Domů     Medicína
Nezdolná bakterie „Conan“ je nadějí astrobiologie
Veronika Tyrková 26.2.2025

Zdánlivá jednoduchost primitivní výbavy bakterií klame. Jak jinak se dá vysvětlit, že dokážou přežít dlouhodobé sucho, velmi vysoké, ale i nízké teploty nebo třeba útok antibiotik. A některé nezničí dokonce ani ionizační záření. Rekordmanem v tom je bakterie s přezdívkou Conan.  .

V experimentálním oddělení Oregonského zemědělského institutu žádné převratné objevy neočekávali. Jejich úkol byl stejně praktický jako nudný: Měli hledat nové možnosti, jak zabránit kažení hovězích konzerv.

A protože to to bylo v 50. letech minulého století a velkým tématem byly pokusy s radiací, ozařovali konzervy gama paprsky. Pak je kontrolovali, jestli se v nich přece jen nějaké známky kažení neobjeví.

Bylo to jen pro jistotu, dobře věděli, že ozáření všechny stopy života v mase spolehlivě likvidují. Jenže neočekávané nastalo. U jednoho vzorku se k jejich překvapení rozbíhal rozklad masa. Že by nějaká technická chyba, uvažovali.

Nevypadalo to tak. Pod mikroskopem se to sice hemžilo bakteriemi, jenže všechny byly toho samého druhu, nešlo tedy o chybný postup při experimentu. Banální potravinářský výzkum tak narazil na bakterii, které nevadí radiace.

Po jistém tápání, kam ji zařadit, genetické zkoumání ukázalo, že patří mezi deinokoky, skupinu nesmírně odolných bakterií. A tato nad nimi ještě vysoce vyčnívala, takže dostala název Deinococcus radiodurans čili deinokok odolný vůči radiaci.

Vydobyla si dokonce přezdívku „Bakterie Conan“ podle Barbara Conana, komiksového hrdiny fantasy povídek Roberta E. Howarda.

Přežije i ve vesmíru

Vědu mimořádné vlastnosti tohoto deinokoka nadchly, a tak se experimentovalo a hledaly se hranice jeho schopnosti zvládat extrémní podmínky. Ukázalo se, že jsou pozoruhodně široké. Deinococcus radiodurans přežije dávky ionizovaného záření v řádech desetitisíců grayů, zatímco pro člověka jsou smrtelné už jednotky.

Deinokok ale zvládá i jiné extrémy. Přežívá při teplotách hluboko pod bodem mrazu, za dlouhodobého sucha, v koncentrované kyselině, a dokonce i ve vakuu. Po pokusech, co všechno tento deinokok vydrží, nastalo hledání příčiny jeho nezdolnosti.

Napomohl tomu vývoj moderních molekulárně biologických metod. A tak se někdy na přelomu století začalo rýsovat značně překvapivé vysvětlení. Zatímco všichni čekali nějaký dosud neznámý štít chránící DNA před rozlámáním na kousky, když do buňky pronikne radiace, Michael Daly, radiační biolog z vojenské univerzity v americké Bethesdě, si uvědomil, že půjde spíš o mangan.

Uvažoval prostě. Jestliže se ví, že záření poškozuje genom různých bakteriálních druhů ve stejné míře, tak musí superodolný deinokok využívat jiný záchranný systém pro své přežití.

Mocný mangan

To je tak: Při opravě rozlámané DNA buňkám pomáhají specializované proteiny. A Daly ze své předchozí práce už věděl, že proteiny opravných systémů deinokoku fungují mnohem efektivněji než v choulostivých bakteriích.

To si dal dohromady s již známým faktem, že odolnější bakterie mají pozoruhodně vysoké množství manganu v buňkách. Tuto stopu začal sledovat. Chtěl zjistit, k čemu vlastně buňky mangan využívají a v jaké formě.

Tak objevil chemický komplex, v němž buňka mangan vázala a pak používala jako nesmírně účinný antioxidant. Jeho chvíle nastávala po ozáření: To vytvořilo agresivní volné radikály, které napadaly opravné proteiny.

Bránily tak buňce škody odstranit. Manganový komplex začal tyto volné radikály okamžitě zneškodňovat, a tak dával buňce šanci se zachránit. Daly tak s překvapením zjistil, že záchranná strategie deinokoku je založena nikoliv na ochraně genomu, ale systému, který ho opravuje.

Účinná strategie

Deinokok přitom nespoléhá jen ta tuto jedinou spásu před zničením, ostatně ho neohrožuje jen radiace. Aby dokázal vzdorovat nepříznivým, ba extrémním podmínkám, pomáhá si hned několika triky. Tím prvním je jeho způsob života.

Deinokok je kulovitá bakterie, ale pod mikroskopem se jeví jako členitý balíček. Žije totiž ve čtveřicích, takže každá bakterie je vždy těsně spojená s třemi dalšími. Tím si vzájemně chrání část svého povrchu a nejsou kompletně celé vystavené prostředí.

Další pojistkou je genom přítomný v každé buňce hned v několika sadách, což usnadňuje jeho opravu. A když už k rozbití DNA dojde, má pro kompletaci úlomků dvoustupňový program, kterým dokáže opravit jednovláknovou i dvouvláknovou DNA. Nejprve spojuje malé fragmenty, pak podle nich sestavuje celou šroubovici.

Pracuje přitom nesmírně rychle, během 24 hodin, ale někdy i mnohem dříve, má opět funkční genom. Tuto schopnost deinokoku můžeme zatím jen obdivovat. Jednodušší by bylo okoukat a pokusit se napodobit manganový antioxidant.

Proto se další výzkum zaměřil na rozluštění jeho přesného složení. Loni se to podařilo. A ukázalo se, že si deinokok při přípravě ochranného antioxidantu navíc počíná nesmírně prakticky. Kromě manganu žádnou zvláštní surovinu nepotřebuje, využívá jen dva produkty vlastního metabolismu.

Autorka: Kateřina Pavelcová

Více se dočtete v čísle 4/2025.

Zdroje informací a fotografie
Související články
Medicína 21.11.2026
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu tvoří pozůstatky dávných retrovirů, které kdysi napadly naše evoluční předky. Většina už dávno nefunguje, část jejich genetické výbavy si ale evoluce […]
Medicína 19.11.2026
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá […]
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
Medicína Zajímavosti 13.11.2026
Křupavé, příjemně kyselé a připravené z několika obyčejných surovin. Domácí kysané zelí patří k tradicím, které mají co nabídnout i dnešní kuchyni. Vedle vlákniny a látek obsažených v čerstvé zelenině přináší také produkty mléčného kvašení a v tepelně neošetřené podobě i živé bakterie. Eliška Kováříková z odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz