Domů     Příroda
Domestikace koní proběhla až před 4200 lety, tedy o tisíc let později, než se odborníci domnívali
Zdroj: Pixabay

Koně sehráli důležitou roli v historii lidstva, umožnili lidem cesty na dlouhé vzdálenosti, převoz těžkých břemen i obsluhu strojů. Díky koním se mohli rychle stěhovat z místa na místo i bojovat z jejich hřbetů.

Dřívější zkoumání umístily počátky domestikace těchto ušlechtilých zvířat do doby 3300 až 3000 př.n.l. Nejnovější analýzy ji však posouvají do roku 2200 př.n.l..

V roce 2023 označili vědci příslušníky jámové kultury, jejichž kostry zkoumali, za průkopníky domestikace koní. Tito kočovníci zapřahali dobytek před své vozy, aby asi před 5000 lety opustili vyschlé pastviny ponticko-kaspických stepí a hledali si nový domov v Evropě a Asii.

Cestou pomáhali budovat hlavní kultury doby bronzové, šířili indoevropské jazyky a zanechávali za sebou genetické dědictví pro moderní lidi, spočívající ve zvýšeném riziku roztroušené sklerózy a Alzheimerovy choroby.

Geny moderních koní se celosvětově rozšířily před 4200 lety

Nejnovější analýza 475 starověkých genomů koní, kteří žili před 50 000 lety, a 77 DNA moderních koní však vyvrací myšlenku, že migraci těchto kočovníků doprovázela i migrace velkých stád koní. Ve své studii, publikované v časopise Nature, identifikoval tým výzkumníků, vedený Ludovicem Orlandem, molekulárním archeologem a ředitelem Centra pro antropobiologii a genomiku z Toulouse ve Francii, zřetelné změny v genetice domestikovaných koní až kolem roku 2200 př.n.l.

Doprovázené byly prudkým poklesem genetické rozmanitosti a kratšími intervaly mezi generacemi.

Zdroj: Pixabay

„Až před 4 200 lety se pokrevní linie koní, která byla na sever od kavkazského rozsahu, stala globální,“ komentuje zjištění Orlando a dodává: „Rychlost šíření naznačuje, že lidé domestikovali koně s ohledem na mobilitu.“ Domnívá se, že pokud by lidé jámové kultury migrovali společně s koňmi, tyto koňské geny by se rozšířily už tehdy, ale ony se začaly šířit až asi o 800 let později.

Archeoložka Ursula Brosseder z Leibniz Zentrum für Archäologie v německém Mainzu k tomu podotýká: „Předpoklad, že migrace potřebuje koně, je obecný omyl. Lidé v průběhu historie své migrace chodili převážně pěšky, i tak mohli urazit až 1000 kilometrů za měsíc.“.

Jasné důkazy o domestikaci koní

Pomocí nové techniky Orlandův tým zjistil, že, jak se koně začali šířit, jejich generační doba se zkrátila z něco málo přes sedm let na zhruba čtyři roky. A další genetické důkazy naznačují, že se množili blízce příbuzní koně.

„Žádná z těchto věcí se neděje přirozeně,“ říká Orlando. Jde tak podle něj o jasné známky domestikace. Krevní linie moderních domestikovaných koní, která vznikla kolem roku 2200 př. n.l., se navíc dobře shoduje s archeologickými důkazy, které vyobrazují koně v Mezopotámii či na pohřebních vozech v pohoří Ural.

Zkrácenou generační dobu objevili vědci i u 5000 let starých pozůstatků koní spojených s botajskou kulturou ve Střední Asii, což by podle Orlanda mohlo být známkou pokusu o první domestikaci koně, která však nebyla úspěšná.

S tím nesouhlasí William Taylor, archeolog z University of Colorado Boulder, podle kterého byl vztah zástupců botajské kultury a koní „posledním vzepětím vztahu lovce a kořisti, který ve skutečnosti neměl s domestikací nic společného.“ Jedinými žijícími příbuznými botaiských koní jsou divocí koně Převalského, z nichž šest bylo zahrnuto do genetické analýzy moderních zvířat.

Štítky:
Související články
Dusík tvoří přibližně 78 % zemské atmosféry, přesto většina forem života na naší planetě potřebuje k přežití přijímat ze vzduchu kyslík, zatímco takto přijatý dusík prochází našim tělem nevyužit. Ačkoliv je kyslík vnímán jako symbol života, dýchání čistého kyslíku po delší dobu by nás mohlo zabít! Vzduch na naší planetě tak přestavuje ten nejlépe namíchaný […]
Příroda 14.9.2025
V říši hmyzu vědci objevili zcela neobvyklou strategii rozmnožování, která jakoby snad ani nepocházela z tohoto světa. Královny středomořských mravenců druhu Messor ibericus totiž dokážou produkovat samce jiného druhu, Messor structor, a to bez účasti otců prostřednictvím zvláštního mechanismu připomínajícího klonování. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature popsal tento fenomén jako xenoparitu, tedy reprodukci, při […]
Roztomilý medvídek, který však rozhodně medvědem není, protože se jedná o vačnatce, je národní ikonou Austrálie. Jeho populace se však v posledních desetiletích snižují, ohrožuje je ztráta přirozeného stanoviště, přírodní katastrofy, škůdci i urbanizace. Největší hrozbu však pro ně představuje šířící se epidemie chlamydií. Podaří se koaly zachránit? Chlamydie jsou mikroskopické organismy, které parazitují uvnitř […]
Česko zná nejlepší ekologický projekt roku 2025. Vítězem 17. ročníku soutěže E.ON Energy Globe se stal projekt Ptačích parků, který v sedmi lokalitách pomáhá chránit ohrožené druhy ptáků a dalších živočichů, obnovuje mokřady, krajinu a zároveň nabízí prostor pro vzdělávání i odpočinek veřejnosti. Ptačí parky uspěly v konkurenci více než dvou stovek přihlášených. O vítězi rozhodla […]
Příroda 8.9.2025
Chovatelé zoologické zahrady v tuzemském hlavním městě dosáhli v nedávné době hned několika výrazných úspěchů. Jako první české zoo se té pražské podařil odchov zoborožce běloocasého. Ještě větším lákadlem pro návštěvníky ale nejspíš budou hravá koťata jaguarundi s ryšavým zbarvením Chov zoborožce běloocasého je důležitý z toho prostého důvodu, že ho v přírodě rychle ubývá. Respektive ubývá […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz