Domů     Medicína
Kam pro nová antibiotika? Třeba do mraveniště
Veronika Tyrková 10.4.2024
FOTO: ETF89 / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Antibiotika jsou názorným dokladem toho, že ani nápad pečlivě okopírovaný od přírody nemusí v rukou člověka fungovat stejně dobře a vytrvale. Účinnost těchto léků už nějakou dobu povážlivě klesá, a tak se hledají náhrady.

Kde? Samozřejmě zase v přírodě. .

Slabiny antibiotik jsou především upozorněním, že bychom měli patenty přírody zkoumat podrobněji a v širších souvislostech. A také brát v úvahu, že mikroorganismy se v boji o místo na Zemi neustále přizpůsobují a zvyšují svou odolnost.

Ztížit jim to můžeme třeba tím, když v léku nepoužijeme jednu antimikrobiální látku, ale směs vícerých. Přesně to dělají afričtí mravenci matabele (Megaponera analis), když léčí své zraněné v nekonečné válce se svým jediným zdrojem potravy – termity.

Léčivé substance, které k tomu účelu produkují, by se mohly stát modelem pro vývoj nových antibiotik.

Mravenčí ošetřovna

Nesmírně důmyslné je přitom nejen složení antibiotické směsi mravenců, ale i celý systém jejich péče o infekční rány. Jak zjistil výzkum biologa Erika Franka z Univerzity Julia Maxmiliana v Würzburgu, který matabele sledoval, v mraveništích existuje oddělení fungující jako skutečná ošetřovna se specializovanými pečovateli.

Boje s termity jsou kruté, zranění si feromonovými signály přivolávají pomoc. A opravdu se jí dočkají – kolona je transportuje zpět do mraveniště, na ošetřovnu. Pokud Pokud mravenčí ošetřovatelé najdou v zranění známky infekce, začnou ze žlázy na zádech uvolňovat sekret se směsí antimikrobiálních látek a tou potírají ránu.

Naděje pro lidské léky

Frankovi a jeho kolegům se také podařilo identifikovat hlavního původce zánětů. Byla jím bakterie Pseudomonas aeruginosa, která je často zodpovědná také za infekce ran u lidí, ale i onemocnění jako zánět močového měchýře nebo středního ucha.

Mravenčí recept na antibiotický lék proti ní by tedy byl velmi užitečný i pro lidstvo. Chemické rozbory ukázaly, že vysoce účinný mravenčí sekret je směs více než stovky jednotlivých látek, z nichž polovina má buď antimikrobiální vlastnosti, nebo urychluje hojení ran.

To představuje několik desítek receptur, z nichž by po důkladnějším výzkumu mohl vzejít nadějný kandidát pro vývoj nových přípravků pro léčbu infekcí způsobených nebezpečnými bakteriemi Pseudomonas, protože část stávajících antibiotik už ztrácí účinnost.

Více se dočtete v čísle 4/2024.

Autorka: Kateřina Pavelcová

Související články
Výzkumný tým Pavla Plevky z institutu CEITEC Masarykovy univerzity popsal strukturu a replikační cyklus bakteriofága, který si dokáže bez problémů poradit s bakterií, proti níž přestávají působit existující antibiotika. Je to obrovská naděje pro lidi s oslabenou imunitou nebo chronickým onemocněním, jimž hrozí vážné infekce. Bakteriofágy jsou viry, které se množí v bakteriálních buňkách. Když […]
Lidé žijící ve městě či blízko civilizované oblasti jsou pod vlivem mnoha druhů záření, ať už se jedná o rádiové vlny, ultrafialové záření ze Slunce, infračervené záření či vysokofrekvenční záření. Poslední jmenované využívají ke své funkci mobilní telefony, stejně jako televize či mikrovlnné trouby. Ohrožují tyto vlny lidské zdraví? Lidské tělo tato různá záření v […]
Některým žralokům se nový chrup obnoví každých několik týdnů, krokodýli mohou během svého života vystřídat i tisíc zubů. Člověk má nárok na jediný reparát, pak nezbývá než se smířit s mezerou, implantátem nebo můstkem. Do pár let by ale mohla přibýt další možnost – po aplikaci injekce počkat, až nový zub opět doroste. Nějakou formou bezzubosti […]
Záhadný virus, označovaný jako „lenochodí horečka“ byl kdysi omezen jen na Amazonii, nyní se však, poté co prošel genetickými změnami, díky kterým je silnější, šíří po celé Americe a první případy se objevily už i v Evropě. Máme se bát? Virus oropouche (čti oropuče), jak se odborně nazývá, byl až donedávna relativně neznámým, výskyt se […]
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk, plánovat budoucnost a také spolupracovat. Podle čerstvé studie však naše rozvinuté mozky mají jednu nevýhodu. Oblasti, které se během lidské evoluce rozšířily nejvíce, se zároveň […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz