Domů     Ostatní
Proč mají lidé potřebu poznávání?
Veronika Tyrková 24.4.2024
FOTO: Unsplash

Pokud čtete 21. Století, tak pravděpodobně nad věcmi rádi přemýšlíte. Ale přemýšleli jste někdy nad tím, co a jak se dotýká charakterové vlastnosti, kterou v psychologii označujeme jako potřebu poznávání?.

Jejími autory jsou američtí psychologové John T. Cacioppo a Richard E. Petty. Potřebu poznávání popisují jako tendenci lidí častěji vykonávat náročné myšlenkové aktivity a především si je užívat.

Těší vás přemýšlení?

S nadsázkou můžeme říci, že někdo ve volných chvílích s potěšením vyplňuje testy studijních předpokladů a někdo naopak schovává hlavu do písku jakmile hrozí sebemenší namáhání mozkových závitů. Je důležité říci, že lidé mohou spadat do kteréhokoliv z bodů kontinua mezi těmito dvěma extrémy.

Protože lidé s vysokou potřebou poznávání nejen že více přemýšlejí o možnostech rozhodnutí, ale více přemýšlejí i o svých myšlenkách, a spíše hledají dodatečné informace, čekali bychom, že budou méně náchylní k různým zkreslením, kterých se lidé ve svých úsudcích jinak dopouštějí.

Ve výzkumech se ale ukazuje, že lidé s vysokou potřebou poznávání podléhají některým kognitivním zkreslením ve stejné míře jako ostatní, ale k tomuto zkreslení dochází jinými cestami.

Příkladem je reklama

V jedné studii pustili některým účastníkům výzkumu reklamu, která v nich navodila spokojenost, a jiným reklamu, která byla bez emočního náboje. Ukázalo se, že účastníci, kteří shlédli první reklamu měli k propagovanému produktu pozitivnější postoj nehledě na výši jejich potřeby poznávání.

Ukázalo se ale, že mechanismus, kterým k tomuto ovlivnění postoje došlo byl jiný. U lidí s nízkou potřebou poznávání byla cesta přímá. Pocit spokojenosti vyvolal pozitivnější postoj ke zdroji tohoto pocitu.

U lidí s vysokou potřebou poznávání ale reklama vyvolávající spokojený pocit učinila samotné myšlenky o produktu pozitivnější, což vedlo k vstřícnějšímu postoji k produktu.

Jinými slovy, skutečnost, že lidé s vysokou potřebou poznávání více a raději přemýšlejí ještě automaticky neznamená, že výsledky jejich myšlenek budou kvalitnější než u lidí, kteří takovou potřebu poznávání nemají.

Fenomén ukotvení

Je zapotřebí říci, že všechny uváděné informace popisují pouze obecný trend u lidí s vysokou a nízkou potřebou poznávání. Vůči některým typům kognitivních zkreslení mohou být lidé s vysokou potřebou poznávání imunnější.

Děje se tak například, když vyšší míra myšlení může člověka vyvázat z působení nesouvisejícího vodítka (například atraktivity mluvčího).

Příkladem je fenomén ukotvení. Když lidé mají vygenerovat jako odpověď na otázku nějaké číslo (například, kdy se rozpadlo Československo) a poté odhadnout například počet pokusů, který je nutný k tomu, aby byla padesátiprocentní pravděpodobnost, že nám na deseti kostkách padnou všechny šestky, první odpověď se stane takzvanou kotvou a odpovědi na druhou otázku jí budou blíže, než kdyby lidé odpovídali bez kotvy.

Lidé s vysokou potřebou poznávání tomuto efektu nepodléhají tak silně, pravděpodobně proto, že intenzivnějším přemýšlením o druhé otázce se kotvě první otázky dovedou vzdálit.

Autor: Martin Burget

Štítky:
Související články
Nový článek Michaliny Kazek a Lenky Chodákové z Laboratoře molekulární integrativní fyziologie drozofily, který vyšel v prestižním časopise Plos Biology, ukazuje, jak důležité je pro organismy nastavit rovnováhu mezi sílou imunitní odpovědi a ochranou sebe sama před toxickými efekty vlastní imunitní reakce. Zda je lepší mít vyšší šanci přežít boj s patogenem na úkor počtu […]
Když malé dítě nechce jíst neoblíbené jídlo, rodiče v České republice nejspíše řeknou: „Vzpomeň si na hladovějící děti v Africe a buď vděčný, že máš jiný osud než oni.“ V Japonsku se prý říká spíše: „Vzpomeň si na farmáře, který tvrdě pracoval, aby rýži vypěstoval. Když ji nebudeš jíst, bude se cítit špatně, protože jeho úsilí přijde […]
Světu začíná docházet pitná voda. Jejím nedostatkem trpí asi čtvrtina lidí na planetě, do konce roku 2050 jich přibude další miliarda. V průběhu 20. století přitom množství vody využívané lidmi rostlo dvojnásobným tempem oproti růstu populace. Voda, především její nedostatek, se může stát a do budoucna zřejmě i stane zdrojem konfliktu. Peter Gleick, šéf Pacific […]
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Dne 13. března 1964 byla Kitty Genovesová zavražděna rukou Winstona Moseleyho. Přestože volání o pomoc slyšelo 38 svědků, nikdo jí nepomohl a dokonce ani pomoc nezavolal. O tomto příběhu jste už možná slyšeli. Málokdo ale ví, že takto se ve skutečnosti nikdy nestal. Později se totiž zjistilo, že počet nečinně přihlížejících si vymyslel a přibarvil […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz