen dočasně. Smysl pro čistotu a praktické uspořádání jejich přechodných domovů se tak rodil skutečně postupně. Za typicky „čistotný“ a organizovaný druh byli dlouho považováni až naši přímí předkové, příslušníci druhu Homo sapiens. Nedávné nálezy ze Španělska (Abric Romaní) a Jordánska (Tor Faraj) však ukázaly, že co do pořádkumilovnosti na tom byli naši evoluční bratranci, neandrtálci, prakticky stejně. Tyto nálezy však nejsou o moc starší než 50 000 let. Izraelští a britští archeologové, kteří pracovali na vykopávkách na místě zvaném Gesher Benot Ya aqov v severoizraelském údolí Hula však nedávno odhalili, že pořádnost byla vlastní i podstatně starším předkům dnešních lidí. Pruh země o rozloze asi 26 m2 byl velmi zřetelně rozdělen do několika oblastí, z nichž každá byla vyhrazená jinému typu činnosti. Například zatímco na jeho severozápadním konci se pralidé věnovali výrobě pazourkových nástrojů, na konci opačném se koncentrovala výroba  nástrojů pouze z vápence a bazaltu. Stopy jednoznačného rozdělení nalezli archeologové i u zbytků potravin. Zatímco krabí krunýře a ořechy byly louskány nedaleko ohniště, ulovené ryby byly pojídány na dvou zřetelně oddělených místech u krajů sídliště. Lokalitu, jejíž stáří odhadují na téměř 800 000 let, obývali podle všeho příslušníci druhu Homo heidelbergensis. Tento hominid starší doby kamenné byl podle dnešních představ nejspíše společným předkem jak druhu Homo sapiens, tak neandrtálců.

reklama
Související články
Učenec ze Španělska, který přijel navštívit významného vědce, nechápal, co se děje. Nejdřív jej poslali za „papežem“ a nyní se dívá, jak vědecká autorita v umazaném plášti běhá s jakýmsi předmětem po chodbě. Netušil, že fyzikovi tohle pobíhání vynese Nobelovu cenu. Ředitel-neředitel, když člověk potřebuje poradit, jde za tím nejlepším. V případě ředitele fyzikálních laboratoří na univerzitě Scuola […]
Již v roce 2019 objevil tým archeologů z Velké Británie v africké Zambii zachovalou dřevěnou konstrukci. Její analýza ukázala, že je téměř půl milionu let stará a jedná se tak o nejstarší dosud nalezený důkaz konstrukčního využití dřeva. K čemu sloužila a komu? Dřevěná konstrukce byla objevena při vykopávkách na březích jedné ze zambijských řek […]
Že jsou vymýcené? To je relativní už jen s ohledem na tající věčně zmrzlou půdu, která může vydat kdejaké překvapení. Pravé neštovice navíc mají několik blízkých příbuzných a loňský poplach kolem těch opičích mohl být jen varovnou výstrahou. Datum 8. května 1980 vám asi nic neříká, přesto to byl významný den pro celé lidstvo. Oficiálně […]
V severní Francii v oblasti Pařížské pánve bylo už v roce 2000 objeveno rozsáhlé neolitické pohřebiště. Díky pokrokům v analýze dávné DNA se nyní vědcům podařilo získat genomy 94 jedinců, kteří, jak se ukazuje, spolu byli spřízněni. Jedná se tak o největší pravěký rodokmen, jaký kdy byl rekonstruován. Pohřebiště známé jako Gurgy, nacházející se v […]
Rhynchosauři, býložravci obývající Zemi před 225 až 250 miliony lety v období triasu, zřejmě na konci svého života umírali hlady. Alespoň to naznačuje výzkum provedený vědci z University of Bristol na základě vzorků nalezených v anglickém hrabství Devon. Tito prehistoričtí býložraví plazi se živili tvrdými a houževnatými rostlinami a stromy, jako jsou například kapradiny, jejichž […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz