Domů     Příroda
V panamském pralese byly objeveny zombie rostliny
Martin Janda 25.2.2024

Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin.

Vědci v deštném pralese v západní Panamě narazili na vskutku neobvyklou scenérii. Nalezli zde kapradiny s téměř dva metry dlouhými listy, které se při odumírání ohýbaly k zemi a obepínaly rostlinu jako sukně.

„Snažil jsem se je odsunout a při tom jsem si uvědomil, že jsou zakořeněné v zemi,“ řekl biolog z Illinoiské univerzity Jim Dalling, který výzkum vedl. Zbytky listů kapradiny byly hnědé, uschlé a podle všeho odumřelé.

Dallinga hned napadlo, jak je možné, že neživá rostlinná hmota je obdařena kořeny.

Další studium odhalilo, že tato stromová kapradina, nazvaná jako Cyathea rojasiana, přeměňuje vnitřní část svých odumřelých nebo odumírajících listů. Z konečků těchto listů, přezdívaných „zombie listy“, vyrůstají nové jemné kořínky, které pronikají do půdy.

A tak ze zbytků xylému a floému, rostlinných cév, které přenášejí vodu, cukry a živiny v živých listech, se nějakým dosud nevysvětleným způsobem stává kořen. „U žádné jiné rostliny jsme tento proces dosud nepozorovali,“ uvedl Dalling.

Překvapení jsou i další vědci. „Normálně se cévní tkáň v listu založí a tím to končí,“ řekl odborník na kapradiny a emeritní kurátor Newyorské botanické zahrady v Bronxu Robbin Moran. „Ale u tohoto druhu se po odumření zbytku listu diferencuje a rozmnožuje.

Nevím, jak k tomu dochází. Nikdy jsem nic podobného neviděl.“.

Tato stromová kapradina se vyskytuje v podmáčené oblasti lesní rezervace Fortuna, kam ročně napadá dvacet metrů srážek. Déšť vymývá písčitou vulkanickou půdu a zbavuje ji dusíku a fosforu. Vědci se domnívají, že neobvyklá adaptace kapradiny jí umožňuje využívat kapsy živin v horní vrstvě půdy v okolí, ke kterým by jinak neměla přístup.

Mnohé rostliny jsou známé svou téměř neomezenou schopností přizpůsobit se a jiné druhy mohou vytvářet nové kořeny z živých listů. Mezi pozoruhodné příklady patří kapradina kráčející (Asplenium rhizophyllum), původem ze Spojených států, která se touto technikou šíří kolem mechovitých skal.

Ale „zombie listy“ této stromové kapradiny představují první známý příklad opětovného využití odumírající tkáně.

Tím, že rostlina přeměňuje stávající listový materiál na kořeny, nejspíš šetří energii, uvažuje odborník na kapradiny Eddie Watkins z Colgate University. To by jí podle něj mohlo pomoci v boji o živiny v její části deštného pralesa.

Foto: IFLScience, PalmTalk

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz