Nový katetr, za kterým stojí čeští lékaři a vědci, zkracuje zákroky k léčbě srdeční arytmie o 40 až 70 %. Jeho největší předností je schopnost přizpůsobit se tvaru žíly. Nyní katetr používají operatéři pražské Nemocnice na Homolce. Tvůrci doufají, že bude schválen i pro použití v dalších zemích EU..
Katetrizace přestavuje moderní způsob léčby poruch srdečního rytmu, při níž je ablací zničena tkáň v srdci, ve které porucha vzniká. Hlavní výhodou této metody je nechirurgická cesta s využitím katétrů.
Fibrilace srdečních síní (míhání srdečních síní) je celosvětově nejrozšířenější typ arytmie, kdy síně ztrácejí svou schopnost koordinovaně se stahovat a dochází k jejich chaotickému míhání, chvění, s rychlostí až 300–500x za minutu.
Hlavním rizikem tohoto typu arytmie je možnost tvorby krevních sraženin v tepnách a v jejím důsledku vzniku mozkové mrtvice či srdečního selhání.
Perfektně se přizpůsobí tvaru žíly
Výskyt fibrilace síní stoupá s věkem nemocného – mezi 60 a 70 lety se objevuje v některé své formě u 8 % lidí, u pacientů nad 80 let již u více než 12 % populace. Nemocnice na Homolce provádí kolem tří a půl tisíce mini invazivních katetrizačních zákroků za rok.
Nyní přitom lékaři úspěšně otestovali, v rámci klinické studie, nový katetrizační systém. Ten byl vyvinut českou firmou BTL ve spolupráci s odborníky z Nemocnice na Homolce a 1. LF UK. Využívá princip ablace pulzním polem (Puls Field Ablation), která pomocí sekvence ultrakrátkých pulsů vysokého napětí eliminuje nemocnou tkáň v srdečním svalu.
Katetr lze plně tvarově přizpůsobit anatomii konkrétního pacienta, což není u všech používaných systémů běžné. „Ten koneček obsahuje takový košíček, který ale může být i úplně narovno,“ vysvětluje primář Kardiologického oddělení Nemocnice na Homolce Petr Neužil, který se na vývoji nového českého katetru podílel od samého počátku.
„Ovladač umožňuje měnit tvar toho katetru, abych se dostal do ústí plicních žil, protože tam jsou vlákna, která spouští fibrilaci síní,“ vysvětluje kardiolog. Díky tomu může košíček na konci katetru změnit tvar z „olivy“ na plochý disk.
O 40 až 70 % kratší zákrok
Martin Hanuliak, technik ze společnosti společnost BTL, která nové katetry vyvinula ve spolupráci s českými lékaři a vědci, vysvětluje: „Žíly nejsou ani náhodou kulaté, jak se zobrazují na obrázcích. Mají různé až trojúhelníkové tvary.“ A pokračuje:
„Unikátnost tohoto katetru spočívá v tom, že se přizpůsobí tvaru žíly, ať už je jakákoliv, a současně ji vyplní kolem dokola. Lékař nemusí s katetrem nijak manipulovat.“ Na konci katetru je 32 elektricky aktivních plošek, které vydávají energii.
Katetr je pomocí kabelu propojený s generátorem pulsů, jež zamíří přímo do míst, která arytmii v srdci způsobují.
Do klinické studie jsou zatím zapojeny čtyři desítky pacientů, necelá polovina z nich má podle lékařů za sebou i půlroční kontroly s výbornými výsledky. Systém se testuje také ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.
V rámci testování vyšlo najevo, že nová technologie zkracuje zákrok o 40 až 70 % oproti tradičním metodám. Pokud se do budoucna navíc ukáže, že k dosažení trvalého efektu bude například stačit jediná konfigurace katetru a tři pulzy, může se potřebný čas zkrátit ještě klidně o další třetinu.
Riziko poškození okolních tkání je přitom při využití nového katetru výrazně nižší než u běžných metod.
Zdroj: BTL
