Dvě třetiny Čechů věří, že se válka na Ukrajině protáhne na několik let. Ještě před rokem si přitom skoro polovina obyvatel myslela, že ruská invaze potrvá do konce roku 2023. Data z průzkumu veřejného mínění společnosti CEPER ukazují, že se podíl respondentů přesvědčených o dlouhodobé válce na Ukrajině oproti stavu před rokem zvýšil v 9 z 12 středoevropských zemí.

V lednu 2024, před druhým výročím ruské invaze na Ukrajinu, předpokládalo ještě několik let válečných operací mezi 51 a 63 procenty respondentů v celé polovině zkoumaných zemí.

Na 24. února 2024 připadlo druhé výročí invaze na Ukrajinu. Dva roky po počátku války proběhl průzkum mezi obyvateli některých západních sousedů napadené země a v několika dalších středoevropských zemích.

Byli dotazováni na jejich očekávání ohledně možného ukončení rusko-ukrajinské války. Jelikož otázka zůstala stejná jako v průzkumu provedeném o rok dříve, bylo možné sledovat změny v očekáváních obyvatel vybraných zemí.

Počet respondentů přesvědčených, že válka potrvá ještě několik let, se celkově za uplynulých 12 měsíců výrazně zvýšil v České republice, Chorvatsku, Polsku, Rakousku, Severní Makedonii, Slovensku, Slovinsku a Srbsku, ale i v Maďarsku.

Přitom podle průzkumu, který proběhl k prvnímu výročí začátku ukrajinské války, polovina Čechů věřila, že konflikt skončí do konce roku. V letošním roce výrazně vzrostl opačný názor, 63 % Čechů si myslí, že válka na Ukrajině potrvá ještě několik let. Větší pesimisté jsou přitom muži, necelých 73 % očekává vleklý konflikt.

Válka skončí letos, věří na Balkáně

Naproti tomu v Rumunsku, Černé Hoře a Bulharsku se v roce 2024 podíl respondentů očekávajících konec války ještě v aktuálním roce oproti roku 2023 nesnížil. V předcházejícím roce uvedlo 51 procent respondentů v Černé Hoře, 47 procent v Rumunsku a 23 procent v Bulharsku, že válka nepotrvá dlouho.

Názory obyvatel v těchto zemích se za rok nijak výrazně nezměnily: obdobně jako v roce 2023 vyjádřilo názor, že válka skončí do 10 měsíců, 59 procent dotazovaných v Černé Hoře, 49 procent v Rumunsku a 31 procent v Bulharsku.

Obyvatelé těchto tří zemí jsou tak jediní v regionu, kteří se za uplynulý rok nezačali smiřovat s tím, že válka může trvat ještě dlouho. Ve všech třech zemích uvedlo v posledním průzkumu stejné nebo dokonce větší množství respondentů, že válka skončí do konce roku 2024, než kolik jich o 12 měsíců dříve věřilo, že válka ustane nejpozději v prosinci 2023.

Na rozdíl od výše zmíněných tří zemí věří nyní ve zbývajících devíti menší počet respondentů než před rokem, že válka brzy skončí. V regionu tak posílilo přesvědčení, že válka bude trvat ještě dlouho. V roce 2023 to byli Rakušané, kdo nejvíce pochybovali o naději na její rychlé ukončení, když plných 46 procent respondentů uvedlo, že válka potrvá ještě roky.

V roce 2024 jsou to se 63 procenty respondentů opět Rakušané a také Češi, kdo mají největší pochybnosti o možnosti rychlého konce války.

Zatímco před rokem nezastávala v žádné ze zkoumaných zemí většina respondentů názor, že válka potrvá ještě dlouho, letos dlouhé trvání války očekává 60 a více procent respondentů v Rakousku, ČR a Chorvatsku a alespoň nadpoloviční většina respondentů také v Polsku, Slovinsku a Maďarsku.

Před rokem očekávalo dlouhé trvání války v Maďarsku a Polsku mezi 43 a 44 procenty obyvatel, nyní má stejné očekávání v obou zemích nadpoloviční většina. Před prvním výročím počátku plnohodnotné invaze očekávalo vleklou válku 30 procent respondentů na Slovensku a 35 procent ve Slovinsku.

Nyní je to 44 procent Slováků a 58 procent Slovinců, kdo nevěří, že by válka mohla skončit v nadcházejících 10 měsících. Stejné přesvědčení posílilo i mezi obyvateli Černé Hory: oproti loňským 29 procentům očekává nyní dlouhou válku 34 procent dotazovaných.

Metodologie

Průzkum veřejného mínění proběhl ve 12 středoevropských zemích: v Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Chorvatsku, Maďarsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Severní Makedonii, Slovensku, Slovinsku a Srbsku.

Sběr dat proběhl mezi 9. lednem a 1. únorem 2023 a mezi 8. lednem a 7. únorem 2024. Dotazování proběhlo telefonicky na vzorku 1 000 respondentů v každé zemi. Vzorky respondentů byly v každé zemi reprezentativní co do pohlaví, věku a kategorie místa bydliště.