Domů     Objevy
Zachovalá mumie mláděte šavlozubé kočky poodhaluje, jak tito tvorové skutečně vypadali
Lopatin-Sotnikova-Klimovsky et al

Paleontologové vědí, že spolu s mamuty pobíhali po povrchu naší planety i šavlozubé kočky, které je lovily. Ovšem téměř dvě stě let se mohli jen dohadovat, jak tito predátoři ve skutečnosti vypadali, a to na základě nálezů zkamenělých kostí, tesáků či občasné stopy.

Nyní bylo ale objeveno v permafrostu Sibiře dokonale zachované tělo mláděte..

Jedná se o mládě druhu Homotherium latidens (česky někdy dýkozubce), které se po severní polokouli prohánělo před 32 000 lety. V roce 2020 „nalezli zmrzlou, mumifikovanou mrtvolu kopáči hledající mamutí kly,“ vysvětluje paleontolog Alexej V. Lopatin z Ruské akademie věd, který po jeho důkladném prozkoumání o nálezu informoval ve svém článku v odborném časopise Scientific Reports.

„Byl jsem nadšený, že vidím tak neuvěřitelný exemplář,“ říká Ashley Reynolds, paleontolog z Kanadského muzea přírody, který se na výzkumu nepodílel.

Silueta jako hyena či medvěd

Zmrzlá mumie byla objevena v permafrostu svrchního pleistocénu na řece Baďaricha na severovýchodě ruského Jakutska. Na stejném místě byli již dříve nalezeni mumifikovaní mamuti a další býložravci, ovšem objev vrcholového predátore je ve srovnání s nálezem jeho kořisti vzácnost, protože počet kořistí ve volné přírodě zpravidla převyšuje počet predátorů.

Vědci jej přijali s obrovským nadšením, protože nález mláděte je ještě cennější než nález dospělého jedince. O této životní etapě toho paleontologové totiž vědí ještě méně než o životě dospělých koček.

Pro rod Homotherium je charakteristická relativně štíhlá a dlouhá hlava, prodloužené zploštělé špičáky s ostrými vroubkovanými hranami, dlouhý krk, vysoké přední končetiny a krátký ocas. Zadní část těla je u něj posazena níže než přední, takže se siluetou podobal dnešním hyenám či medvědům.

V kohoutku měřili tito dýkozubci asi metr, jejich hmotnost se pohybovala okolo 190 až 200 kilogramů. Za svojí kořistí běhali, na rozdíl od „slavnějších“ šavlozubých tygrů rodu Smilodon, kteří kořist přepadával ze zálohy.

Běh jim usnadňovaly velké nosní otvory, které zajišťovaly rychlejší příjem kyslíku.

Porovnání s hlavou stejně starého lvíčete

Tesáky ukryté v tlamě

Zástupci rodu Homotherium latidens obývali Afriku, Eurasii i Severní Ameriku, kde lovili nedospělé mamuty a další megafaunu. Samice někdy tvořily doupata v jeskyní, aby v nich odchovaly svá mláďata, jak dokládá nález zkamenělin z jeskyně Friesehahn v Texasu.

Šelma zřejmě měla své velké tesáky skryté za horním pyskem, když měla zavřenou tlamu, zatímco u Smilodona se předpokládá, že mu čněly ven. U nalezeného, asi třítýdenního kotěte nebyly ještě zuby prořezány, nicméně jeho horní pysk byl dvakrát takový než u moderního lvíčete, což hypotézu podporuje.

Překvapující byla pro odborníky barva srsti mláděte. „Uniformní tmavě hnědá barva srsti mumie se ukázala jako zcela neočekávaná,“ říká Lopatin. Vzhledem k tomu, že se zástupci rodu Homotherium procházeli chladnou stepí s málo stromy, ale spoustou trávy, očekávali odborníci, že kočka bude mít barvu srsti přizpůsobenou pro pohyb v tomto prostředí.

Lopatin a jeho kolegové proto předpokládají, že se mláďata rodila s tmavší srstí, která světlala s přibývajícím věkem. U moderních koček bývají běžné skvrny nebo pruhy na srsti, u tohoto mláděte však po nich nebylo ani stopy.

Foto: Scientific Reports
Zdroje informací: Nature, Scientific Reports, National Geographic
Štítky:
Související články
Objevy Ostatní 27.11.2024
Nejdřív se jevila jako porouchaná a neužitečná RNA. Později se ukázalo, že na ní závisí správné fungování těla. Nyní je z ní naděje pro budoucí léčbu nemocí. O existenci mikroRNA bychom dodnes možná neměli tušení, kdyby si vědci nevšimli zvláštních půdních červů. Byla to háďátka obecná (Caenorhabditis elegans), která normálně měří kolem 1 mm. Jenže mezi […]
Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd obdržel nejvyšší české vědecké ocenění – Národní cenu Česká hlava. Cena vyjadřuje uznání za celoživotní úspěšné a excelentní působení ve výzkumné, vývojové a inovační oblasti, zejména za výzkum spintroniky. Jungwirthův výzkum spintronických pamětí je zásadní pro vývoj procesorových čipů budoucnosti. Tradiční magnetické materiály, které dnes nacházíme i v […]
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
Buňky jsou synonymem něčeho tak malého, že nestačí ani lupa, abychom si je mohli prohlédnout. Bez mikroskopu pro náš zrak neexistují. Jenže to není tak úplně pravda. Některé buňky jsou tak velké, že je lze pohodlně pozorovat pouhým okem. A to není jejich jediná zvláštnost. O setkání s jednobuněčnými obry věděla své jistá paní Marie Harrisová […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz