Domů     Příroda
Klíšťata z měst jsou častěji infikovaná než ta z přírody
Martin Janda 23.3.2024

Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila.

V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě.

U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 % klíšťat. Projekt „Klíšťata ve městě“ odstartoval vloni a potrvá ještě tři roky.

S parazitology z Biologického centra AV ČR (BC AV ČR) na něm spolupracují odborníci ze Státního zdravotního ústavu v Praze (SZÚ) a VŠB – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Zapojit se bude moci i veřejnost, kterou vědci vyzývají k nahlašování výskytu a nahrávání fotografií klíšťat prostřednictvím webového portálu.

„Celkově jsme v prvních osmi měsících projektu nashromáždili přes tři tisíce klíšťat z městských a příměstských parků a lesoparků. Otestovali jsme je na přítomnost pěti druhů bakterií, které mohou způsobovat onemocnění člověka.

Téměř polovina klíšťat, přesně 44 procent, bylo infikováno alespoň jednou z bakterií,“ říká vedoucí projektu Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Bakterie způsobující lymeskou borreliózu vědci nacházeli nejčastěji, a to u 26 procent klíšťat.

Aktivitu klíšťat sledují vědci průběžně po celý rok ve vybraných parcích v Praze, Ostravě a Českých Budějovicích. Nárazově jednou za sezónu sbírají klíšťata i ve všech ostatních krajských městech ČR. „Výrazný rozdíl jsme zaznamenali mezi jednotlivými parky i jejich částmi podle toho, zda se jednalo o centrální městské udržované parky nebo spíše o lesoparky s křovinami a stromy.

Na různých místech jsme našli od 1 až po 72 klíšťat na sto metrů čtverečních,“ říká Václav Hönig s tím, že nejvíc se vyskytují v méně udržovaných částech parku. Na pravidelně sekaném trávníku byly nálezy klíšťat ojedinělé.

Ačkoli lze předpokládat, že v městských parcích bude výskyt klíšťat nižší než v lesích, není tomu tak. „V průměru jsme ve všech krajských městech nalezli 15 aktivních klíšťat na sto metrů čtverečních, což je výrazně více, než nacházíme v lesích,“ říká vedoucí NRL pro desinsekci a deratizaci SZÚ Martin Kulma.

„Zajímavé je, že jsme ojedinělá aktivní klíšťata našli i v teplejších dnech prosince, ledna i února,“ dodává.

V laboratořích BC AV ČR a SZÚ pak byla pomocí metody PCR klíšťata testována na přítomnost bakterií způsobujících onemocnění člověka a zvířat. Kromě původce lymeské borreliózy (Borrelia burgdorferi sensu lato) se vědci zaměřují na příbuzné borrelie způsobující návratné horečky (B. myiamotoi), dále původce anaplazmózy (Anaplasma phagocytophilum), neoehrlichiózy (Neoehrlichia mikurensis) a rickettsiózy (Rickettsia sp.).

„Zdravotní riziko spojené s nemocemi přenášenými klíšťaty máme spjaté především s návštěvou lesů, které jsou přirozeným prostředím výskytu klíšťat. Jak ukazují naše výsledky, s klíšťaty a také s infekcemi, které přenášejí, se můžeme setkat častěji v městských parcích, lesoparcích a na zahradách než v lesích.

Ve městech, kde je významně vyšší frekvence pohybu lidí a jen málokdo použije repelent před procházkou v parku, či se po návratu ze zahrady zkontroluje, zda nemá přisáté klíště, představuje městská zeleň vysoké zdravotní riziko,“ vysvětluje Kateřina Kybicová, vedoucí NRL pro lymeskou borreliózu SZÚ, a dodává, že stejné výsledky vysoce infikovaných klíšťat pozorují v pražských lesoparcích posledních deset let.

Odborníci se proto snaží identifikovat i podmínky, za kterých se populacím klíšťat a jimi přenášeným bakteriím ve městech daří, aby mohli navrhnout postupy, jak riziko infekce minimalizovat.

Do sledování aktivity klíšťat, a to nejen ve městech, se bude brzy moci zapojit i veřejnost. Pomocí aplikace, která se právě vyvíjí, bude možnost hlásit nálezy klíšťat přisátých na lidech nebo na domácích mazlíčcích i nalezených například na zahradě.

„Informace o výskytu lidmi nahlášených klíšťat a také jejich fotografie si pak budou moci všichni prohlédnout v interaktivní mapě,“ dodává Pavel Kukuliač z VŠB-TUO. Testovací verze aplikace by měla být dostupná na přelomu roku 2024/2025.

„S pomocí veřejnosti chceme zjistit, které lokality jsou vysoce rizikové a odkud si nejčastěji domů přinesete klíště,“ říká Pavel Švec z VŠB-TUO. „Pomozte nám s vývojem aplikace a už nyní nahrajte fotku klíštěte na webové stránky,“ dodává.

Díky zapojení veřejnosti odborníci získají důležité informace o tom, v jakých místech a obdobích sezóny klíšťat se s nimi člověk nejčastěji setkává. Z těchto znalostí pak budou vycházet doporučení a také preventivní opatření, která je třeba dodržovat při pobytu v přírodě, ať již v udržovaném městském parku, lesoparku nebo v lese.

„Ačkoli očkování proti lymeské borrelióze dosud nemáme k dispozici, je dobré připomenout očkování proti další ze závažných infekcí přenášených klíšťaty, proti klíšťové encefalitidě. Neváhejme této ochrany využít.

U lymeské borreliózy pak zdůrazňuji důležitost rychlého odstranění přisátého klíštěte, kterým výrazně omezíme riziko nákazy,“ připomíná ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

Zdroj: Boiologické centrum AV ČR

Foto: Petr Ptašek

Související články
Objevy Příroda 10.2.2025
Vlastně je to pochopitelné: Tmavé barvy pohlcují příliš mnoho tepla ze slunečního záření, což v případě srsti nebo peří může rychle vést k přehřátí těla. Na změnu klimatu tak někteří živočichové reagují tím, že raději nechají své syté barvy vyblednout. Jenže pak je možné, že nebudou mít potomstvo. Zvířata mají jen omezené možnosti, jak se vyrovnávat se […]
Příroda 8.2.2025
Letos bude mít premiéru druhá řada seriálu Last of Us, ve kterém parazitická houba mění lidi v zombie. To, co je pro lidi televizní zábavou, je však pro některé nebohé pavouky krutou realitou. V severním Irsku biologové objevili houbu, která parazituje na pavoucích, přičemž ovládá jejich chování. Podle vědců, kteří svou práci publikovali v odborném […]
Český vědecký tým dosáhl mimořádného úspěchu v oblasti geologického výzkumu. V jižní Albánii, v oblasti Vromoner, Expedice Neuron Atmos odhalila největší podzemní termální jezero na světě. Nadace Neuron finančně podpořila tuto expedici a umožnila tak pořízení klíčového vybavení, které vedlo k potvrzení tohoto světově významného objevu. Už v roce 2021 čeští vědci narazili na rozsáhlý […]
Jedna z nejslavnějších a nejcennějších fosilií na světě, Lucy, zamíří do České republiky. Kostra hominina druhu Australopithecus afarensis, která byla objevena před 50 lety v Etiopii, bude od srpna k vidění v Národním muzeu v Praze. Ale jen po dobu 60 dnů! 3,2 milionu let stará fosilie byla objevena paleoantropologem Donaldem Johansonem a jeho týmem […]
Mikroby umí něco podobného jako mravenci nebo termiti: Staví si společná „hnízda“. Z jedinců se stávají vzájemně komunikující kolonií, což mění jejich vlastnosti. Především tak získávají mnohonásobně vyšší odolnost vůči antibiotikům. Proto biofilmy představují pro medicínu obrovský problém.   Proč to dělají, je zbytečná otázka. Je to očividně výhodné. Lidské snahy jsou proti bakteriím schovaným v biofilmech, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz