Dosud se vědci domnívali, že lidé jsou jediným živočišným druhem, jehož příslušníci se navzájem oslovují jmény. Nový výzkum ukázal, že stejně jsou na tom i sloni.

Vědci z Colorado State University ve Spojených státech, za pomoci umělé inteligence a pracovníků národního parku v Keni, studovali 527 sloních volání, tedy zvuků, které vydávali sloni, v ekosystému Samburu v severní Keni a 98 volání v národním parku Amboseli v jižní Keni.

Zjistili přitom, že si sloni afričtí (Loxodonta africana) dávají mezi sebou navzájem jména, která vyjadřují tichými, dunivými zvuky. To z nich dělá první zvířata, vyjma člověka, která jsou něčeho takového schopna.

Zatímco jiná zvířata produkují zvuky, které jsou známé jako „referenční volání“, aby identifikovali predátory či potravu, přičemž tato volání jsou považována za instinktivní, a tedy nevyžadující sociální učení, sloni vytvářeli vokalizace specifické pro jednotlivce v jejich sociálních skupinách, na které příjemci odpovídajícím způsobem reagovali.

Mezi nahrávkami volání se vědcům podařilo identifikovat oslovení specifická pro 119 jedinců.

Oslovují se konkrétními jmény

Pomohlo jim, že věděli, kteří členové byli v okamžiku volání vzdáleni od stáda a po konkrétním zvukovém projevu se k němu přiblížili. Pomocí počítačového modelu se jim podařilo správně identifikovat příjemce u 20,3 % z 625 zaznamenaných volání.

To je přiblížilo k pochopení toho, jak spolu tato vysoce inteligentní zvířata komunikují. Protože jsou si jednotlivá volání velmi podobná, využili vědci umělé inteligence. Ta jim pomohla odlišit volání, která upozorňovala na potravu či na predátora, od těch, jež vyjadřovala konkrétní „sloní jména“.

Ukázalo se, že oslovení nebyla obecná, určená například všem mláďatům, ale zaměřená na konkrétního příjemce. A volání různých slonů určená pro stejného příjemce byla podobná. Daný jedinec pak na volání určená přímo jemu reagoval silněji než na volání adresovaná jiným slonům.

Caitlin O’Connell-Rodwellová, sloní bioložka na Lékařské fakultě Harvardovy univerzity, která se studie neúčastnila, k tomu říká: „Skutečnou hodnotou tohoto zjištění je, že ukazuje, že i když se sloni pohybují rozlehlou krajinou, díky oslovování jménem mohou stále zůstat v kontaktu s konkrétními jednotlivci.“.

Stejně inteligentní jako kytovci a delfíni

Sloni afričtí jsou největšími suchozemskými savci, dorůstají až výšky 4 metrů. Zároveň jsou považováni za velmi inteligentní zvířata. Někteří odborníci se domnívají, že dosahují stejné úrovně jako delfíni, pokud jde o schopnost řešit problémy, jiní dávají jejich inteligenci na roveň kytovcům.

Další studie, publikovaná v roce 2011 v ABC Science naznačuje, že jsou „stejně chytří jako šimpanzi a delfíni.“ Mají rovněž rozvinutý hipokampus, který je spojen s emocemi i prostorovou pamětí.

Afričtí sloni jsou společenská zvířata, která se drží pohromadě ve vysoce organizovaných skupinách, tvořených deseti až dvanácti samicemi a jejich mláďaty. Skupinu vede dominantní samice, která je spřízněná se všemi členy stáda.

Sloni mají velkou potřebu dorozumívat se mezi sebou, což činí hlavně při hledání potravy v lese, když na sebe navzájem nevidí. Vydávají hluboký bručící hlas, který se dříve považoval za kručení v břiše, ale dnes se ví, že ho slon vydává kloktáním v chobotu.

Když je slon spokojený, mručí tlumeným zvukem, ale když se vyleká, prudce a krátce zatroubí.