Domů     Příroda
Klíšťata z měst jsou častěji infikovaná než ta z přírody
Martin Janda 23.3.2024

Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila.

V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě.

U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 % klíšťat. Projekt „Klíšťata ve městě“ odstartoval vloni a potrvá ještě tři roky.

S parazitology z Biologického centra AV ČR (BC AV ČR) na něm spolupracují odborníci ze Státního zdravotního ústavu v Praze (SZÚ) a VŠB – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Zapojit se bude moci i veřejnost, kterou vědci vyzývají k nahlašování výskytu a nahrávání fotografií klíšťat prostřednictvím webového portálu.

„Celkově jsme v prvních osmi měsících projektu nashromáždili přes tři tisíce klíšťat z městských a příměstských parků a lesoparků. Otestovali jsme je na přítomnost pěti druhů bakterií, které mohou způsobovat onemocnění člověka.

Téměř polovina klíšťat, přesně 44 procent, bylo infikováno alespoň jednou z bakterií,“ říká vedoucí projektu Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Bakterie způsobující lymeskou borreliózu vědci nacházeli nejčastěji, a to u 26 procent klíšťat.

Aktivitu klíšťat sledují vědci průběžně po celý rok ve vybraných parcích v Praze, Ostravě a Českých Budějovicích. Nárazově jednou za sezónu sbírají klíšťata i ve všech ostatních krajských městech ČR. „Výrazný rozdíl jsme zaznamenali mezi jednotlivými parky i jejich částmi podle toho, zda se jednalo o centrální městské udržované parky nebo spíše o lesoparky s křovinami a stromy.

Na různých místech jsme našli od 1 až po 72 klíšťat na sto metrů čtverečních,“ říká Václav Hönig s tím, že nejvíc se vyskytují v méně udržovaných částech parku. Na pravidelně sekaném trávníku byly nálezy klíšťat ojedinělé.

Ačkoli lze předpokládat, že v městských parcích bude výskyt klíšťat nižší než v lesích, není tomu tak. „V průměru jsme ve všech krajských městech nalezli 15 aktivních klíšťat na sto metrů čtverečních, což je výrazně více, než nacházíme v lesích,“ říká vedoucí NRL pro desinsekci a deratizaci SZÚ Martin Kulma.

„Zajímavé je, že jsme ojedinělá aktivní klíšťata našli i v teplejších dnech prosince, ledna i února,“ dodává.

V laboratořích BC AV ČR a SZÚ pak byla pomocí metody PCR klíšťata testována na přítomnost bakterií způsobujících onemocnění člověka a zvířat. Kromě původce lymeské borreliózy (Borrelia burgdorferi sensu lato) se vědci zaměřují na příbuzné borrelie způsobující návratné horečky (B. myiamotoi), dále původce anaplazmózy (Anaplasma phagocytophilum), neoehrlichiózy (Neoehrlichia mikurensis) a rickettsiózy (Rickettsia sp.).

„Zdravotní riziko spojené s nemocemi přenášenými klíšťaty máme spjaté především s návštěvou lesů, které jsou přirozeným prostředím výskytu klíšťat. Jak ukazují naše výsledky, s klíšťaty a také s infekcemi, které přenášejí, se můžeme setkat častěji v městských parcích, lesoparcích a na zahradách než v lesích.

Ve městech, kde je významně vyšší frekvence pohybu lidí a jen málokdo použije repelent před procházkou v parku, či se po návratu ze zahrady zkontroluje, zda nemá přisáté klíště, představuje městská zeleň vysoké zdravotní riziko,“ vysvětluje Kateřina Kybicová, vedoucí NRL pro lymeskou borreliózu SZÚ, a dodává, že stejné výsledky vysoce infikovaných klíšťat pozorují v pražských lesoparcích posledních deset let.

Odborníci se proto snaží identifikovat i podmínky, za kterých se populacím klíšťat a jimi přenášeným bakteriím ve městech daří, aby mohli navrhnout postupy, jak riziko infekce minimalizovat.

Do sledování aktivity klíšťat, a to nejen ve městech, se bude brzy moci zapojit i veřejnost. Pomocí aplikace, která se právě vyvíjí, bude možnost hlásit nálezy klíšťat přisátých na lidech nebo na domácích mazlíčcích i nalezených například na zahradě.

„Informace o výskytu lidmi nahlášených klíšťat a také jejich fotografie si pak budou moci všichni prohlédnout v interaktivní mapě,“ dodává Pavel Kukuliač z VŠB-TUO. Testovací verze aplikace by měla být dostupná na přelomu roku 2024/2025.

„S pomocí veřejnosti chceme zjistit, které lokality jsou vysoce rizikové a odkud si nejčastěji domů přinesete klíště,“ říká Pavel Švec z VŠB-TUO. „Pomozte nám s vývojem aplikace a už nyní nahrajte fotku klíštěte na webové stránky,“ dodává.

Díky zapojení veřejnosti odborníci získají důležité informace o tom, v jakých místech a obdobích sezóny klíšťat se s nimi člověk nejčastěji setkává. Z těchto znalostí pak budou vycházet doporučení a také preventivní opatření, která je třeba dodržovat při pobytu v přírodě, ať již v udržovaném městském parku, lesoparku nebo v lese.

„Ačkoli očkování proti lymeské borrelióze dosud nemáme k dispozici, je dobré připomenout očkování proti další ze závažných infekcí přenášených klíšťaty, proti klíšťové encefalitidě. Neváhejme této ochrany využít.

U lymeské borreliózy pak zdůrazňuji důležitost rychlého odstranění přisátého klíštěte, kterým výrazně omezíme riziko nákazy,“ připomíná ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

Zdroj: Boiologické centrum AV ČR

Foto: Petr Ptašek

Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz