Domů     Objevy
Analýzou DNA ke stanovení průměrné délky života…
Neandrtálský lovec z belgického muzea v Tongerenu. Zdroj: Wikimedia Commons

Pod mikroskopem vypadá DNA jako zkroucený žebřík. Pro vědce ale znamená mnohem víc. Je jakousi nepsanou učebnicí lidstva, která i 71 let po odhalení svého potenciálu stále pomáhá přepisovat dějiny..

V roce 2019 se například stala základem výzkumu australských vědců, kteří se zaměřili na průměrnou délku života našich předků, neandertálců a denisovanů. Zatímco u člověka se výpočty zastavily u čísla 38, mamut srstnatý (Mammuthus primigenius) se mohl dožít i 60 let.

Tajemství jménem stáří

Podle molekulárního biologa Benjamina Maynea, z vědecké výzkumné organizace Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation z Crawley v Austrálii, může znalost délky života vyhynulých druhů přispět k lepšímu pochopení, jakého věku se dožívají zvířata v daných podmínkách a proč.

„Pokud se druh nedožívá pro něj přirozené maximální délky života v přírodě, může to znamenat, že čelí takovým environmentálním podmínkám, které mohou vést k jeho vyhynutí,” popsal. Rovněž uvedl, že celý výzkum probíhal na základě analýz DNA a jejích úseků, které jsou spojené s postupným stárnutím.

Dle tzv. genových hodin posléze experti odhadovali, jaká by maximální délka života vlastně mohla být.

Polepšili jsme si!

Z analýzy zároveň vyplynulo, že lidstvu se podařilo značně prodloužit dobu dožití. Různé výpočty v rámci blízkých příbuzných by ale mohly v budoucnosti prozradit mnohem více. Například zda v tomto příznivém trendu sehrála větší roli medicína, zdravý životní styl nebo technologie.

Výsledky australské studie totiž „oživily“ staré výzkumy, které uvádí, že v uplynulých dvou stoletích se průměrná délka života takřka zdvojnásobila. Ale nejen to. Ve středověku se naši předci dožívali podstatně vyššího věku, klidně i 70 let.

Vinou vysoké dětské úmrtnosti byl ale všeobecně stanovený průměr označován za dost nízký.

Související články
Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším. Už od svého objevu v Itálii roku 1931 […]
Ve svém nejmenším provedení měří 11–13 milimetrů. Je tedy tak akorát drobný, aby se vešel do trávicího ústrojí. Řeč však není o žádné bakterii, ale o unikátním vynálezu vědců z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který dokáže tisknout efektivní náhrady tkáně přímo v lidském těle. Nový chirurgický nástroj pojmenovali u protinožců jako F3DB, což je […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz