Tým australských vědců zkoumal schopnost děložní sliznice kompletně se zregenerovat během tří až pěti dní, a to bez tvorby jizev. Zajímal se o to, zda by se tato nevídaná schopnost zázračné tekutiny zvané menstruační plazma dala využít i k hojení kůže a jejích defektů..

Po ovulaci, pokud nedojde k oplodnění, klesne v těle ženy hladina pohlavních hormonů. To vede k tomu, že se zúží cévy v děložní sliznici a ta začne odumírat a oddělovat se od stěn dělohy. Stahy děložních svalů tak pomáhají uvolnit a vyplavit odumřelou sliznici spolu s krví z těla ven.

Po menstruaci se děložní sliznice značně obnovovat. Tento proces se opakuje průměrně 450krát během reprodukčního období každé ženy.

„Málo tkání v lidském těle podporuje bezjizvové hojení ran stejným způsobem jako děloha,“ říká Jemmy Evans z Hudson Institute of Medical Research v Melbourne, jehož tým se zkoumáním plazmy z menstruační tekutiny zabýval.

„Chtěli jsme zjistit, zda můžeme využít tyto úžasné regenerační vlastnosti endometria na tkáň, kterou je obtížné opravit – lidskou kůži,“ vysvětluje dále. Výsledky studie překvapily i samotné výzkumníky.

Zhojení ran do 24 hodin

Když použili plazmu izolovanou z menstruační tekutiny na poraněné buňky lidské kůže, rány se úplně zahojily během 24 hodin. Běžná krevní plazma dosáhla pouze 40% regenerace za stejnou dobu. Menstruační tekutina obsahuje bílkoviny s unikátními „pokyny“ pro tkáňovou regeneraci.

Během menstruace děloha odbourává a buduje děložní tkáň současně, menstruační tekutina tak zachycuje bílkoviny, jež umožňují kompletní obnovu tkáně během 3 až 5 dní. Klíčové faktory procesu podporují současně buněčnou migraci a adhezi.

Vedle těchto bílkovin obsahuje menstruační tekutina i mezenchymální kmenové buňky zvané MenSCs (menstrual blood-derived mesenchymal stem cells), které by se do budoucna mohly stát slibným nástrojem regenerativní medicíny.

Mají totiž hned několik výjimečných vlastností. Kromě toho, že je lze získat opakovaně neinvazivním způsobem, a to zachycením pomocí menstruačních kalíšků, vykazují vysokou schopnost proliferace neboli množení a jsou velmi málo náchylné k tvorbě genetických abnormalit.

Práce na syntetické napodobenině

Jejich použití na chronické rány u myší trpících diabetem výrazně zrychlilo jejich hojení, včetně tvorby kolagenu. Vědecký tým z Universidad de los Andes v Chile pak prokázal, že MenSCs mají výrazně vyšší migrační schopnosti ve srovnání s kmenovými buňkami z pupečníkové krve, což je klíčové pro jejich přesun do místa poškození.

V podmínkách, které napodobují zánětem poškozenou tkáň si navíc tyto buňky zachovaly i svůj pozitivní vliv na imunitní systém.

„Tento výzkum představuje první krok k využití ‚umělé menstruační tekutiny‘ jako léčby pro bezpečné a rychlé hojení chronických ran,“ dodává Evans. Jeho tým proto nyní pracuje na identifikaci nejúčinnějších regeneračních faktorů obsažených v menstruační tekutině, aby mohl vyvinout podobnou, ovšem syntetickou směs vhodnou pro klinické použití.

Otázkou zůstává, zda tyto faktory zůstanou účinné i v podmínkách, které nebylo možné v laboratoři nasimulovat.

Zdroj: National Geographic