Snad každý ho má v lékárničce. Jde o velmi rozšířený lék proti bolesti a ke snížení horečky. Málokdo ovšem ví, že se standardně vyrábí z ropy. To už ale nemusí platit. V budoucnu bude možná vznikat z odpadních plastů. Jak ale paracetamol souvisí s bakterií E.coli?

Jedná se o běžnou bakterii, podobající se svým tvarem jakési tyčince. Lze ji nalézt ve střevech lidí i teplokrevných zvířat. Stephen Wallace, profesor chemické biotechnologie na univerzitě ve skotském Edinburghu, si přitom Escherichiu coli, známější jen jako E.coli, vybral k výzkumu, v jehož rámci dosáhl se svým týmem úžasných výsledků.

De facto se mu podařilo propojit medicínu s ekologií. Není přitom náhodou, že si pro své experimenty zvolil právě E.coli. Její potenciál je totiž mnohem větší, než by leckoho vůbec napadlo.

Nenáročnost a rychlý růst

Už je to celých 140 let, co byla odhalena. Postaral se o to rakousko-německý pediatr a bakteriolog Theodor Escherich (1857–1911). Ten E.coli izoloval v rámci studia střevní mikroflóry u novorozenců a kojenců.

Sám si tenkrát nejspíš neuvědomoval, jaký dopad bude jeho objev mít pro další vědecký vývoj. Obyčejná bakterie je totiž neobyčejná tím, že má ideální předpoklady pro využití coby modelového organismu, díky němuž jsou poznávány obecné biologické principy.

Jejími výhodami jsou kupříkladu nenáročnost či rychlý růst. Také ledacos vydrží. Lze ji klidně zmrazit a potom zase přivést k životu.

Pozor na patogenní kmeny!

Mnoho lidí si E.coli spojuje s potížemi zdravotního rázu. To se ovšem týká zejména patogenních kmenů, které produkují toxiny. Ty skutečně dokážou přivodit vážné gastroenterologické problémy včetně krvavých průjmů, jež můžou vést až k akutnímu selhání ledvin.

K přenosu na člověka dochází zpravidla z kontaminovaných potravin, respektive jejich snědením či manipulací s nimi. Coby potenciálně rizikové lze zmínit nedostatečně tepelně upravené maso, nepasterizované mléko či mošt, ale také zeleninu nebo ovoce.

E.coli může „přeskočit“ i z nakažené vody nebo zvířete. Rovněž lidé jsou přenašeči, nicméně k nákaze mezi nimi dochází obvykle v rámci uzavřených skupin, kde k sobě jednotliví členové mají blízko, typicky v rodinách, ale třeba i ve školách, školkách, domovech důchodců nebo léčebnách dlouhodobě nemocných.

Preventivní opatření, doporučovaná úřady, se točí kolem důkladné hygieny a bezpečné manipulace s potravinami. To se týká kupříkladu důsledného omývání zeleniny a ovoce či zamezení kontaktu syrového masa s jídlem určeným ke konzumaci.

Epidemie u západních sousedů

Na jaře 2011 propukla epidemie způsobená „zlou“ E.coli v Německu. Nakaženo bylo značné množství lidí, životem zaplatily desítky z nich. Epidemie trvala zhruba dva měsíce, než na sklonku července 2011 přišel Institut Roberta Kocha v Berlíně s vyjádřením, že nebezpečí bylo zažehnáno.

Událost byla nicméně varováním, jaké nebezpečí mohou patogenní kmeny E.coli představovat.

Více se dočtete v čísle 1/2026