Lékaři v Evropě jsou v pozoru. Jen v Anglii navštívilo svého praktického lékaře kvůli astmatickému záchvatu za první pololetí letošního roku na 50 000 lidí. To představuje bezmála o polovinu více případů než za stejné období roku předchozího..

Podle dat, zveřejněných výzkumným centrem Royal College of General Practitioners (RCGP) ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, jde o znepokojivý trend, který lékaři dávají do přímé souvislosti s rostoucím znečištěním ovzduší.

Nejde přitom o pouhý sezonní výkyv: čerstvá čísla jsou trvale nad pětiletým průměrem, a to i mimo tradičně rizikové jarní měsíce.

Royal College of Physicians odhaduje, že na následky kontaminovaného ovzduší zemře jen v Británii každoročně přibližně 28 tisíc lidí, což je asi 500 předčasných úmrtí týdně. Ekonomické náklady přitom šplhají k 27 miliardám liber ročně a škody vznikají nejen zdravotnímu systému, ale i pracovní produktivitě a kvalitě života.

„Lékaři varují před dopady špatného ovzduší už roky. Tato nová data o astmatických záchvatech jsou však mimořádně znepokojující,“ uvedla předsedkyně RCGP Kamila Hawthorne. Upozorňuje, že výpary z dopravy, průmyslové exhalace i drobné částice poletující vzduchem vedou k podráždění dýchacích cest, zhoršují chronická onemocnění a přispívají k novým diagnózám nejen u dospělých, ale především u dětí.

Právě na nejmladší populaci dopadají škodliviny obzvlášť silně. Děti dýchají rychleji a mají menší, zranitelnější plíce. Podle lékaře Stevea Turnera z Royal College of Paediatrics and Child Health je situace natolik vážná, že hovoří o alarmujícím stavu.

Varuje, že mnohé záchvaty jsou přitom zcela zbytečné a šlo by jim předejít, kdyby prostředí, v němž děti vyrůstají, nebylo znečištěné. Podle jeho kolegy, sira Harryho Apperleyho, se problém výrazněji týká zejména těch rodin, které žijí v chudších městských oblastech s vyšší mírou dopravy a nižší kvalitou bydlení.

Jinými slovy – astmatický záchvat dítěte není vždy jen lékařská událost, ale je často i důsledkem sociální nerovnosti.

V červnu publikované údaje ukazují, že mezi lednem a červnem 2025 zaznamenali praktičtí lékaři jen v Anglii, tedy nikoliv v celé Británii, celkem 45 458 návštěv kvůli astmatickému záchvatu. Ve stejném období roku 2024 to přitom bylo 31 376. V některých týdnech šlo navíc o nárůst až o 60 procent oproti pětiletému průměru.

Špičky byly zaznamenány koncem února a začátkem března, což podle odborníků koreluje s epizodami vyššího znečištění. V minulosti bývaly podobné výkyvy připisovány pylu nebo chřipkovým vlnám, letos ale převažuje vysvětlení, spojené s kvalitou ovzduší.

Existují přitom pozitivní příklady, že opatření mohou fungovat. Třeba město Bradford v západním Yorkshiru zavedlo v roce 2022 nízkoemisní zónu pro dopravu. Výsledkem bylo snížení návštěv u lékařů kvůli astmatu o více než 700 případů měsíčně, a za stejnou dobu tak Národní zdravotní služba ušetřila kolem 30 tisíc liber.

V Londýně pomohlo rozšíření tzv. ULEZ zón (Ultra Low Emission Zone), které vedlo k omezení počtu starších, vysoce znečišťujících vozidel.

Pokud se problém znečištěného ovzduší nezačne řešit, hrozí podle RCGP hrozí další nárůst zbytečných onemocnění, přeplněné ordinace a pokračující zátěž pro systém. Britská vláda sice deklarovala, že investovala 575 milionů liber do programů zlepšujících ovzduší, podle mnoha odborníků to ale nestačí, protože chybí odvaha k systémové změně, což ostatně zdaleka není jen britský problém.

Atmosféra plná mikročástic a dusivých plynů není jen problémem měst, i když tam je problém akutní. Ušetřeny zdaleka nejsou ani venkovské oblasti, a to zejména tam, kde se kumulují emise z průmyslu nebo dopravy.

Efektivní strategie by tedy neměla rozlišovat mezi městem a venkovem, ale zaměřit se na ochranu zdraví všech obyvatel, a to i s vědomím, že nejzranitelnější skupiny – ať už děti, senioři a chronicky nemocní –, dýchají stejný vzduch jako ti, kdo o kvalitě ovzduší rozhodují.

Znečištěné ovzduší zkrátka není abstraktní problém budoucnosti. Už nyní ovlivňuje zdraví statisíců lidí, z nichž mnozí končí v ordinacích nebo nemocnicích zbytečně. Data z letošního roku jasně ukazují, že stav se zhoršuje.

A přestože lékaři dlouhodobě upozorňují na souvislosti mezi kvalitou vzduchu a dýchacími onemocněními, systémová opatření nepřicházejí vůbec nebo jen velmi zvolna.

Astma v ČR

• Evidovaní pacienti

V ambulancích alergologů i pneumologů bylo ke konci roku 2023 podle ÚZIS oficiálně evidováno celkem 524 863 osob s astmatem.

• Prevalence v populaci

Astmatem trpí má zhruba 8 % populace (cca 800 000 osob), přičemž u dětské populace se prevalence zvyšuje na 12 %.

• Skutečný odhad včetně nediagnostikovaných

Vedle 500 tisíc diagnostikovaných pacientů může být dalších cca 250 000 osob, které mají astma, ale netuší to.

• Nové případy ročně

Každoročně je diagnostikováno asi 13 000 nových pacientů s astmatem.

• Těžké formy astmatu

Odhadem 10 % všech astmatiků trpí těžkou formou astmatu, která často vyžaduje hospitalizaci.

• Úmrtí

Poslední data o úmrtí, souvisejících s astmatem, pocházejí z roku 2022. V tom roce bylo v České republice hlášeno 222 úmrtí na astma, což byla dvojnásobná hodnota oproti předešlým letům.

• Průměrné náklady na léčbu jednoho pacienta

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra uvádí, že roční náklady na léčbu jednoho astmatika činí přibližně 7000 Kč.

• Celkové roční náklady na astma a alergie

Souhrnné výdaje na léčbu astmatu včetně alergií dosahují kolem čtyř miliard Kč ročně.

• Náklady na těžké formy astmatu (Obtížně Léčitelné Astma – OLA)

Přímé náklady na léčbu pacientů s OLA (cca 3–4 tis. osob) se odhadují na 392–523 mil. Kč ročně, přičemž celkově (včetně nepřímých nákladů) to může být až 1–1,3 miliardy Kč.