Domů     Historie
Při jeskynním pohřbu před 15 000 lety byli pozůstalí zřejmě v transu
Grotte de Pigeons, zdroj: WikiCommons by Nicolas Perrault III

Ve starověké pohřební jámě v Grotte des Pigeons neboli Jeskyni holubů v severovýchodním Maroku objevili vědci semenné bobule chvojníku (Ephedra). Ty obsahují stimulant efedrin, který mohl pozůstalé uvést do stavu euforie s přítomností halucinací.

Jedná se o důkaz dávného využívání rostlin jako léčiv či k nastolení transu..

Chvojníky jsou bohatě rozvětvené keře připomínající přesličku. První nálezy pylu těchto keřů pocházejí už z období na rozhraní spodní a svrchní křídy, tedy před 127 až 110 miliony let př. n.l., a to z Evropy a Číny.

V oligocénu se rozšířily do Severní a v miocénu do Jižní Ameriky. Tyto rostliny obsahují řadu alkaloidů, z nichž nejznámější je efedrin. Ten má na lidské tělo podobné účinky jako adrenalin, tedy rozšiřuje průdušky, zvyšuje srdeční frekvenci a krevní tlak.

Chvojník obsahuje efedrin

Působí však mnohem více stimulačně na nervový systém, přičemž předávkování může vyvolat třes, úzkostné stavy a nespavost. Vzniká na něm závislost, která se projevuje stresem, neklidem, pocity úzkosti, agrese až deprese či naopak euforií, nespavostí a halucinacemi.

Může dojít až ke křečím a ochrnutí dýchacích cest, případně stavu těžkého vyčerpání. Dnes je předepisován jako lék, nejčastěji v podobě synteticky vyráběného pseudoefedrinu v lécích na kašel, je však nechvalně proslulý zejména v souvislosti s dopingem.

Nález bobulí chvojníku na místě posledního rozloučení z doby před 15 000 lety naznačuje, že rostlinu hojně využívali už lidé z doby kamenné, Iberomaurové, kteří tehdy v oblasti žili. Hlavní autor studie Jacob Morales, archeobotanik ze španělské Universidad de Las Palmas na Gran Canaria, k tomu říká:

„Objev podtrhuje důležitost rostlin v životě našich předchůdců dávno předtím, než vzniklo zemědělství a usedlý způsob života.“ Efedrin usnadňuje dýchání a zužuje cévy, a může tak snížit některé typy krvácení.

Jako stimulant však může na druhou stranu zvyšovat krevní tlak i srdeční frekvenci a vést až k záchvatům.

Pohřební hostina v jeskyni

V jeskyni byly kromě lidských ostatků a bobulí chvojníku objeveny také pozůstatky poražených ovcí a ptáků známých jako dropové velcí (Otis tarda), jednalo se zřejmě o obětiny na pohřební hostinu. Morales k tomu říká:

„Je možné, že bobule chvojníku byly konzumovány spolu s dalšími pochutinami během rituální hostiny, které se skupina pozůstalých zúčastnila, aby byly následně pohřbeny v jámě spolu se zesnulým.“.

Chvojník a jeho semenné bobule, zdroj: WikiCommons by Stan Shebs & Bogomolov

„Ephedra může působit jako silný stimulant a má také léčivé vlastnosti,“ říká archeoložka Karen Hardyová z University of Glasgow ve Spojeném království, která se na studii nepodílela. „Je však také potenciálně nebezpečná, její požití však naznačuje hluboké chápání jejích účinků,“ dodává.

Podle Moralese bylo v té době možné získat jakékoliv znalosti o fyziologických účincích rostliny pouze její konzumací. „Semenné bobule chvojníku sloužily jako ‚léčivá potravina‘ ceněná pro své terapeutické i nutriční výhody,“ domnívá se.

K navození transu i léčení

Není jasné, z jakých důvodů prehistoričtí lidé v Maroku konzumovali tuto rostlinu, podle ale Hardyové nesmí být opomenut kontext jejího užití během pohřbu. „Není pochyb o tom, že my lidé jsme se velmi brzy naučili, jak používat rostliny podle jejich vlastností, hledat jejich výhody a pomoc při ovládání přírody,“ myslí si Anna Maria Mercuriová, odbornice na používání pravěkých rostlin z italské univerzity v Modeně a Reggio Emilia, která se výzkumu neúčastnila.

Pokud dobře znali účinky chvojníku, mohli ho využívat i při jiných příležitostech, například při operacích. Podle Moralese byli Iberomaurové zběhlí v extrakci zubů či provádění trepanací (vrtání otvorů do lebky).

„Vzhledem k tomu, že efedrin obsažený v bobulích chvojníku zužuje cévy, mohl být použit k minimalizaci ztráty krve během těchto operací,“ říká. „Jeho antibakteriální a protiplísňové účinky by zase podpořily hojení snížením rizika infekce.“.

Foto: Wiki Commons
Zdroje informací: Nature, Scientific Reports, National Geographic
Štítky:
Související články
Tradiční pohled archeologů tvrdí, že povodí řeky Amazonky nebylo z hlediska životního prostředí schopné vyživit velkou populaci. Nyní se ukazuje, že je tento názor v rozporu s nálezy uskutečněnými na pláních zvaných Llanos de Moxos, na nichž se nacházejí pozůstatky po velkých předkolumbovských zemědělských společnostech, které zde podle všeho ve velkém pěstovaly kukuřici. Llanos de […]
Historie Objevy 30.1.2025
Věda je plná překvapení – a některá jsou poněkud nečekaná. Dánští paleontologové narazili na unikátní zkamenělinu, která na první pohled nevypadá nijak pozoruhodně. Ve vrstvách prastarých usazenin objevili zkamenělé rybí zvratky, které mohou poskytnout nové informace o stravovacích návycích dávných mořských predátorů. Fosilie byla nalezena na jihovýchodě Dánska v oblasti známé svými dobře zachovanými pozůstatky […]
Každé dávné společenství mělo svoji mytologii, soubor příběhů, jež vysvětlovaly jevy, které nebyly tyto kultury schopny pochopit, a tak je připisovaly nadpřirozenu. Většinou se týkaly původu a smyslu života a vesmíru, případně meteorologických jevů. Zpravidla souvisely s vírou a morálkou a vystupovaly v nich bohové, hrdinové či postavy s nadlidskými schopnostmi. Ačkoliv je vnímáme spíše […]
Dětská kreativita má své kořeny mnohem hlouběji v historii, než jsme si kdy mysleli. Nové výzkumy ukazují, že mnoho jeskynních kreseb z doby ledové mohly vytvořit děti. Tyto objevy mění naše představy o kulturním a společenském životě pravěkých komunit. Analýza jeskynního umění z doby mladého paleolitu, včetně kreseb v jeskyních Margot ve Francii a Las […]
Z Afriky vyšlo hned několik migračních vln Homo sapiens, aby osídlily další kontinenty. Do Evropy se tito vydali před 50 000 lety. Narazili zde na neandertálce, se kterými se před 45 000 až 49 000 lety zkřížili. Ovšem z této vlny se vydělila malá skupina, která se později s neandertálci už nekřížila. Někteří z těchto […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz