Paleontologové vědí, že spolu s mamuty pobíhali po povrchu naší planety i šavlozubé kočky, které je lovily. Ovšem téměř dvě stě let se mohli jen dohadovat, jak tito predátoři ve skutečnosti vypadali, a to na základě nálezů zkamenělých kostí, tesáků či občasné stopy.

Nyní bylo ale objeveno v permafrostu Sibiře dokonale zachované tělo mláděte..

Jedná se o mládě druhu Homotherium latidens (česky někdy dýkozubce), které se po severní polokouli prohánělo před 32 000 lety. V roce 2020 „nalezli zmrzlou, mumifikovanou mrtvolu kopáči hledající mamutí kly,“ vysvětluje paleontolog Alexej V. Lopatin z Ruské akademie věd, který po jeho důkladném prozkoumání o nálezu informoval ve svém článku v odborném časopise Scientific Reports.

„Byl jsem nadšený, že vidím tak neuvěřitelný exemplář,“ říká Ashley Reynolds, paleontolog z Kanadského muzea přírody, který se na výzkumu nepodílel.

Silueta jako hyena či medvěd

Zmrzlá mumie byla objevena v permafrostu svrchního pleistocénu na řece Baďaricha na severovýchodě ruského Jakutska. Na stejném místě byli již dříve nalezeni mumifikovaní mamuti a další býložravci, ovšem objev vrcholového predátore je ve srovnání s nálezem jeho kořisti vzácnost, protože počet kořistí ve volné přírodě zpravidla převyšuje počet predátorů.

Vědci jej přijali s obrovským nadšením, protože nález mláděte je ještě cennější než nález dospělého jedince. O této životní etapě toho paleontologové totiž vědí ještě méně než o životě dospělých koček.

Pro rod Homotherium je charakteristická relativně štíhlá a dlouhá hlava, prodloužené zploštělé špičáky s ostrými vroubkovanými hranami, dlouhý krk, vysoké přední končetiny a krátký ocas. Zadní část těla je u něj posazena níže než přední, takže se siluetou podobal dnešním hyenám či medvědům.

V kohoutku měřili tito dýkozubci asi metr, jejich hmotnost se pohybovala okolo 190 až 200 kilogramů. Za svojí kořistí běhali, na rozdíl od „slavnějších“ šavlozubých tygrů rodu Smilodon, kteří kořist přepadával ze zálohy.

Běh jim usnadňovaly velké nosní otvory, které zajišťovaly rychlejší příjem kyslíku.

Tesáky ukryté v tlamě

Zástupci rodu Homotherium latidens obývali Afriku, Eurasii i Severní Ameriku, kde lovili nedospělé mamuty a další megafaunu. Samice někdy tvořily doupata v jeskyní, aby v nich odchovaly svá mláďata, jak dokládá nález zkamenělin z jeskyně Friesehahn v Texasu.

Šelma zřejmě měla své velké tesáky skryté za horním pyskem, když měla zavřenou tlamu, zatímco u Smilodona se předpokládá, že mu čněly ven. U nalezeného, asi třítýdenního kotěte nebyly ještě zuby prořezány, nicméně jeho horní pysk byl dvakrát takový než u moderního lvíčete, což hypotézu podporuje.

Překvapující byla pro odborníky barva srsti mláděte. „Uniformní tmavě hnědá barva srsti mumie se ukázala jako zcela neočekávaná,“ říká Lopatin. Vzhledem k tomu, že se zástupci rodu Homotherium procházeli chladnou stepí s málo stromy, ale spoustou trávy, očekávali odborníci, že kočka bude mít barvu srsti přizpůsobenou pro pohyb v tomto prostředí.

Lopatin a jeho kolegové proto předpokládají, že se mláďata rodila s tmavší srstí, která světlala s přibývajícím věkem. U moderních koček bývají běžné skvrny nebo pruhy na srsti, u tohoto mláděte však po nich nebylo ani stopy.