Domů     NOVINKY
Mezihvězdný poutník není ztracen: Komunikace s Voyagerem 1 obnovena
Veronika Tyrková 24.4.2024
FOTO: NASA/JPL / Creative Commons / volné dílo

Ve své době patřily k technologické špičce, máloco ale stárne rychleji než technologie. Sonda Voyager 1, která dala nahlédnout za oponu Jupiteru a Saturnu, dojala svět „Bleděmodrou tečkou“ a stala se nevzdálenějším člověkem-vyrobeným objektem ve vesmíru, vysílala poslední půlrok jen nesrozumitelné „blábolení“.

Poslední sbohem se ale nekonalo, inženýrům NASA se opět povedlo krizi zažehnat..

Dvojice sond mise Voyager, každá o velikosti starého Wolkswagenu Brouk, opustily Zemi 15 dní po sobě v létě 1977. Nyní mají opět naději, že za tři roky a tři měsíce oslaví své padesátileté výročí.

Paměť selhává

Nepříjemné problémy tým Voyageru 1 řešil už od listopadu loňského roku. Jak uvedla Doddová: „Je to nejvážnější problém, který jsme měli za dobu, co jsem vedoucí projektu [od roku 2010, pozn. red.], a je to děsivé, protože ztrácíte kontakt se sondou.“ Konverzaci v binárním kódu, obvyklý řetězec jedniček a nul, vystřídalo nesrozumitelné blábolení.

Jak se technikům podařilo zjistit, zdrojem problému je část poškozené paměti v jednom z palubních počítačů, konkrétně subsystému letových dat (FDS). Panuje podezření z nefunkčnosti čipu zodpovědného za ukládání části paměti FDS. V důsledku toho sonda přišla o schopnost odesílat technická a vědecká data zpátky na Zemi.

Umění udržet se při životě

Zda závadu způsobil zásah vysokoenergetické kosmické částice, nebo se po desetiletích fungování jednoduše opotřeboval, není jasné. Jisté naopak je, že oprava nebude jednoduchá. „Představte si, že se snažíte oživit zaseknutý stolní počítač se zamrzlou obrazovkou:

nevidíte kurzor, každý vstup s sebou nese několikadenní zpoždění a mohl by poškodit vzácný artefakt, který je vzdálený miliardy kilometrů,“ shrnula autorka Nadia Drakeová, jejíž rodiče se v 70. letech podíleli na přípravě Zlatých desek s poselstvím od lidstva, které obě sondy mise nesou na palubě.

Po měsících nejistoty ovšem mohli inženýři NASA začít 20. dubna slavit. Poté, co postižený kód umístili na jiná místa v paměti FDS, obdrželi od Voyageru první srozumitelnou zprávu za půl roku. Výhled na obnovení dodávky vědeckých dat je nyní už mnohem optimističtější.

Více o misi Voyager se dočtete v čísle 6/2024, které vyjde 16. května.

Související články
Společnost OpenAI slaví. Nedávno totiž světu představila nový model umělé inteligence o1-preview, která dokáže uvažovat jako člověk. Namísto běžných situací by však měla najít uplatnění především v profesionální sféře. Jedná se o první model z nové řady, který má ambici zlepšit schopnosti strojového uvažování a řešení složitých problémů – zejména v oblastech vědy, kódování nebo […]
Udržitelnost byla dřív jen mantrou nadstavby lepšího života pro dobro přírody, dnes se týká všech. Šest fakult Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích dokonce společně chystá otevření bakalářského studijního programu „Management udržitelnosti“ pro lepší spolupráci mezi akademiky a neakademiky. To přispěje k rozvoji trvale udržitelného přístupu v praxi. Ale kromě toho na jihu Čech mají plné hard-disky […]
Teplota oceánu u Velkého bariérového útesu dosáhla v posledním desetiletí nejvyšší hodnoty za posledních čtyři sta let. Podle odborníků je situace alarmující. „Útes je v nebezpečí, a pokud se neodkloníme od současného kurzu, naše generace bude pravděpodobně svědkem zániku jednoho z těchto velkých přírodních divů,“ uvedl autor nejnovější studie, Benjamin Henley. „Pokud si dáte všechny […]
Vědci z centra CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci vyvinuli nový senzor pro měření v rozmezí od 10 do 90 stupňů Celsia. Na revoluční technologii spolupracovali s odborníky ze Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Základem je nový grafenový derivát, díky kterému je senzor přesný a spolehlivý, zároveň […]
Jen v Česku si míchu poraní až tři stovky lidí ročně. Následky narušení tohoto křehkého spletence nervových vláken jsou zpravidla nevratné. Anebo ne? Kristýna Kárová z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se možnostmi regenerace axonů po míšním poranění intenzivně zabývá.   Potřebuju podrbat na nose, vyhodnotí mozek a vyšle motorickou drahou míchy signál do svalů […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz