Domů     Příroda
Kobylky chodí stejně jako lidé
21.stoleti 28.12.2009

Otázka, jak vlastně chodí hmyz, může skutečně napadnout jenom vědce. Když se pak takový vědátor, například z prestižní britské univerzity v Cambridge, vybaví vysokorychlostní kamerou a obrní trpělivostí, zjistí zajímavé věci. Například to, že kobylky se při chůzi orientují zejména zrakem. Stejně jako lidé. Otázka, jak vlastně chodí hmyz, může skutečně napadnout jenom vědce. Když se pak takový vědátor, například z prestižní britské univerzity v Cambridge, vybaví vysokorychlostní kamerou a obrní trpělivostí, zjistí zajímavé věci. Například to, že kobylky se při chůzi orientují zejména zrakem. Stejně jako lidé.

Studium hmyzu je  velmi často inspirací pro lidské inženýry, kteří při svých honbách za stále dokonalejšími roboty nápady matky přírody rádi kopírují. Zájem vědců o pohybové schopnosti hmyzu se z velké části soustředí na jejich podivuhodné letové schopnosti. Vzlétání, přistávání či křivky, které opisují křídla hmyzu za letu byly prozkoumávány již mnohokrát. Řada druhů hmyzu  však stejně jako my lidé celý život tráví plahočením po zemském povrchu a o létání si musí nechat jen zdát. Vědci z britské univerzity v Cambridge se v již delší dobu věnují výzkumu druhu, který sice létá, velkou část svého života však také tráví lezením po zemi – sarančím. Aby jejich způsoby chůze detailně prověřili, připravili si pro ně důmyslný test. Nechali hmyz lézt po jakémsi „žebříčku“ a natáčeli jeho pohyb velmi citlivou kamerou. Díky kombinaci různých úkolů se jim podařilo dokázat, že když se má saranče rozhodnout kam umístí přední nohu, rozhoduje se stejně jako my lidé s pomocí zraku. „Ukázali jsme, že když si saranče nevidí na jednu z předních noh, přestane ji používat. Namísto toho dá přednost noze, na kterou si vidí,“ vysvětluje princip jejich objevu dr. Jeremy Nive, který byl hlavním autorem studie publikované v prestižním časopise Current Biology. Jejich objev má však ještě  rozsáhlejší důsledky, než jen pouhé zjištění, jak se vlastně tento hmyz pohybuje po zemi. „Savci mají díky svým velkým mozkům více neuronů ve svém vizuálním systému, než má saranče v celém mozku. Naše výsledky však ukazují, že i malé mozky jsou schopny řešit velmi komplexní úkoly. Hmyz nám tedy ukazuje, že různí živočichové si  ke splnění totožných úkolů rozvinuli zcela odlišné strategie,“ dodává ke svým závěrům dr. Nive.

Související články
Český vědecký tým dosáhl mimořádného úspěchu v oblasti geologického výzkumu. V jižní Albánii, v oblasti Vromoner, Expedice Neuron Atmos odhalila největší podzemní termální jezero na světě. Nadace Neuron finančně podpořila tuto expedici a umožnila tak pořízení klíčového vybavení, které vedlo k potvrzení tohoto světově významného objevu. Už v roce 2021 čeští vědci narazili na rozsáhlý […]
Jedna z nejslavnějších a nejcennějších fosilií na světě, Lucy, zamíří do České republiky. Kostra hominina druhu Australopithecus afarensis, která byla objevena před 50 lety v Etiopii, bude od srpna k vidění v Národním muzeu v Praze. Ale jen po dobu 60 dnů! 3,2 milionu let stará fosilie byla objevena paleoantropologem Donaldem Johansonem a jeho týmem […]
Mikroby umí něco podobného jako mravenci nebo termiti: Staví si společná „hnízda“. Z jedinců se stávají vzájemně komunikující kolonií, což mění jejich vlastnosti. Především tak získávají mnohonásobně vyšší odolnost vůči antibiotikům. Proto biofilmy představují pro medicínu obrovský problém.   Proč to dělají, je zbytečná otázka. Je to očividně výhodné. Lidské snahy jsou proti bakteriím schovaným v biofilmech, […]
Příroda 2.2.2025
Žralok bílý je jedním z nejobávanějších predátorů světových oceánů. Jedinými druhy, kterých se může obávat, je člověk a kosatka dravá. A pak ještě něco, co napadá mozky žraloků, ovšem co to je, to zatím zůstává záhadou. V srpnu 2023 byl na pláži v národním parku na Ostrově prince Edvarda v Kanadě nalezen mrtvý samec žraloka […]
Paleontologové objevili v roce 2023 při terénním výzkumu v Dinosaur Provincial Park v kanadské Albertě krční obratel mladého pterosaura, na kterém byl patrný čtyřmilimetrový otisk způsobený kousnutím krokodýlu podobným tvorem. Podle odborníků poskytuje tento nález cenné informace o predátorech a jejich kořistech během období křídy. Nalezený krčí obratel náležel Cryodrakonovi, kterému se rovněž přezdívá „zamrzlý […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz