Domů     Historie
Proč vymřel největší lidoop všech dob?
Zdroj: University College London

Obří lidoop známý jako Gigantopithecus blacki měřil téměř tři metry na výšku a vážil kolem 270 kg. Druh přežíval dva miliony let v hustých čínských lesích, kde se živil žvýkáním ovoce a listů. Před 215 000 lety však došlo k jeho vyhynutí.

Má se za to, že za to mohly změny klimatu. Nejnovější studie přináší vysvětlení, proč k tomu došlo zrovna u něj, když jemu příbuzný druh přežil..

Rod Gigantopithecus poprvé popsal paleontolog německo-nizozemského původu Ralp von Koenigswald v roce 1935. Neobvykle velkou stoličku tohoto tvora objevil v čínské lékárně v Hongkongu, kde ji prodávali spolu s dalšími kostmi a zuby vyhynulých tvorů jako „dračí zuby“ a „dračí dosti“, užívané tradiční čínskou medicínou.

Druhové jméno blacki zvolil jako poctu kanadskému paleoantropologovi Davidsonovi Blackovi, který studoval lidskou evoluci v Číně, kde objevil pozůstatky Homo erectus.

Od té doby bylo nalezeno asi 1000 pozůstatků Gigantopitheca blacki, jednalo se především o zuby a části čelistí. Tento současnému orangutanovi podobný tvor žil v časném až středním pleistocénu, zhruba v období před 2,3 miliony až 215 000 lety, v oblasti dnešní jižní Číny a severního Vietnamu.

Podle odhadů měřil kolem 270 cm a vážil 270 kg, což je o 40 % více než průměrný gorilí samec. Je však také možné, že měl jen nepoměrně velké zuby vzhledem k velikosti těla.

Spokojený obyvatel lesa

Jednalo se pravděpodobně o největšího lidoopa všech dob. Ve studii, zveřejněné nedávno v časopise Nature, využili vědci, pod vedením Kiry Westawayové, geochronoložky z Macquarie University v australském Sydney, kombinaci geologických dat, pylových záznamů a stop uchovaných ve fosiliích zubů k tomu, aby stanovili časovou osu vyhynutí tohoto obřího tvora.

Nejstarší fosilie pocházejí z doby před 2 miliony lety z jeskyně Baikong, nejmladší pak z doby před 380 000 až 310 000 z jeskyně Hei.

Zdroj: H. Bocherens

„V raných jeskynních nálezech se vyskytují stovky zubů G. blacki,“ říká Westawayová, „ale v těch mladších, kdy byl druh již na pokraji vyhynutí, jich najdeme jen několik.“ V době před zhruba 2 miliony let obýval Gigantopithec stálezelené smíšené lesy jižní Číny, v nichž převládaly břízy, duby, borovice a kaštanovce.

Vedle listů sestávala jeho strava také ze stonků, kořenů, hlíz a travin, které doplňoval plody morušovníkovitých rostlin, mezi něž patří například fíkovník, chlebovník či morušovník.

Klimatická změna mu nesvědčila

Před přibližně 700 000 lety však došlo ke klimatickým změnám, při kterých husté lesy ustoupily otevřeným pastvinám. Populace Gigantopitheca se kvůli tomu zmenšila, protože měla problém opatřit si dostatek potravy, na kterou byli tito tvorové zvyklí.

Postupně jich ubývalo, až v době cca před 215 000 lety došlo k jejich vyhynutí. Záhadou pro vědce však zůstalo, proč orangutan čínský (Pongo weidenreichi), který žil ve stejné době, všechny změny, které u Gigantopitheca vedly k jeho záhubě, ustál.

Na změnu se adaptoval rychle tím, že se začal živit vláknitými rostlinami, které byly snadněji dostupné.

Při zkoumání zubů obřího lidoopa, které pocházely z doby přibližně před 400 000 až 320 000 lety, vědci objevili změny na zubech, které svědčí o tom, že i Gigantopithecus se snažil přizpůsobit novým životním podmínkám.

Fosilie zubů vykazují stejné opotřebení jako zuby pand, které byly a jsou specialistkami na pojídání bambusu. Osudným se mu však stala neschopnost přizpůsobit se změnám dostatečně rychle. Proti němu hrála i jeho vlastní velikost.

Příliš velký a pomalý v adaptaci

Kvůli ní se pohyboval spíše po zemi, zřejmě měl pomalou chůzi po čtyřech, přičemž není jasné, zda se o zem opíral celými dlaněmi, nebo jen kotníky prstů jako dnešní orangutani. Při obstarávání si jídla v novém prostředí tak byl omezen tím, jak daleko se mohl odvážit pro potravu dojít.

Nesvědčila mu ani sezónnost dostupnosti některých potravin. Orangutan čínský i Homo erectus, který se tehdy v oblasti již vyskytoval, byli při uspokojování svých potřeb stran výživy mnohem flexibilnější.

Na rozdíl od obřího Gigantopitheca jim zároveň stravy stačilo násobně méně, neboť orangutan vážil jen asi 35 kg a Homo erectus kolem 45 kg.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 4/2024, které vyšlo 14.3. 2024.

Štítky:
Související články
Historie Medicína 16.8.2025
Lidský organismus je nesmírně komplikovaný systém, nejsložitější ve známém vesmíru. Neskládá se jen z těla, jeho neodmyslitelnou součástí je duše, mysl a psychika. I ta, stejně jako samotné tělo, může onemocnět… Zatímco se zlomeninou ruky každý rychle odkvačí k lékaři, nemoci duše stále mnohdy bývají ve společnosti vnímány jako něco neslušného, ba až stigmatizujícího. Naštěstí […]
Časový interval mezi 3 až 2 miliony let je kritickým obdobím z hlediska fosilních záznamů lidské evoluce. Poprvé se objevují fosilie rodu Homo a Paranthropus a mizí možný předchůdce těchto rodů, Australopithecus afarensis, k němuž patřila i slavná Lucy. Nyní byly objeveny zuby, které by mohly patřit novému druhu australopitéka … Na archeologickém nalezišti Ledi-Geraru […]
Během pandemie španělské chřipky mezi roky 1918 a 1920 zemřelo na následky nemoci 20 až 100 milionů lidí. Vědci se dlouho domnívali, že schopnost plně proniknout do lidského těla si virus vyvinul až v průběhu pandemie, bližší zkoumání vzorku viru z roku 1918 však ukázalo, že klíčové mutace nesl už mnohem dříve… Nové virové epidemie […]
Starověké viry zabudované v naší DNA, tak zvané skákající geny, byly dlouho považovány za neužitečný odpad, který neslouží žádnému účelu. Nyní se ale ukazuje, že ačkoliv jsou irelevantní pro tvorbu proteinů, což je hlavní úkol DNA, jejich role je klíčová při řízení genů. Téměř polovina lidského genomu se skládá ze segmentů zvaných transpoziční elementy (TE), […]
Roku 1954 byly v pozůstatcích významného antického města zvaného Paestum nalezeny bronzové nádoby, které v sobě obsahovaly záhadnou lepkavou hmotu. Její složení po 70 let mátlo odborníky. Nyní se díky pokrokům v chemické analýze konečně podařilo odhalit její složení, a ukončit tak dlouhé roky trvající dohady. Když bylo v podzemní svatyni ve městě Paestum, které […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz