Domů     Příroda
Proč se hyeny smějí?
21.stoleti 2.4.2010

Snad každému, kdo buď v divoké přírodě či zoologické zahradě někdy zaslechl zvláštní „chechtavý“ hlas hyen skvrnitých, přeběhl mráz po zádech. Tímto zvukem, který skutečně nápadně připomíná lidský smích, oznamují hyeny ostatním členům své smečky, jakou roli v ní hrají. Tvrdí alespoň zoologové z univerzity v americkém Berkeley. Snad každému, kdo buď v divoké přírodě či zoologické zahradě někdy zaslechl zvláštní „chechtavý“ hlas hyen skvrnitých, přeběhl mráz po zádech. Tímto zvukem, který skutečně nápadně připomíná lidský smích, oznamují hyeny ostatním členům své smečky, jakou roli v ní hrají. Tvrdí alespoň zoologové z univerzity v americkém Berkeley.

Hyeny skvrnité jsou typickými obyvateli afrických savan. Tyto šelmy se svými 160 cm délky se sice nemohou měřit s „vládci“ širokých afrických plání, jako jsou lvi, levharti či gepardi, příroda je však vybavila mnoha jinými zbraněmi, které jim umožňují ve velké konkurenci obstát. Legendární je jejich silný skus, díky němuž si proradí i s potravou, kterou už velcí predátoři nezkonzumují (např. kosti), největší výhody jim však poskytuje jejich způsob života. Jejich smečky, které jsou vedeny dominantní samicí, mohou čítat až 30 jedinců. Jsou proto skutečným postrachem jak pro jejich býložravou kořist (zebry, pakoně, antilopy), tak pro lví smečky, s nimiž se o svou kořist často vzájemně přetahují. Jejich pestrý společenský život také biologové s oblibou studují. Fréderic Theunissen z univerzity v kalifornském Berkeley a Nicolas Mathevon z Université Jean Monet v jihofrancouzském Saint-Étienne se rozhodli spojit síly a pokusit se dešifrovat známý vokální projev hyen, trhavé zvuky připomínající lidský smích. Postupně nahrávali zvuky 26 zvířat, která žijí v zajetí nedaleko kampusu univerzity v Berkeley a poté jej pomocí počítačového softwaru detailně analyzovali „Smích hyen dává ostatním na srozuměnou, že jaký stupeň společenského žebříčku zvíře zastává. Může tak napomoci se založením pořadí, v němž se hyeny krmí a zorganizovat tak jejich shánění jídla,“ vysvětluje Fréderic Theunissen. Vědci dále zjistili, že nejdůležitější roli při „domlouvání“ hyen hraje výška a také barva tónu. Zatímco výška tónu sděluje ostatním informace o věku hyeny,  jeho barva a proměny ve frekvenci mohou kódovat informaci o nadřazeném či podřazeném postaví zvířete.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz