Domů     Příroda
Plaz přezdívaný „tank z triasu“ byl bratrancem dnešního krokodýla
Zdroj: Márcio L. Castro

V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let).

Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází s tím, čí příbuzný to vlastně byl..

Druh, kterému nalezené fosilie patří, nyní vědci pod vedením Williama Reyese, působícího na Texaské univerzitě v Austinu, pojmenovali Garzapelta muelleri. Jméno rodu kombinuje „Garza“ podle místa, kde byl nalezen, s „pelta“, což v latině znamená „štít“.

Druhové jméno ctí nálezce Muellera. Aetosauři se po Zemi proháněli během pozdního triasu, podle všechno obývali všechny kontinenty kromě Austrálie a Antarktidy. Byli to všežravci. Jejich dnešní nejbližší příbuzní, krokodýli, jsou přitom striktně masožraví.

Unikátní tvar pancíře

Charakteristikou aetosaurů byl „pancíř“, vytvořený ze zkostnatělých destiček osteodermů, který je chránil před útoky predátorů. Díky němu se jim přezdívalo „tanky triasu“. Většina aetosaurů patří do jedné ze dvou hlavních skupin:

Aetosaurinae a Stagonolepidoidea. Ovšem Garzapelta muelleri měl na zádech osteodermy, které se podobaly druhu Aetosaurinae zvaného Rioarribasuchus chamaensis, ale i laterální osteodermy (středové hroty), které se nacházely u rodu zahrnutém do druhu Stagonolepidoidea, zvaného Desmatosuchus.

Zdroj: William Reyes

William Reyes k tomu říká: „Máme k dispozici velkou část hřbetního krunýře neboli zadního pancíře, sahající od zadní části krku pře oblast ramena až po špičku ocasu.“ Což je podle něj velmi neobvyklé, protože většinou je nalezena jen malá část fosilie.

Na základě zkoumání pancíře došli vědci k závěru, že G. muelleri má celkově více společného s Aetosaurinae. Jeho hroty se zřejmě vyvinuly nezávisle v procesu zvaném konvergentní evoluce, kdy si dva nepříbuzné či vzdáleně příbuzné druhy nezávisle na sobě vyvinou podobné vlastnosti.

Obrněný krokodýl

„Konvergence osteodermů u vzdáleně příbuzných aetosaurů byla zaznamenána již dříve, ale krunýř Garzapelta muelleri je toho nejlepším příkladem a ukazuje, do jaké míry se to může stát a jaké problémy to způsobuje v našich fylogenetických analýzách,“ vysvětluje Reyes.

Fosilie tohoto aetosaura vyniká mezi ostatními díky řadě unikátních vlastností, včetně právě dosud nevídané kombinaci kostěných plátů.

Garzapelta muelleri byl obrovský obrněný „bratranec“ dnešního krokodýla, který měl kostěné pláty zapuštěné do kůže a podél boků se mu táhly po celé délce těla postranní osteodermy, připomínající zakřiveného hroty.

„Vezměte moderního krokodýly a proměňte ho v pásovce,“ komentuje vzhled tohoto aetosaura Reyes. Po naší planetě chodil asi před 215 miliony lety. Měl silné končetiny a na délku měřil asi 5 metrů.

Štítky:
Související články
Když vinař vylisuje poslední kapku moštu, zůstane mu hromada zbytků – slupky, semena, stopky. Pro většinu lidí bezcenný odpad, pro vědce z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) ale hotový poklad. Z matoliny, jak se této směsi říká, se totiž může stát surovina, která najde cestu do pekáren, kosmetických salónů i do průmyslových dílen. […]
Medicína Příroda 12.11.2025
Rozhodně se neřadí k zástupcům živočišné říše, kteří by se mezi lidmi těšili nějaké oblibě. A to nejen kvůli svému vzhledu. Upíři se totiž, jak napovídá jejich název, živí krví. Kromě toho jsou také přenašeči obávané smrtelné nemoci Upíři obecní žijí v oblastech Střední a Jižní Ameriky. Jedná se o druh netopýra, který napadá hospodářská […]
Příroda 10.11.2025
Zničující vedro patří k palčivým problémům souvisejícím se změnami klimatu. Na svém kontě už má mnoho lidských životů. Nedávno navíc výzkum víc jak stovky špičkových odborníků přišel s šokujícím závěrem, jež se této problematiky týká V posledních letech byl vliv lidské činnosti na zvyšování teplot studován opakovaně. Vědci ve svých modelech vycházeli ze dvou scénářů […]
Většina rostlin potřebuje k tomu, aby vzkvétala, přijímat dusík, často obsažený v umělých hnojivech. Jen některé se bez něj obejdou. A právě na ně se zaměřili vědci, aby studovali, zda by se změny, ke kterým u nich došlo, daly adaptovat i na plodiny potřebné k našemu přežití, jako jsou pšenice, kukuřice či rýže. Pro většinu […]
Historie Příroda 5.11.2025
Tihle ptáci se de facto stali jakýmisi kolegy archeologů. Řeč je o orlosupech bradatých, kteří na stavbu hnízd používají coby materiál různé ukořistěné předměty. Díky tomu mohli španělští vědci odhalit řadu cenných artefaktů Experti, kteří se rozhodli nahlédnout do 12 opuštěných hnízd orlosupů v jižním Španělsku, museli projevit určitou dávku odvahy. K těžko přístupným „obývakům“ […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz