Fotbal zdaleka není jen soubojem dvaadvaceti hráčů, kteří se snaží dostat balon do branky soupeře. Na probíhajícím šampionátu sledují každý pohyb na hřišti desítky kamer, senzory ukryté v míči i algoritmy umělé inteligence.

Technologie pomáhají rozhodčím s ofsajdy, trenérům s taktikou a sbírají o hráčích takové množství dat, že je musí analyzovat mnohočlenné týmy expertů..

48 týmů, přičemž některé z nich se tam dostaly nějakým záhadným omylem, komercionalizace na každém rohu, předražené vstupenky a přesto je světový fotbalový šampionát globálně nejsledovanější sportovní událostí.

Na stadionech se nechávají vidět nejrůznější známé osobnosti, televize bývají obsypané fanoušky i v těch nejzapadlejších koutech planety. A nejde zdaleka jen o samotný fotbal, šampionát je místem, kde se představují nové sportovní technologie.

Sporné ofsajdy patří mezi nejdiskutovanější momenty fotbalu už desítky let, avšak na mistrovství světa 2026 však dostali rozhodčí do rukou dosud nejpokročilejší nástroj pro jejich posuzování. Nová generace systému SAOT (Semi-Automated Offside Technology) využívá síť vysokorychlostních kamer rozmístěných kolem hřiště, které nepřetržitě sledují pohyb všech hráčů i míče.

Data následně zpracovává umělá inteligence, která v reálném čase vyhodnocuje postavení útočníků a obránců.

Technologie navazuje na systém použitý na mistrovství světa v Kataru v roce 2022, její schopnosti jsou však výrazně vyšší; zatímco před čtyřmi lety zvládla rozpoznat půlmetrový ofsajd, letos je to už jen deset centimetrů.

Kromě přesnějšího sledování pohybu dokáže v jednoznačných situacích automaticky upozornit přímo hlavního rozhodčího. Odpadá tak část komunikace mezi sudím na hřišti a videorozhodčími, což celý proces urychluje.

Na fungování systému se podílejí také senzory ukryté v míči, kde čip zaznamenává jeho pohyb pětsetkrát za sekundu a umožňuje přesně určit okamžik přihrávky, který je pro posouzení ofsajdu zásadní.

Oficiální míč Adidas Trionda patří mezi nejsofistikovanější sportovní vybavení, jaké kdy bylo na fotbalovém šampionátu použito. Uvnitř se nachází elektronický modul vybavený senzory, které dokážou zaznamenat kontakt s nohou hráče s přesností na tisíciny sekundy.

Informace jsou následně bezdrátově přenášeny do rozhodcovského systému, kde se propojují s údaji z kamer rozmístěných kolem hřiště.

Zajímavé je, že konstruktéři museli vyřešit problém, který se objevil během předchozí generace míčů. Na mistrovství světa v Kataru byl senzor umístěn ve středu míče pomocí soustavy tenkých provázků, jenže v některých případech docházelo k jejich poškození, což mohlo ovlivnit fungování systému i chování míče.

Nové řešení je výrazně jednodušší. Čip je pevně přitaven k vnitřní stěně míče a nijak se nepohybuje.

Celý elektronický modul včetně baterie váží přibližně 14 gramů. Ve srovnání s celkovou hmotností míče, která podle pravidel činí 420 až 450 gramů, jde o zanedbatelnou hodnotu. Hráči tak rozdíl nepoznají, zatímco rozhodčí získávají další zdroj přesných dat pro posuzování sporných situací.

Umělá inteligence na mistrovství světa neslouží pouze k posuzování ofsajdů. FIFA ji využívá také k vytváření detailních trojrozměrných modelů fotbalistů. Všech více než 1200 účastníků turnaje prošlo před šampionátem speciálním 3D skenováním, díky němuž vznikli jejich digitální dvojníci.

Nejde přitom jen o přibližnou podobu. Systém zachycuje proporce těla, délku končetin, držení postavy i další anatomické detaily. Během zápasu pak kamery sledují desítky bodů na těle každého hráče a umělá inteligence jejich pohyb převádí do virtuálního prostoru.

Výsledkem jsou přesné 3D rekonstrukce situací, které využívají rozhodčí, televizní režie i analytici. Diváci tak mohli sledovat sporné momenty z úhlů, které by běžná kamera nikdy nabídnout nedokázala.

Jednou z nejviditelnějších novinek šampionátu jsou miniaturní kamery umístěné přímo na hlavách hlavních rozhodčích, tedy něco, co už třeba hokej nějakou dobu používá. Diváci tak vůbec poprvé získávají možnost na trávníku sledovat vybrané situace z perspektivy člověka, který se nachází přímo uprostřed dění.

Záběry ukazují, jak rychle se hra odehrává, kolik prostoru má rozhodčí na reakci a také jak obtížné může být správně vyhodnotit některé souboje.

Kamery jsou velmi lehké a navržené tak, aby nijak neomezovaly pohyb ani výhled sudích. Natočený materiál se následně využívá především v televizních přenosech, sestřizích a dokumentárních pořadech, ale pomáhá i také při školení rozhodčích, kteří mohou zpětně analyzovat své postavení na hřišti a způsob rozhodování v konkrétních situacích.

Aby byl obraz použitelný i během sprintů nebo prudkých změn směru, využívá systém pokročilou elektronickou stabilizaci podporovanou umělou inteligencí. Výsledkem jsou velmi plynulé záběry, které nabízejí pohled na fotbal z úhlu, jenž byl ještě donedávna vyhrazen pouze samotným aktérům na hřišti.

Technologické novinky se netýkají pouze hráčů a rozhodčích. Výrazně se mění také způsob, jakým fotbal sledují fanoušci u obrazovek. Některé televizní společnosti během šampionátu testují takzvané imerzivní přenosy, které kombinují obraz z desítek kamer s trojrozměrným modelováním stadionu, díky čemuž již divák není odkázán pouze na pohled televizního režiséra.

V experimentálních aplikacích si může sám zvolit úhel pohledu, přepínat mezi jednotlivými kamerami nebo sledovat konkrétního hráče po celý zápas. Systém dokáže vytvořit virtuální prostředí, ve kterém lze hřiště pozorovat prakticky z libovolného místa na stadionu.

Součástí nových přenosů jsou také živé statistiky zobrazované přímo v obraze. Vedle skóre se mohou objevovat údaje o rychlosti běhu, počtu přihrávek, pravděpodobnosti vstřelení gólu nebo aktuálním rozestavení týmů.

Fotbalový přenos se tak postupně mění z pasivního sledování zápasu na interaktivní zážitek, v němž si každý fanoušek může vybrat, jaké informace a pohledy ho zajímají nejvíce.