Domů     Příroda
V panamském pralese byly objeveny zombie rostliny
Martin Janda 25.2.2024

Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin.

Vědci v deštném pralese v západní Panamě narazili na vskutku neobvyklou scenérii. Nalezli zde kapradiny s téměř dva metry dlouhými listy, které se při odumírání ohýbaly k zemi a obepínaly rostlinu jako sukně.

„Snažil jsem se je odsunout a při tom jsem si uvědomil, že jsou zakořeněné v zemi,“ řekl biolog z Illinoiské univerzity Jim Dalling, který výzkum vedl. Zbytky listů kapradiny byly hnědé, uschlé a podle všeho odumřelé.

Dallinga hned napadlo, jak je možné, že neživá rostlinná hmota je obdařena kořeny.

Další studium odhalilo, že tato stromová kapradina, nazvaná jako Cyathea rojasiana, přeměňuje vnitřní část svých odumřelých nebo odumírajících listů. Z konečků těchto listů, přezdívaných „zombie listy“, vyrůstají nové jemné kořínky, které pronikají do půdy.

A tak ze zbytků xylému a floému, rostlinných cév, které přenášejí vodu, cukry a živiny v živých listech, se nějakým dosud nevysvětleným způsobem stává kořen. „U žádné jiné rostliny jsme tento proces dosud nepozorovali,“ uvedl Dalling.

Překvapení jsou i další vědci. „Normálně se cévní tkáň v listu založí a tím to končí,“ řekl odborník na kapradiny a emeritní kurátor Newyorské botanické zahrady v Bronxu Robbin Moran. „Ale u tohoto druhu se po odumření zbytku listu diferencuje a rozmnožuje.

Nevím, jak k tomu dochází. Nikdy jsem nic podobného neviděl.“.

Tato stromová kapradina se vyskytuje v podmáčené oblasti lesní rezervace Fortuna, kam ročně napadá dvacet metrů srážek. Déšť vymývá písčitou vulkanickou půdu a zbavuje ji dusíku a fosforu. Vědci se domnívají, že neobvyklá adaptace kapradiny jí umožňuje využívat kapsy živin v horní vrstvě půdy v okolí, ke kterým by jinak neměla přístup.

Mnohé rostliny jsou známé svou téměř neomezenou schopností přizpůsobit se a jiné druhy mohou vytvářet nové kořeny z živých listů. Mezi pozoruhodné příklady patří kapradina kráčející (Asplenium rhizophyllum), původem ze Spojených států, která se touto technikou šíří kolem mechovitých skal.

Ale „zombie listy“ této stromové kapradiny představují první známý příklad opětovného využití odumírající tkáně.

Tím, že rostlina přeměňuje stávající listový materiál na kořeny, nejspíš šetří energii, uvažuje odborník na kapradiny Eddie Watkins z Colgate University. To by jí podle něj mohlo pomoci v boji o živiny v její části deštného pralesa.

Foto: IFLScience, PalmTalk

Související články
Příroda 4.11.2026
Výzkumníci z odboru fytoenergetiky Výzkumného ústavu pro krajinu v Průhonicích (VÚK) ověřují, jak propojit obnovu poškozené krajiny, pěstování rychle rostoucích dřevin, agrivoltaiku a komunitní energetiku. Jejich pokusy v severočeském lomu Vršany naznačují, že vhodně ošetřené vrby a topoly mohou prospívat i v opravdu náročných podmínkách. Jejich studie publikovaná v odborném časopise Energy Reports zároveň ukazuje, […]
Pokud nepočítáme člověka, jsou za krále oblohy považováni ptáci. Letecké dovednosti většiny z nich lze označit za skutečně dechberoucí. Rovněž mnoho zástupců hmyzí říše dokáže rozkmitat křídla a šokovat svými schopnostmi. Ovšem i jiná zvířata si umějí ve vzduchu poradit, ať už praktikují aktivní let, nebo pouze plachtí. Přeborníky jsou bezpochyby netopýři a kaloni, pozornost […]
Příroda 1.11.2026
Hadi a plazení se, to je skoro synonymum. Jenže v jihovýchodní Asii žijí takoví hadi, kteří na tento způsob pohybu občas zapomenou a raději se kutálejí. A nejsou to přitom žádní loudalové. Při svém akrobatickém vystoupení dokážou vyvinout rychlost až 13 kilometrů za hodinu. Hadi rodu Pseudorabdion, kteří dorůstají délky několika desítek centimetrů, tráví většinu […]
Příroda Zajímavosti 30.10.2026
Viry jsou sice pouhým okem neviditelné, ale zřejmě stojí za zásadními rozdíly mezi lidským mozkem a mozkem šimpanze. Neurovědci z Lundské univerzity ve Švédsku studovali pozůstatky minulých infekcí, které zřejmě stály za tím, že se mozky šimpanzů nevyvíjely tak jako ty lidské, ačkoliv se svým složením příliš neliší. V porovnání s mozky šimpanzů jsou ty […]
Příroda Zajímavosti 29.10.2026
Každý podzim se přes Evropu přesouvají miliardy pestřenek. Na jejich tělech přitom mohou být na vzdálenost stovek kilometrů přenášena i pylová zrna. Rozsah tohoto dosud málo prozkoumaného fenoménu nyní odhalil mezinárodní tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a University of Exeter. Výsledky ukazují, že migrace pestřenek může představovat významný mechanismus dálkového šíření pylu mezi […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz