Za hadího rekordmana byl dosud považován Titanoboa cerrejonensis, jehož pozůstatky byly objeveny v roce 2002 v severovýchodní Kolumbii. Žil zhruba před 60 miliony let a dle odhadů mohl měřit kolem 13 metrů.

Nyní vědci v Indii objevili obratle zřejmě ještě většího příslušníka podřádu hadi….

V hnědouhelném dole Panandhro v indickém státě Gudžarát bylo objeveno celkem 27 zkamenělých obratlů obrovského hada, jejichž stáří je odhadováno na 47 milionů let. Tvor tak žil během eocénu (před 56 až 33,9 miliony let).

Byl pojmenován Vasuki indicus, jeho rodové jméno odkazuje na Vasukiho, mýtického krále hadů v hinduismu, který je často zobrazován omotaný kolem krku jednoho ze tří hlavních hinduistických bohů, Šivy. Obratle pocházejí z dospělého jedince.

Nejdelší had světa?

Vědecký tým se pokusil odhadnout délku těla tohoto gigantického hada, a to na základě vztahu mezi šířkou obratlů hada a jeho délkou. K výpočtu použili dvě sady dat. V prvním případě vzali v potaz údaje od moderních hadů z čeledi hroznýšovitých (Boidae), která zahrnuje největší a nejtěžší dnes žijící hady.

Druhý datový soubor pak zahrnoval všechny žijící druhy hadů. Na základě toho se vědci domnívají, že Vasuki indicus mohl mít tělo dlouhé 12 až 15 metrů, čímž by předčil i Titanoboa.

„Vasuki patří do vyhynulé rodiny hadů, vzdáleně příbuzných krajtám a anakondám, a tak mohou být odhady jeho délky na základě údajů o moderních hadech nepřesné,“ vysvětluje spoluautor studie Debajit Datta, který působí jako výzkumník na Institute of Technology Roorkee v Indianě.

V. indicus patří do skupiny hadů známých jako Madtsoiidae, kteří se poprvé objevili během pozdní křídy (před 100,5 až 66 miliony let) v Jižní Americe, Africe, Indii, Austrálii a jižní Evropě.

Žil podobně jako anakonda

Odborníci se při pohledu na připojení žeber k obratlům hada domnívají, že V. indicus měl široké a válcovitě tělo a většinu času trávil na souši. Vodní hadi mají oproti tomu velmi plochá, proudnicová těla.

Vzhledem k jeho velikosti byl V. indicus zřejmě lovcem ze zálohy, který si kořist podmanil sevřením, obdobně jako moderní anakondy. Dařilo se mu v teplém klimatu s průměrem teplot kolem 28 °C, což je více než dnes.

„Stále je mnoho věcí, které o Vasuki nevíme. Například to, jak využíval své svaly, nebo co jedl,“ vysvětluje Datta. Spoluautor studie Sunil Bajpai, paleontolog obratlovců na IIT Roorkee, pak řekl, že vědecký tým, který pravděpodobně největšího hada na světě zkoumal, doufá, že budou jeho fosilie analyzovány s ohledem na obsahu uhlíku a kyslíku, což by jim mělo pomoci odhalit více o stravě tohoto gigantického plaza.