Domů     Historie
Při jeskynním pohřbu před 15 000 lety byli pozůstalí zřejmě v transu
Grotte de Pigeons, zdroj: WikiCommons by Nicolas Perrault III

Ve starověké pohřební jámě v Grotte des Pigeons neboli Jeskyni holubů v severovýchodním Maroku objevili vědci semenné bobule chvojníku (Ephedra). Ty obsahují stimulant efedrin, který mohl pozůstalé uvést do stavu euforie s přítomností halucinací.

Jedná se o důkaz dávného využívání rostlin jako léčiv či k nastolení transu..

Chvojníky jsou bohatě rozvětvené keře připomínající přesličku. První nálezy pylu těchto keřů pocházejí už z období na rozhraní spodní a svrchní křídy, tedy před 127 až 110 miliony let př. n.l., a to z Evropy a Číny.

V oligocénu se rozšířily do Severní a v miocénu do Jižní Ameriky. Tyto rostliny obsahují řadu alkaloidů, z nichž nejznámější je efedrin. Ten má na lidské tělo podobné účinky jako adrenalin, tedy rozšiřuje průdušky, zvyšuje srdeční frekvenci a krevní tlak.

Chvojník obsahuje efedrin

Působí však mnohem více stimulačně na nervový systém, přičemž předávkování může vyvolat třes, úzkostné stavy a nespavost. Vzniká na něm závislost, která se projevuje stresem, neklidem, pocity úzkosti, agrese až deprese či naopak euforií, nespavostí a halucinacemi.

Může dojít až ke křečím a ochrnutí dýchacích cest, případně stavu těžkého vyčerpání. Dnes je předepisován jako lék, nejčastěji v podobě synteticky vyráběného pseudoefedrinu v lécích na kašel, je však nechvalně proslulý zejména v souvislosti s dopingem.

Nález bobulí chvojníku na místě posledního rozloučení z doby před 15 000 lety naznačuje, že rostlinu hojně využívali už lidé z doby kamenné, Iberomaurové, kteří tehdy v oblasti žili. Hlavní autor studie Jacob Morales, archeobotanik ze španělské Universidad de Las Palmas na Gran Canaria, k tomu říká:

„Objev podtrhuje důležitost rostlin v životě našich předchůdců dávno předtím, než vzniklo zemědělství a usedlý způsob života.“ Efedrin usnadňuje dýchání a zužuje cévy, a může tak snížit některé typy krvácení.

Jako stimulant však může na druhou stranu zvyšovat krevní tlak i srdeční frekvenci a vést až k záchvatům.

Pohřební hostina v jeskyni

V jeskyni byly kromě lidských ostatků a bobulí chvojníku objeveny také pozůstatky poražených ovcí a ptáků známých jako dropové velcí (Otis tarda), jednalo se zřejmě o obětiny na pohřební hostinu. Morales k tomu říká:

„Je možné, že bobule chvojníku byly konzumovány spolu s dalšími pochutinami během rituální hostiny, které se skupina pozůstalých zúčastnila, aby byly následně pohřbeny v jámě spolu se zesnulým.“.

Chvojník a jeho semenné bobule, zdroj: WikiCommons by Stan Shebs & Bogomolov

„Ephedra může působit jako silný stimulant a má také léčivé vlastnosti,“ říká archeoložka Karen Hardyová z University of Glasgow ve Spojeném království, která se na studii nepodílela. „Je však také potenciálně nebezpečná, její požití však naznačuje hluboké chápání jejích účinků,“ dodává.

Podle Moralese bylo v té době možné získat jakékoliv znalosti o fyziologických účincích rostliny pouze její konzumací. „Semenné bobule chvojníku sloužily jako ‚léčivá potravina‘ ceněná pro své terapeutické i nutriční výhody,“ domnívá se.

K navození transu i léčení

Není jasné, z jakých důvodů prehistoričtí lidé v Maroku konzumovali tuto rostlinu, podle ale Hardyové nesmí být opomenut kontext jejího užití během pohřbu. „Není pochyb o tom, že my lidé jsme se velmi brzy naučili, jak používat rostliny podle jejich vlastností, hledat jejich výhody a pomoc při ovládání přírody,“ myslí si Anna Maria Mercuriová, odbornice na používání pravěkých rostlin z italské univerzity v Modeně a Reggio Emilia, která se výzkumu neúčastnila.

Pokud dobře znali účinky chvojníku, mohli ho využívat i při jiných příležitostech, například při operacích. Podle Moralese byli Iberomaurové zběhlí v extrakci zubů či provádění trepanací (vrtání otvorů do lebky).

„Vzhledem k tomu, že efedrin obsažený v bobulích chvojníku zužuje cévy, mohl být použit k minimalizaci ztráty krve během těchto operací,“ říká. „Jeho antibakteriální a protiplísňové účinky by zase podpořily hojení snížením rizika infekce.“.

Foto: Wiki Commons
Zdroje informací: Nature, Scientific Reports, National Geographic
Štítky:
Související články
Historie 30.11.2024
Starověký Egypt je dodnes fascinující nejen svými monumenty, ale i záhadnými rituály, které utvářely život jeho obyvatel. Mezi tyto tajemné praktiky se nyní přidává i užívání halucinogenních látek, které byly pravděpodobně součástí magických obřadů spojených s plodností. Když nizozemský kurátor zaměřený na řecko-římské exponáty Branko van Oppen de Ruiter začal pracovat pro Muzeum umění v […]
Historie Ostatní 29.11.2024
Vědci z Chathamské univerzity v Pensylvánii objevili v Keni 1,5 milionu let staré stopy, které náležely dvěma různým homininům. Naznačují, že náš předchůdce, Homo erectus, zde žil společně s jiným druhem dvounohého lidoopa. Jedná se o první důkaz, že spolu skutečně mohli interagovat. Kevin Hatala, paleoantropolog z Chathamské univerzity v Pensylvánii, vedl tým odborníků, kteří […]
Historie Ostatní 9.11.2024
Archeologové objevili důkazy o raných křesťanských pohřebních zvyklostech ze čtvrtého století díky bazilice uprostřed egyptské pouště, která i přes nánosy dvou tisíciletí zůstala neuvěřitelně zachovaná. V této bazilice odborníci nalezli více než deset hrobů, z nichž značná část překvapivě patřila ženám a dětem. Při typických křesťanských pohřbech ze čtvrtého století byli duchovní jako kněží nebo […]
Historie 8.11.2024
Forenzní patologové zanalyzovali slavnou fresku Michelangela Buonarrotiho s názvem Potopa, která se nachází v Sixtinské kapli. Podle všeho je na ní zachycena mladá žena s příznaky rakoviny prsu. Výsledky svého zkoumání zveřejnili v odborném časopise The Brest. Odhalené ženská ňadra jsou ve výtvarném umění velmi častým motivem, zpravidla v souvislosti s mateřstvím či erotikou. Mohou […]
Architektura Historie 31.10.2024
Ke konci života už byl zcela slepý, přesto stále úspěšně velel husitským vojskům. Jeho muži ho respektovali jako geniálního stratéga, stejně jako nepřítel. Kontroverze budil už za svého života a rozdílné názory přetrvávají po celých 600 let. Přesně tolik uplynulo od jeho smrti. Co o Žižkovi (ne)víme? Jméno Jan Žižka z Trocnova (1360–1424) si většina […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz