Domů     Příroda
Silvestrovský ohňostroj na dlouho mění chování ptáků
FOTO: Unsplash

Zatímco si my lidé rozjařeně připíjíme, propuká mezi ptáky obrovská panika. Splašeně krouží a létají nezvykle vysoko, což zachycují i meteorologické radary.

V následujících dnech až týdnech pak nastane v ptačí říši nezvyklý útlum. Mnohem méně se pohybují, více se krmí a nevracejí se na místo, kde je panika zastihla. Obrovský stres, který ohňostroj pro ně znamenal, si zjevně pamatují dlouho.

Jednou z příčin takové reakce je i horší zrak ve tmě. Až na pár nočních druhů vidí většina ptáků v noci stejně špatně jako lidé. Pokud je vyplaší rachejtle, tak se obtížně orientují. Naráží do sebe navzájem i do různých překážek v cestě, což může být smrtelné.

Ohroženější jsou ptáci žijící ve městech, jak ukázaly například oslavy příchodu roku 2021 v Římě, během kterých se v ulicích objevily stovky uhynulých ptáků. O 10 let dříve byl zaznamenán podobný případ s více než tisícovkou ptačích obětí v americkém Arkansasu.

A někteří si možná ještě vzpomenou na novoroční ohňostroj v Praze v roce 2013, během kterého padaly mezi diváky stojícími na Mánesově mostě zraněné labutě.

Půlnoc vyvolává paniku

Monitorováním chování ptáků pomocí meteorologických radarů se už od roku 2007 zabývají vědci z Nizozemí a Belgie. Ukázalo se, že i v odlehlejších místech, kde nejsou oslavy nijak bujaré, ptáci o půlnoci vzlétají.

Většinou se pohybují v mnohem větších výškách, než je pro ně typické. To vede ke stresu a masivnímu spotřebovávání energetických zásob. Situace se podle radarů obvykle vrací k normálu až po jedné hodině ranní.

Sledování GPS vysílači

Vědci z Institutu Maxe Plancka pro behaviorální biologii v Kostnici a z Nizozemského ekologického institutu se rozhodli sledovat reakci ptáků na novoroční oslavy pomocí GPS vysílačů. Studie probíhala osm po sobě jdoucích let, a to vždy od 19. prosince do 12. ledna.

Nakonec se jim podařilo zaznamenat chování 347 arktických hus, které tráví zimu v severním Německu, Nizozemí a Dánsku. Ze záznamů vyplynulo, že za klidných nocí se husy skoro nepohybují. Během silvestrovských oslav jsou mimořádně aktivní a létají až o 150 metrů výše, než je obvyklé.

Některá zvířata dokonce urazila stovky kilometrů. Pro husy v zimě je přitom typické, že přečkávají noci na určitém místě a jenom pozvolna se přesouvají dále.

Přicházejí o energii

V první polovině ledna se sledované husy chovaly tak, jako kdyby potřebovaly načerpat spoustu energie. Podle GPS vysílačů se pohybovaly mnohem méně než obvykle. Vědci navíc zjistili, že spořádaly mnohem víc potravy než během prosince.

Závěry jsou tedy celkem jednoznačné, panika vyvolaná zábavní pyrotechnikou husy připravuje o významné množství energie. A samozřejmě se to netýká jen sledovaných hus, ale i ostatních ptačích druhů.

Hledají čistší místa

Vědci si všimli také toho, že husy měly sklon se po silvestrovské noci stahovat na území, která jsou dál od lidských obydlí. Zvířata se tím zřejmě snaží vyhnout prostředí s horší kvalitou vzduchu. Po novoročních oslavách průměrně narůstá znečištění jemným prachem o 650 %, a to nejen ve vzduchu, ale i ve vodě, což je pro husy a další vodní ptáky zásadní.

Autorka: Kateřina Pavelcová

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz