Na archeologickém nalezišti Cotzumalhuapa v dnešní Guatemale byla objevena sbírka předhispánských keramických váz. Chemická analýza v některých z nich objevila stopy nikotinu. Mayové tabák s velkou pravděpodobností využívali k navození hlubokého spánku a dosažení věšteckých transů spojených s vizemi..
Archeologická zóna Cotzumalhuapa se nachází na pacifickém podhůří jižní Guatemaly. Jedná se o předkolumbovskou mayskou archeologickou zónu, datovanou převážně do pozdního klasického období (650 až 950 n.l.) ačkoli byla obsazena již od středního předklasického období a k jejímu velkém rozvoji pak začalo docházet už v průběhu pozdního předklasického období.
V době největšího rozkvětu byla Cotzumalhuapa hlavním městem, které se rozkládalo na více než 10 km2.
Tvořily ho tři hlavní části, El Baúl, Bilbao a El Castillo s rozsáhlými osadami mezi nimi a kolem nich. Spojovaly je kamenné dlážděné cesty a mosty, jejichž hlavní konstrukce sestávaly z hliněné výplně a pečlivě vybraných kamenů.
Na nalezišti byly objeveny pozůstatky více než 200 staveb a 187 sochařských monumentů. Mezi ně patří skalní rytiny, stély, oltáře, kolosální hlavy a sochy, a to jak samostatně stojící, tak i ty, které jsou součástí architektury, například schodů, sloupů či dlažebních kostek.
Vyspělá kultura s pokročilým sochařstvím
Typickým znakem této kultury je mimořádná míra realismu v reprezentaci lidských postav. Ty vykazují silné a vysoce individualizované rysy obličeje v kombinaci plochým, ale dobře proporcionálně zpracovaným tělem, často zachycených v dynamických pózách.
Doplněny jsou o tak zvané řečové svitky, zde ve tvaru lián zdobených ovocem a květinami, které plní stejnou funkci jako bubliny u úst komiksových hrdinů. Hieroglyfické znaky, často vepsané do kruhových kartuší, nebyly rozluštěny.
Cotzumalhuapa byla sídlem mocného státu, který vykonával politickou kontrolu nad rozsáhlou oblastí tichomořského pobřeží, pozůstatky soch této kultury lze nalézt na 200 km pobřeží. Nyní vědci podrobili chemické analýze vzorky seškrabané z vnitřků sedmi váz, nalezených poblíž akropole El Baúl v letech 2006 a 2007. Tři z nich byly pozitivní na stopy tabáku.
Ačkoliv dle raně koloniálních zpráv v Mezoamerice k užívání tabáku docházelo, fyzické důkazy až dosud chyběly.
Tabák jako součást „šamanských“ rituálů
„Věděli jsme, že tabák byl velmi důležitou látkou používanou pro různé rituální a terapeutické účely ve starověké Mezoamerice a v celém Novém světě,“ vysvětluje Oswaldo Chinchilla Mazariegos, docent antropologie a ředitel vysokoškolských studií archeologie na Yale University, který se na studii podílel.
„Archeologické důkazy jsou však vzácné, protože zbytky tabáku se zřídka dobře uchovávají,“ dodává. Výsledky vědce překvapily, zejména z toho důvodu, že nádoby, v nichž byly stopy nikotinu objeveny, měly vysoký, úzký tvar, jaký je typický spíše pro karafy k uchovávání tekutin.
Odborníci na základě toho vyvozují, že tabák, místo aby byl kouřen jako sušený list nebo šňupán ve formě prášku, mohl být konzumován rovněž ve formě tekutého nálevu. Případně mohli pít tekutý nápoj, zatímco kouřili či šňupali tabák.
Vysoké koncentrace nikotinu mohou být toxické až smrtelné, nápojová směs svědčí o tom, že byl tabák používán během rituálů k navození hlubokého spánku s vizemi a věšteckých transů. Vzhledem k tomu, že nádoby byly objeveny poblíž pozůstatků potní lázně, mohly být využívány rovněž při očistných rituálech.