Domů     Zajímavosti
Zemřel Peter Higgs
Veronika Tyrková 10.4.2024
FOTO: Bengt Nyman / Creative Commons / CC BY 2.0

Ve věku 94 let zemřel 8. dubna 2024 ve svém domě v Edinburghu skotský fyzik Peter Higgs. Svou pověstnou skromnost a plachost překonával jen při rozhovorech o fyzice, kterou dokázal vysvětlit s pozoruhodnou srozumitelností.

Do historie se ale zapsal především jako jeden z objevitelů částice, která váže vesmír dohromady..

K objevu bosonu, který nese jeho jméno, došlo 4. července 2012 na Velkém hadronovém urychlovači v CERNu, respektive tento den počítačové analýzy poprvé ukázaly, že by k jeho vzniku srážka dvou protonů mohla vést.

Jak uvedl sám Peter Higgs: „Nemyslel jsem si, že tato částice bude objevena za mého života.“.

Pro média byl objev Higgsova bosonu senzací. Přirovnával se k přistání člověka na Měsíci, triumfu lidstva, který dokáže vysvětlit vesmír. Generální ředitel CERNu, Rolf-Dieter Heuer, jej nazval „historickým milníkem“ a dokonce padly návrhy, že by měl CERN začít s produkcí nového parfému „Hugo Boson“.

Jako padlý sníh

Pro vědce se objev bosonu rovnal nalezení svatého grálu. Šlo o poslední chybějící dílek standardního modelu částicové fyziky, který unikal detekci po celá desetiletí. Standardní model je jakási „periodická tabulka“ elementárních částic a jejich vzájemných interakcí se silami přírody (kromě gravitace, kterou popisuje obecná relativita).

Model má ale jednu zvláštnost. Předpokládá totiž, že všechny elementární částice mají nulovou hmotnost, pozorování přitom tvrdila opak.

V 60. letech 20. století skupina několika vědců ve třech nezávislých skupinách, mezi nimi i Peter Higgs nebo belgický fyzik Francois Englert (*1932), navrhla, že hmotnost nemusí být základní vlastností částic, ale druhotnou, kterou teprve získávají.

To, co dává částicím jejich hmotnost, má být interakce s kvantovým polem, které prostupuje vesmírem a dává vzniknout také vlastní částici. Tím se může podobat právě padlému sněhu – zatímco člověk s lyžemi se v závějích pohybuje s lehkostí, bez nich se cítí těžký a nepohyblivý. Toto pole, částice i samotný mechanismus později dostaly jméno po Higgsovi.

Významné ocenění

Popsání tohoto mechanismu vyneslo Higgsovi a Englertovi v roce 2013 Nobelovu cenu. Jak tehdy uvedla Švédská královská akademie věd: „I když se zdá, že vesmír je prázdný, toto [Higgsovo, pozn. red.] pole tam je.

Bez něj bychom neexistovali, protože právě z kontaktu s tímto polem získávají částice hmotnost. Teorie navržená Englertem a Higgsem tento proces popisuje.“.

Související články
Vědci z Nigérie ve spolupráci s odborníky z Ineos Oxford Institute for antimicrobial research (IOI) zjistili, že mouchy přítomné v afrických nemocnicích přenášejí bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům, a to dokonce i vůči lékům poslední záchrany. Antimikrobiální rezistence (AMR), při níž si patogenní organismy, jako jsou viry a bakterie, vyvinou odolnost vůči lékům používaným […]
Jedna z nejslavnějších a nejcennějších fosilií na světě, Lucy, zamíří do České republiky. Kostra hominina druhu Australopithecus afarensis, která byla objevena před 50 lety v Etiopii, bude od srpna k vidění v Národním muzeu v Praze. Ale jen po dobu 60 dnů! 3,2 milionu let stará fosilie byla objevena paleoantropologem Donaldem Johansonem a jeho týmem […]
Mikroby umí něco podobného jako mravenci nebo termiti: Staví si společná „hnízda“. Z jedinců se stávají vzájemně komunikující kolonií, což mění jejich vlastnosti. Především tak získávají mnohonásobně vyšší odolnost vůči antibiotikům. Proto biofilmy představují pro medicínu obrovský problém.   Proč to dělají, je zbytečná otázka. Je to očividně výhodné. Lidské snahy jsou proti bakteriím schovaným v biofilmech, […]
Nobelova cena se uděluje od roku 1901, tedy dost dlouhou dobu na to, aby se s odstupem ukázalo, zda se dostávala do správných rukou. V drtivé většině případů ano, omylů a přehmatů je překvapivě málo. Přesto jsou z dnešního pohledu někdy až kuriózní.   Nechme stranou Nobelovu cenu míru, jejíž udělení často vyvolává kontroverze. Do nesprávných rukou se […]
Tradiční pohled archeologů tvrdí, že povodí řeky Amazonky nebylo z hlediska životního prostředí schopné vyživit velkou populaci. Nyní se ukazuje, že je tento názor v rozporu s nálezy uskutečněnými na pláních zvaných Llanos de Moxos, na nichž se nacházejí pozůstatky po velkých předkolumbovských zemědělských společnostech, které zde podle všeho ve velkém pěstovaly kukuřici. Llanos de […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz