Domů     Objevy
Nové léky vznikají pomalu. V Olomouci jejich vývoj urychlí proslulý chemik
Jan Zelenka 22.3.2024

Rychlejší, levnější a také ekologicky udržitelnější vývoj léků umožní průlomová technologická platforma AMADEUS, kterou ve výzkumném institutu CATRIN při Univerzitě Palackého vyvíjí Alexander Dömling. Evropská výzkumná rada mu na to udělila prestižní grant s dotací 3,4 milionu eur.

Cíl pětiletého projektu prozrazuje již jeho název: Automatizované, miniaturizované a zrychlené objevování léčiv (AMADEUS). Výzkumníci budou provádět chemické syntézy ve stotisíckrát menších rozměrech, než je v současnosti běžné.

AMADEUS bude denně syntetizovat tisíce malých molekul v nano- nebo pikolitrových objemech. Tyto molekuly vzniknou ze stovek chemických reakcí, které dokážeme účinně zkoumat a vylepšovat jejich vlastnosti pomocí umělé inteligence.

Mojí ambicí je zcela změnit přes padesát let starý postup rané fáze vývoje léků. Miniaturizace by ji měla nejen urychlit, ale také výrazně omezit množství vzniklého toxického odpadu. Kromě lékařské chemie lze novou technologii uplatnit například v katalýze při vylepšování vlastností materiálů nebo rostlin,“ vysvětluje Dömling působící v univerzitním Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN), o němž jsme psali v březnovém vydání časopisu 21. Století.

CATRIN All Stars Team

Problematikou miniaturizace a automatizace se profesor Dömling zabývá také v rámci evropského projektu ERA Chair ACCELERATOR. Hlavním pilířem tohoto výzkumu jsou vícesložkové organické reakce, které umožňují přípravu a testování desítek tisíc chemických látek najednou, navíc velmi hospodárným způsobem.

Profesor Dömling je na Univerzitě Palackého první nositel prestižního ERC grantu v kategorii Advanced. Tyto granty se zaměřují na podporu mezinárodně uznávaných odborníků, kteří se již etablovali v oboru a prokazatelně ho ovlivnili.

V náročné soutěži ERC ale v minulosti také uspěl, a to dokonce čtyřikrát, fyzikální chemik Michal Otyepka, vědecká star a jedna z nejviditelnějších tváří CATRIN.

Držitel více než sedmdesáti patentů

Prof. Alexander Dömling, Ph.D. studoval chemii a biologii na Technické univerzitě v Mnichově. Doktorát získal u světoznámého vědce Ivara Ugiho. Postgraduální období strávil u dvojnásobného nobelisty Barryho Sharplesse ve Scripps Research Institute v Kalifornii.

Potom působil na University of Pittsburgh, kde získal několik velkých grantů a zkušenosti z výpočetní a strukturní biologie, které využil například při návrhu léčiv. Následně pracoval jako vedoucí katedry designu léčiv na Univerzitě v Groningenu, kde vybudoval oddělení se zhruba 30 studenty a spolupracovníky.

Má také bohaté zkušenosti s komercializací výsledků výzkumu. Získal více než 70 patentů a spoluzaložil šest biotechnologických společností.

Související články
Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším. Už od svého objevu v Itálii roku 1931 […]
Ve svém nejmenším provedení měří 11–13 milimetrů. Je tedy tak akorát drobný, aby se vešel do trávicího ústrojí. Řeč však není o žádné bakterii, ale o unikátním vynálezu vědců z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který dokáže tisknout efektivní náhrady tkáně přímo v lidském těle. Nový chirurgický nástroj pojmenovali u protinožců jako F3DB, což je […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz