Umělá inteligence (AI) se pomalu ale jistě stává prodlouženou rukou lékařů i vědců z celého světa. Ti totiž nyní s její pomoci objevili novou skupinu antibiotik, která dokáže léčit infekce způsobené bakteriemi, odolnými vůči dosud hojně využívaným lékům..

Podle autorů se jedná o významný krok, který může výrazně napomoci v boji proti rezistentním bakteriím. Ty se totiž, bohužel pro člověka, adaptovaly na existující antibiotika natolik dobře, že začíná být čím dál obtížnější pacienty efektivně léčit.

Jen v roce 2019 byly zodpovědné za úmrtí více než 1,2 milionu osob. A očekává se, že čísla budou každým rokem jen narůstat.

Funguje to!

Látky objevené umělou inteligencí nechali vědci otestovat na myších „dobrovolnících“. A ukázalo se, že nové antibiotické sloučeniny fungují, čímž se ihned zařadily mezi velmi slibné léky na dvě nebezpečné bakterie.

Konkrétně se jedná o zlatého stafylokoka rezistentního vůči meticilinu a enterokoka, který si stihl vybudovat „imunitu“ na vankomycin. „Naše modely umělé inteligence nám prozradily nejen to, které sloučeniny jsou antibioticky aktivní, ale také proč, tedy co v jejich chemické struktuře je za to zodpovědné,“ uvedl vedoucí výzkumu Felix Wong z MIT.

Úspěšné školení

Zda bude AI ve své „misi“ úspěšná vždy záleží na tom, jak dobře se ji podaří vycvičit. V tomto případě tedy nelze použít žádný obecný model, jako třeba ChatGP, specializovaný nástroj se musí zkrátka pečlivě vyškolit.

Odborníci proto nejprve otestovali účinky více než 39 tisíc různých sloučenin na zlatého stafylokoka a tři typy lidských buněk z jater, kosterního svalstva a plic. Získané informace následně posloužily jako manuál, ze kterého se umělá inteligence postupně učila jak různé sloučeniny reagují a fungují.

A dozvěděla se z nich tedy nejen to, jak předpovídat jejich schopnost bojovat proti bakteriím, ale především, jestli u toho příliš neškodí lidským buňkám.