Coby největší orgán chrání tělo před teplotními extrémy, škodlivými organismy i slunečním zářením. Každý její centimetr se skládá z 19 milionů kožních buněk, 650 potních žláz, 20 cév a 1 000 nervových zakončení. Není tedy divu, že představuje 7 % naší celkové hmotnosti….

2016

Po 15 letech výzkumu a vývoje představili lékaři z curyšského Kinderspitalu novou „kožní generaci“. Podle jejich závěrů by měla snížit komplikace u popálených dětí. U nich bývá rekonvalescence nejsložitější, protože dětské jizvy rostou jiným tempem než malý pacient.

Při její výrobě dochází k odběru kožních buněk z horní i dolní vrstvy pokožky pacienta, které se poté nechají rozmnožit v živném roztoku připomínajícím gel. Vznikne tak stabilní lidská kůže, kterou je možné přenést na tělo popáleného.

„Výsledná kůže je velmi ohebná, jemná, takže doufáme, že poroste spolu s dítětem. Optimistický jsem i co se týká její funkčnosti a vzhledu,“ okomentoval úspěch odborník na dětské popáleniny, Clement Schiestl.

Novinka ihned zaujala také české lékaře, kteří následně požádali o možnost nabídnout kůži ve třetí fázi klinické studie českým pacientům.

2017 leden

Umělá inteligence se pomalu ale jistě začíná prosazovat v oboru dermatologie. Napomohla tomu studie amerických vědců, která prokázala, že dokáže rozpoznat rakovinu kůže stejně úspěšně jako lidští experti.

„Doufáme, že jde o první krok k včasné detekci nádorů,“ uvedl inženýr ze Stanfordské univerzity, Andre Esteva. Pro výzkumné účely byla využita umělá inteligence od Google, která se nejprve proškolila na sbírce 1,28 milionu fotografií nejrůznějších objektů.

Esteva se svými kolegy pak schopnost rozlišovat základní tvary doplnil o 127 000 snímků různých, dopředu popsaných a klasifikovaných, kožních nemocí. Na „ostro“ byla AI otestována u série 2000 fotografií kožních nádorů, které jí nikdy předtím nebyly předloženy.

Z výsledků vyplynulo, že umělá inteligence byla stejně úspěšná, ne-li úspěšnější, jako její lidští kolegové, a to zejména v rozeznávání karcinomů od benigních kožních poruch. U melanomů MUDr. AI správně identifikoval 96 % maligních nádorů a 90 % neškodných poruch.

Naproti tomu průměrný dermatolog byl z testovaných vzorků schopen správně určit 95 % melanomů a 76 % neškodných nádorů.

2017 březen

Dříve byla možnost odhalení škodlivé míry ultrafialového záření (UV) přímo na lidském těle považována za sci-fi. Díky vědcům z Univerzity v Jižní Kalifornii se však myšlenka stala realitou. Stačí si přilepit jednoduchý senzor na kůži a počkat, zda změní barvu ve chvíli, kdy záření překročí bezpečnou mez.

„Je to inteligentní polymer umístěný mezi dvě průsvitné vrstvy. Když se ten materiál v půlce zlomí, iniciuje změnu barvy. Změní se na oranžovou,“ uvedla vědkyně Andrea Armaniová. Domovem inteligentního senzoru se staly laboratoře v Los Angeles.

Ve zdejších končinách totiž slunce svítí většinu dní v roce, každý rok však rakovina kůže v Kalifornii připraví o život zhruba 1300 lidí. Vědci proto usilovně pracují na metodách, jak přístroj uvést na trh.

2018

První funkční test svého druhu odhalující rakovinu kůže pouze z jediného vzorku krve představili u protinožců, konkrétně na Edith Cowan University v Austrálii. Speciální metoda je založena na jednoduchém principu.

Nehledá totiž samotné nádory, ale zaměřuje se spíše na protilátky, které organismus už od okamžiku jejich vzniku vytváří. Nejprve ale bylo nutné zanalyzovat 1627 proteinů, ze kterých po několika letech usilovné práce vzešla finální desítka, která nejlépe naznačuje přítomnost melanomu v těle.

Schopnosti testu odborníci vyzkoušeli na poměrně malém vzorku 200 pacientů, z nichž polovina trpěla rakovinou. A test uspěl v 81,5 % případů. Autoři se proto rozhodli přistoupit ke klinickým studiím, které by měly zvýšit úspěšnost na nejméně 90 %.

2022

Od loňského roku se pozornost vědců pomalu přesouvá ke kožnímu mikrobiomu. Sérii výzkumů odstartovala studie zveřejněná v časopise Nature Microbiology, kdy odborné kapacity sekvenovaly genomy mikroorganismů nalezených v 594 vzorcích odebraných z různých povrchů kůže od 12 zdravých dobrovolníků.

Kombinací tradiční laboratorní kultivace a sekvenování se jim následně podařilo vytvořit sbírku genomů kožních mikrobů, jež by měla posloužit jako referenční vzor pro lidský kožní mikrobiom. Zatímco v první fázi se výzkum zaměřil výhradně na osoby ze Severní Ameriky, v budoucnosti by experti rádi prozkoumali také populace z dalších koutů planety.

Konkrétně sbírka obsahuje 174 dosud neznámých druhů bakterií, čtyři nové houby a dvacet nových jumbo-fágů, neboli virů s 3–5krát větším genomem, než jaký má průměrný virus.