Domů     Příroda
Nový druh vačice, objevený v Peru, nese jméno starověké civilizace Čačapojů
Zdroj: Cal Poly Humboldt by Pedro Peloso

Při výzkumu v blízkosti archeologického naleziště v peruánských Andách objevili vědci dosud neznámého tvora. Drobného vačnatce s velkými očima pojmenovali Marmosa chachapoya, na počest starověkých Čačapojů, kteří v severním Peru žili před příchodem Inků..

V roce 2018 pátrala Silvia Pavanová, bioložka z Cal Poly Humboldt, v peruánském národním parku Río Abiseo, který se nachází v departementu San Martín na východním úpatí pohoří Cordillera Central, po záhadném druhu veverky.

Místo toho zde objevila zcela nový druh vačice rodu Marmosa. Jednalo se o dospělého samce o délce 10,7 centimetru s ocasem dlouhým 16 cm. Vážil 21 gramů. Jeho hřbetní srst byla hnědooranžová, zatímco na břiše krémově zbarvená a na tlapkách pak světle žlutá.

Hnědooranžová vačice s černou maskou

Kolem očí měl typickou tmavou masku a jeho čenich byl nápadně úzký. „Byli jsme doslova ohromeni jeho štíhlým a dlouhým ‚nosem‘,“ sděluje spoluautorka studie Pamela Sánchez-Vendizúová. Jeho uši po stranách hlavy pak měřily 1,8 centimetru.

„Okamžitě jsem si uvědomila, že je to něco neobvyklého,“ říká Pavanová, částečně proto, že příbuzné druhy této vačice se v nadmořské výšce 2 664 metrů nad mořem obvykle nevyskytují.

Vědecký tým analyzoval DNA této nově objevená vačice a porovnal ji s DNA známých druhů. Výsledky ukázaly, že zvíře z Peru je příbuzné druhům Marmosa lepida a Marmosa andersoni, ale evidentně se jedná o jiný druh.

„Vačice z národního parku Abiseo se svou DNA velmi liší, asi o 8 % od Marmosa lepida,“ vysvětluje Pavanová. U malých savců je takový rozdíl považován za velkou mezeru a ukazuje, že tento druh byl dlouhou dobu oddělený.

Vačici dali jméno Marmosa chachapoa, a to na počest starověkých lidí, kteří oblast obývali předtím, než ji převzala Incká říše.

Departement San Martín, Peru, zdroj: WikiCommons by Pitxiquin

Čačapojové, „lidé mlžného lesa“

Čačapojové žili v severním Peru přibližně od roku 800 n. l. až do příchodu Inku v 70. letech 15. století. Často jsou nazývání „lidmi mlžného lesa“, neboť žili v drsném terénu východních And a stavěli si příbytky na vrcholcích hor.

Přirozeným stanovištěm vačice Marmosa chachapoya je pak horský les nacházející se v nadmořské výšce 2 660 metrů v severovýchodních peruánských Andách, kde jsou stromy vysoké 20 až 30 metrů a obklopují je hustá křoviska.

V národním parku Río Abiseo byly zaznamenány více než tři desítky archeologických stanovišť, často spojených právě s Čačapoji. Park je však zároveň významnou oblastí poskytující ochranu rostlinám a živočichům, které se nikde jinde na Zemi nevyskytují, jako je například chápan hnědý (Lagothrix flavicauda), o němž se kdysi předpokládalo, že vyhynul.

Ostatně i tým bioložky Pavanové objevil v oblasti hned několik dalších zvířat, o nichž se domnívá, že nikdy nebyla vědecky zdokumentována, včetně jednoho napůl ve vodě žijícího hlodavce. „Objev nového druhu vačnatce je připomínkou zásadního významu vědeckého výzkumu a ochrany přírody v oblastech, jako je Río Abiseo,“ dodává k tomu Pavanová.

Zdroj: LiveScience

Foto: Cal Poly Humboldt by Pedro Peloso, Wiki Commons by Pitxiquin
Zdroje informací: LiveScience
Štítky:
Související články
Mračno much se snáší k nádobě, umístěné v otevřené krajině. Přitahuje je „vůně“, které zkrátka nedokážou odolat – rozkládající se kuřecí játra. Jde však o past. Mouchy se tak nedobrovolně stanou součástí výzkumu ohledně šíření tasemnice mezi jeleny wapiti. Mouchy, komáři a další dotěrný hmyz se netěší právě dobré pověsti – i s ohledem na […]
Klepítkatci jsou členovci pojmenovaní podle klepítek neboli chelicer. Ty jsou přeměněným prvním párem končetin a skládají se ze dvou či tří článků. Že české označení klepítka nemusí být úplně přiléhavé, svědčí fakt, že výraz chelicery vychází z řeckého slova chélé, jež lze přeložit i jako dráp. Chelicery mohou bodat, kousat, efektivně manipulovat s potravou, mohou […]
Historie Příroda 11.8.2026
Vědci se domnívají, že zahájení konzumace masa bylo oním zlomovým bodem, díky kterému se lidské mozky mohly začít zvětšovat, což nám dalo kognitivní náskok před jinými druhy. Nejnovější studie však upozorňuje na to, že zřejmě i cukry sehrály v tomto procesu významnou roli… Během 4 milionů let lidské evoluce se náš mozek zvětšil z přibližně […]
Zoborožec kaferský je bez jakýchkoli debat impozantním ptákem s rozpětím křídel až 170 centimetrů. Přirozeným prostředím jsou mu africké savany, kterými si zpravidla vykračuje – drží se totiž spíše při zemi. Nicméně v přírodě je tento druh na úbytě, patří ke zranitelným živočichům. V zoo ve stověžaté metropoli se zoborožci kaferští objevili již před více […]
Příroda 10.8.2026
Vznik velkých ploch obdělávané půdy změnil v průběhu let tvář naší krajiny. Připravil ji o její mozaikovitost a mnohé živočichy o útočiště, jež nacházeli v remízkách, alejích či na mezích. Tato homogenizace v zemědělství měla za následek úbytek biodiverzity. Do jaké míry zasáhl daný proces zvířecí říši, můžeme vysledovat například na populacích polních ptáků. Za […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz