Domů     Příroda
Lumíci se množí i pod sněhem
21.stoleti 4.2.2011

Severské hlodavce lumíky znají mnozí lidé především díky stále přežívajícím mýtům o jejich hromadných sebevraždách. Pravdou však zůstává, že se tito tvorové dokáží neobyčejně efektivně množit a jejich drobná tělíčka tak čas od času skutečně zavalí celou krajinu. Na vině může být i jejich schopnost množit se i pod sněhem, kterou nedávno objevili norští vědci.Severské hlodavce lumíky znají mnozí lidé především díky stále přežívajícím mýtům o jejich hromadných sebevraždách. Pravdou však zůstává, že se tito tvorové dokáží neobyčejně efektivně množit a jejich drobná tělíčka tak čas od času skutečně zavalí celou krajinu. Na vině může být i jejich schopnost množit se i pod sněhem, kterou nedávno objevili norští vědci.

         Úsloví „chovat se jak lumík“ znamená v mnoha jazycích něco jako „zvolit si dobrovolné ukončení života ve společnosti dalších“. Toto podivné chování  se čas od času objeví např. v prostředí náboženských sekt. Je však třeba zdůraznit, že hlodavci jsou v tom skutečně nevinně. Je sice pravdou, že lumíci  čas od času migrují ve velkých skupinách, přičemž dříve nebo později narazí na překážku v podobě řeky, jezera či propasti. Do vody se však rozhodně nevrhají z touhy ukrátit si trpký život. Jejich instinkt jim pouze velí hledat nové zdroje potravy, které často leží za překážkou. Jelikož umí lumíci dobře plavat, většinou s rozhodnutím zda do vody skočit či ne příliš neotálejí. Pochopitelně ne všichni plavbu přežijí – a právě odtud pochází mýtus o jejich hromadných sebevraždách.

            Další, již zcela ověřenou zvláštností lumíků, je zcela nepravidelný růst jejich populací. Čas od času je celý severozápad  Skandinávie jejich těly doslova zaplaven, zatímco v letech mezi těmito populačními vlnami spadnou jejich počty téměř na úroveň vyhynutí. Za jejich mohutnými populačními vlnami může podle nedávných výzkumů vědců z univerzity v norském Tromsø pod vedením Rolfa Imse stát jejich jedinečná schopnost, která je odlišuje od jejich příbuzných, např. myší či norníků. Lumíci přežívají krutou severskou zimu ve zvláštních tunelech, vyhloubených ve sněhu. Tyto tunely jim však slouží nejen jako skrýše před nepřízní počasí či predátory, ale také jako zimní „porodnice“. Rolf Ims uvažuje, že zvláštní schopnost rozmnožovat se v zimě se u lumíků původně vyvinula jako obrana před predátory letními. Špatnou zprávou je, že ideální podmínky pro zimování lumíků jsou díky teplejším zimám  stále méně časté. Odborníci se proto strachují, že v budoucnu dojde k fragmentarizaci jejich populací, což by mohl být první krok k jejich úplnému vymizení.

 

Související články
Příroda 9.2.2026
Mnozí experti si nad tím lámali hlavy. Sexuální chování, k němuž se zvířata relativně často uchylují, přestože nevede k reprodukci, označovali za paradoxní. Jenže dané téma je o dost složitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Nejde totiž o pouhé rozmnožování, ale i o vytváření sociálních vazeb či odbourávání stresu. Pohled na homosexualitu […]
Příroda 8.2.2026
Hluboko pod povrchem Země, kam se nikdy nedostane vrták ani sonda, se zřejmě nacházejí rozsáhlé a dosud málo pochopené struktury, které ovlivňují jednu z nejzásadnějších vlastností planety: její magnetické pole. Nová britská studie ukazuje, že nepravidelnosti v magnetickém poli, zaznamenané v horninách starých stovky milionů let, mohou být stopou po obrovských útvarech ležících těsně nad […]
Příroda 7.2.2026
Nová mezinárodní studie ukazuje, že skutečná monogamie je v živočišné říši vzácná a navíc je často zaměňovaná s pouhou sociální vazbou. Výzkum rozlišuje mezi párovým soužitím a genetickou monogamií a ukazuje, že i u druhů považovaných za takříkajíc věrné běžně dochází k záletům. Monogamie, tedy životní partnerství dvou jedinců po delší dobu či dokonce po […]
Leguáni zelení (Iguana iguana) jsou poměrně velcí plazi, kteří jsou na Floridě invazivním druhem. Nepřizpůsobili se proto dostatečně zdejšímu klimatu. Když přejde zemí studená fronta, mají tito studenokrevní živočichové problém s termoregulací. Chlad je může uvést do stavu strnulosti, kdy se neudrží na stromech či plotech a padají k zemi. Tito ještěři dosahují délky jednoho […]
Medicína Příroda 5.2.2026
Chuť na hořké v nás spouští jeden z nejstarších ochranných reflexů. V přírodě totiž hořkost často signalizovala jedovaté látky v rostlinách. Mozek se proto během evoluce naučil, že hořké rovná se potenciálně nebezpečné. I dnes, v době laboratorně testovaných potravin, tento mechanismus funguje téměř automaticky. U většiny lidí vyvolává hořká chuť instinktivní odpor, někdy dokonce […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz